Zavedení této rychlosti by však podle dopravního inženýra z Centra dopravního výzkumu Jaroslava Heinricha musela předcházet studie, která by na mnoha místech dálnice paradoxně vedla ke snížení rychlosti.
Taková studie by totiž podle odborníka na bezpečnost dopravy musela vést ke snížení rychlosti na nebezpečných dálničních úsecích kolem měst. "Nedovedu si například představit, že by na šestiproudovém úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic zůstala stotřicítka nebo že by se tam rychlost zvýšila. Při počtu nehod na krátkých vzdálenostech mezi dálničními křižovatkami je to nemyslitelné,“ míní Heinrich.
Pomaleji by podle něho museli jezdit i řidiči kolem Brna. Na obdobných úsecích dálnic v Německu je přitom rychlost omezena na 100 nebo 120 kilometrů v hodině.
"Lze očekávat, že by to dopadlo tak, že by od Ostrovačic až po Slatinu, ale možná až po Holubice byla jen maximální stokilometrová rychlost,“ uvedl Heinrich.
Rychleji by se mohlo jezdit například na dálnici D2. "Je tam řada úseků, které by mohly vyhovovat i pro rychlost sto padesát kilometrů za hodinu,“ řekl dopravní expert. Naopak dálnice D1 byla v době svého vzniku konstruována na stodvacetikilometrovou rychlost.
Hon na řidiče? Vůbec ne
Zvýšením rychlosti by přitom šli čeští politici proti evropskému trendu. O vyšších rychlostních limitech na některých úsecích sice hovoří Rakušané, například Italové ale uvažují o snížení rychlosti na dálnicích na stodesítku.
A podle statistiky německého autoklubu ADAC ubývá i u našich západních sousedů úseků s neomezenou rychlostí. "V současnosti je přibližně na polovině dálniční sítě v Německu rychlost snížena značkami a regulovaných úseků stále přibývá,“ zdůraznil Heinrich.
"Naši řidiči nevědí, co je to hon na řidiče. Například v Holandsku má motorista jistotu, že ho průměrně každých dvacet kilometrů policie kontroluje na rychlost,“ říká odborník na bezpečnost silničního provozu.
