Ferrari - muzeární nuda
Brněnský autosalon 2003 se mi jako takový líbil. Byl bezesporu lepší než předchozí ročníky. Napsal bych však něco ohledně jednoho záporu. Snad nejvíce do očí bijícím mínusem byla expozice Ferrari a Maserati. Kromě otevřeného modelu Enzo na točící se plošině, postrádala tato expozice jakékoliv emoce a vzrušení, pro tuto značku tolik typických. Modely stály daleko za provázkem, který vymezoval pohyb návštěvníků. To si ty vozy raději prohlédnu ze všech stran na parkovišti a uvidím mnohem více. Taktéž jsem postrádal někoho, kdo by byl schopen podat k vozům technické informace či alespoň trochu potěšit běžného fanouška, a to přesto že jsem autosalon navštívil v den vyhrazený odborné veřejnosti. Chápu že do těchto vyjímečných vozů si nemůže sednout každý návštěvník (ikyž proč ne, když vstupné v ten den bylo 500 Kč), ale aby si návštěvníci automobily prohlédli jen z uctivé vzdálenosti je snad trochu moc. Možná, kdybych přišel jako milionář ověšený zlatem a projevil zájem, možná by se mě někdo ujal a něco by mi ukázal. Já si ale na nic hrát nechtěl a proto mě jejich expozice velmi zklamala. Byla to vyslovená muzeární nuda; Enzo Ferrari se musel obrátit v hrobě. Pokud si tento příspěvek přečte pan Holubovský či někdo jiný od vedení dealerské firmy, prosím něchť mi napíše své zdůvodnění proč byla jejich brněnská expozice taková, jaká právě byla. (
hradmi@email.cz)