Nedýchatelný vzduch a nekončící dopravní zácpy. Takřka v jakoukoliv denní hodinu je to stejné, takřka u každé větší silnice podobné. V obou směrech proudí ve všech pruzích desítky a desítky vozidel, převážně motorek. Co na tom, jestli na chodníku stojí pěší a chystají se přejít, co na tom, že třeba vyčkávají rovnou u přechodu. Doprava v Hanoji pulzuje a jen tak kvůli něčemu nestaví: během nejrušnějších hodin se i chodník stává silnicí.
Není divu, že když do Googlu zadáte v angličtině dotaz „jak přejít silnici v Hanoji“, vyjede vám přes 300 tisíc výsledků. Není bohužel také divu, že každý rok zemře ve Vietnamu na následky dopravních nehod zhruba 14 tisíc lidí. Třicetkrát více než na pandemické nemoci! Vietnam je však jen příkladem za všechny z celého regionu jihovýchodní Asie, který na „přemnožená“ vozidla trpí.
Smog často trápí přelidněné čínské velkoměsto Šanghaj:
Auto už si nekoupí
Ročně v jihovýchodní Asii zemře na následky nehod 316 tisíc lidí, což je děsivá statistika sama o sobě. Kromě toho však auta a motorky kazí ovzduší a způsobují nekonečné zácpy. A tak se s nimi region rozhodl bojovat. Příkladem je třeba Singapur. Pokud máte dost peněz, můžete si tam dopřát leccos. Třeba nocleh v superluxusním hotelu s bazénem na střeše a apartmá s holičským salonem, masážním stolem a místností na karaoke. Od února příštího roku už si však v moderním městském státě nebudete moci koupit auto ani motorku.
Snímek z ulic Singapuru, kde si od února příštího roku už nové auto nebo motorku nikdo nepořídí.
Představitelé Singapuru tak reagovali na stoupající zaplněnost stávajících komunikací a omezený prostor pro výstavbu nových. Roční nárůst počtu nových aut, který už nyní byl na nízkém limitu 0,25 procenta ročně, tak za pár měsíců klesne na nulu (více čtěte zde).
„S ohledem a omezení daná krajinou existuje jen malý prostor pro další rozšíření silniční sítě,“ uvedl na konci října v prohlášení mluvčí Úřadu pozemní dopravy. Přitom ani teď není vůz v Singapuru nijak laciná záležitost. Ceny jsou zhruba čtyřikrát vyšší než ve Spojených státech, s užíváním aut se navíc pojí vysoké daně. I tak se jich v ulicích prohání dost, loni registr uváděl přes 600 tisíc.
Silnice v současnosti zabírají dvanáct procent rozlohy Singapuru, který se rozkládá na více než šedesáti ostrovech. Velké rozšiřování už v plánu není; investice naopak putují do hromadné dopravy, aby byl pohyb po městě co nejjednodušší. Situace v této vyspělé zemi však ani zdaleka není tak kritická jako v dalších státech z regionu.
Pomůže jen zákaz motorek?
Hlavní město Vietnamu může sloužit jako dobré varování. Metropole se sedmi a půl miliony obyvatel a pěti miliony motorek se doslova topí ve smogu. Nevládní organizace GreenID loni během 282 dnů naměřila v ovzduší nadměrné množství „jemného prachu“, které je zdraví škodlivé. Nejen pro citlivé či nemocné jedince. Pro všechny obyvatele města i turisty.
A situace se jen těžko může zlepšovat – každý den totiž v Hanoji zhruba dalších 600 motorek přibude. Proto se městská rada rozhodla rázně zakročit a takřka jednohlasně schválila zákaz motorek, který začne platit v roce 2030. Do té doby se má zásadně zlepšit hromadná doprava, aby s ní jezdila alespoň polovina obyvatelstva. Nyní tak činí pouhých dvanáct procent všech lidí žijících v metropoli. Auta se však budou moci používat dál.
Chudým Vietnamcům motorka pomáhá k obživě. Muž na snímku převáží celý svůj obchod s rybičkami.
Hanoj řeší podobný problém jako další města v regionu. S rostoucím bohatnutím obyvatel tam skokově stoupl i počet motorizovaných prostředků. Zároveň se pro ně musela vybudovat infrastruktura, což znamenalo zásah do často půvabných měst plných kouzelných historických uliček i domů, nyní často zastíněných zástupy zaparkovaných aut. „Jenže zácpy přece nevznikají kvůli motorkám. Je to hlavně kvůli autům,“ podotýká Pham Kien, dlouholetý obyvatel Hanoje. „Zákaz motorek významně ovlivní hlavně chudé lidi. Většina z nich pracuje sama na sebe a hodně času stráví pohybem po městě. Nemohou si dovolit promrhat hodinu a víc času v autobuse,“ kroutí hlavou nad novým opatřením.
Ve Vietnamu se pracuje šest dnů v týdnu, jen jeden je volný. „Začíná se v 7:30 a končí v 17 hodin. Pokud se zakážou motorky, budeme muset vstávat v pět a domů se vrátíme někdy po 18. hodině. Dělat to tak šest dnů v týdnu by bylo dost vyčerpávající,“ podotýká. Připomíná rovněž, že on sám z dopravování motorkou žádnou zvláštní radost nemá. „Až jednou bude hromadná doprava rozvinutější, nebude zákaz motorek potřeba. Taky nijak netoužíme na nich trávit čas,“ upozorňuje Hanojec. Stejně jako řada jeho krajanů však nevěří, že se to stane v dohledné době. Slibů o vybudování lepší hromadné dopravy už za svůj život slyšel dost a dost.
Jděte, ostatní počkají
Že restrikce nemusí jen pomoct, o tom už se přesvědčili třeba v Barmě. V Rangúnu doposud zakázali motorky ve třiatřiceti oblastech, čímž se ještě zvýšil počet aut, zvětšily se zácpy a rozšířilo se nelegální parkování. Přesto chce i zbytek regionu proti těmto vozidlům dál bojovat. V malajském Kuala Lumpuru zatím zapověděli pouze motocyklové taxíky, nyní zvažují i omezení motorek v centru. Podobné kroky rozmýšlejí i v Indonésii či na Filipínách.
V indonéské Jakartě (na snímku) je už dopravní situace kritická. Novým opatřením se Singapur snaží zabránit tomu, aby se dopravní zácpy dále zvětšovaly.
Není divu. Pro letošní rok se v jihovýchodní Asii očekával nárůst prodeje aut o 8,1 procenta, což je více než kdekoliv jinde na světě. Přitom třeba indonéská Jakarta tratí každoročně na zácpách v přepočtu přes 100 miliard korun a v Kuala Lumpuru se kvůli nim zase zbytečně spotřebuje 1,2 miliardy litrů benzinu (tedy asi dvě procenta malajsijského HDP). Snaha zvrátit tento trend je pochopitelná, ale hledání správné cesty může být pro jihovýchodní Asii obtížnější. Tak jako na zmiňovaném přechodu v Hanoji. Rada je: Prostě jděte, ostatní se přizpůsobí.
