Přesně pro toho, kdo nechce potkávat motorku stejnou, jako má on, na každém rohu, připravilo BMW Lo Rider. Koncept, u kterého si zákazník může modifikovat jeho podobu, se představil na milánském motoveletrhu.
BMW jej charakterizuje jako puristický sportovní roadster, který má jízdně i vzhledově vyvolávat v majiteli jen ty nejhezčí emoce. Německá novinka je zajímavou kombinací klasické koncepce a moderní techniky.
Největší zvláštností studie Lo Rider však není její vzhled ani technika, ale variabilita. Dosud si kupec jakéhokoli nového motocyklu mohl vybírat prakticky jen barvu. V posledním desetiletí sice největší výrobci motorek začali nabízet k některým modelům různá originální příslušenství, kterými si lze stroj vylepšit dle osobních preferencí, ale o individualizaci mluvit nešlo. Většinou se jednalo o kufry, vyšší plexištítek a podobně.
Zatímco u většiny aut si lze vybrat ze škály motorů, barev exteriéru a interiéru, bezpečnostní výbavy, přídavné elektroniky a podobně, motorkáři o toto byli ochuzeni.
A právě BMW jako jeden z motocyklových technologických lídrů přivezlo na moderní milánské výstaviště svou představu, jak by si motorkáři alespoň částečně mohli určit podobu svého stroje sami.
Motorizaci u Lo Rideru (zatím) měnit nelze – k pohonu slouží pro BMW nejtradičnější koncepce, ležatý dvouválec neboli boxer, pravděpodobného objemu 1 170 ccm, který umějí bavorští vyladit na výkon přes 100 koní (menší objemová varianta s 848 ccm se již nevyrábí).
Také rám musí zůstat jednotný, ale pomalu se už dostáváme k tomu, co si modifikovat lze. Barvy jsou samozřejmé, a tak abychom si je odbyli, lze vybrat ze čtyř zbarvení nádrže: černé, bílé, červené a modré. Objem motoru si volit nejde, ale barvu už ano: může být černý, šedý nebo červený.
Další zvažování čeká u výfuků, což je ostatně místo, kde většina "garážových" úpravců začíná. Spřažená dvojice rovnoběžných hlavní může být uložena vedle sebe pod sedlem anebo dole na levoboku – podle toho, co majitel považuje za hezčí.
| Mimochodem podobnou volbu nabízel kdysi Simson S51. Vedl-li výfuk spodem, jednalo o levnější verzi Electronic, byl-li zvednut a opatřen krosově vyhlížející mřížkou, šlo o pár stovek dražší verzi Enduro. Jakmile jste si však koupili jeden model, případná přestavba se nedala jen tak zlehka vyřešit návštěvou Mototechny a jedním montážním odpolednem jednoduše proto, že díly v Platnéřské nebyly. |
Dále tu máme sedlo. Nebaví vás jízda s partnerkou? Bez problému, její bidýlko, beztak podepřené jen několika trubkami, může za pár minut pryč a vy jste svobodní.
Co asi tak majitelé nespokojení se vzhledem řeší dál? Třeba takové přední světlo. Klasické kulaté, nebo -jak velí moderní doba - dvojici lamp nad sebou? Dle libosti, BMW vám opět nabízí obě.
Chcete hliníkem vykládané vybrání pro nohy na nádrži? Máte je mít; za přiměřenou sumu, která u konceptu nebyla pochopitelně oznámena. Nicméně žádné lidumilství v tomto směru asi čekat nelze.
Pochvalu za klasiku je nutné udělit za drátěné ráfky. Ejhle, i tady si musíte zaškrtnout jedno z políček ve formuláři, dráty mohou být buď chromované, nebo drsně černé. Kverulanti mají navíc možnost vyzkoušet, zda objednávkovým systémem mnichovských projde třeba přední hezčí, chromovaný a zadní praktičtější, černý ráfek.
Bude jistě zajímavé sledovat, zda se na této studii aplikovaná možnost tovární individualizace motorek ujme jako nový trend. BMW kromě představení a fotek neoperuje žádnými údaji, termíny ani cenami. Takže se skutečně jedná především o "nahození" jedné představy, kterou jednou v Mnichově vyhodnotí a pak se ukáže. Kdyby se ukázalo, že to půjde, asi se bude zlobit málokdo.
