Už i Moto Guzzi dává sbohem vzducháčům. Štrekařské Stelvio je plné techniky

  • 1
Po sedmi letech od ukončení výroby první generace vrací italská značka Moto Guzzi na silnice i štěrk značku Stelvio. A zase se svým cestovním endurem vyvolává poprask. Novinka, kterou poprvé viděli návštěvníci motorkářského veletrhu EICMA v Milánu, je totiž našlapaná moderní technikou, ale zároveň dává sbohem vzduchem chlazenému motoru.

Že se to stane, bylo ortodoxním „guzzistům“ jasné už dva roky. Na oslavu svých stých narozenin tehdy v Moto Guzzi představili sportovní cesťák V100 Mandello, který svým jménem vzdává poctu „rodné obci“ značky. Výroční model paradoxně po sto letech pohřbil jeden z atributů, který motorky vyráběné ručně na břehu jezera Como dělal skvělými a v poslední době sešněrované emisními normami už zcela unikátními – vzduchem chlazený motor.

Stelvio tedy jede ve stopě svého staršího silničního bráchy. Motor je chlazený vodou a celá motorka je až po horní okraj elektricky výsuvného štítu (další unikát v této třídě) našlapaná moderní technikou. Najevo to Stelvio dává už svým designem, který se opět inspiruje Mandellem. Tytam jsou retro kulaté světlomety, tady vládne moderna, které vévodí LED silueta orla inspirovaná logem Moto Guzzi. Tuto designovou libůstku si italské ikonické motorky nesou jako poznávací znamení už dobrých pět let.

Drobných detailů, které mají připomínat historii a svébytnost italské značky, kterou dnes vlastní koncern Piaggio, najdete na motorce spoustu. Třeba typické žebrování na kapotáži pod sedlem. I kdyby si je ale designéři odpustili, podle jedné věci poznáte „kozu“, jak láskyplně Moto Guzzi přezdívají čeští milovníci značky, na první pohled. Véčkový motor, jehož hlavy nezaměnitelně vykukují z pod nádrže.

I když už v jeho útrobách proudí chladicí kapalina, pořád si zachovává svoji typickou architekturu do V s úhlem 90 stupňů a především podélné uložení. To se stará o něco, čemu milovníci japonské preciznosti říkají „klopný moment“, zatímco každý správný petrolhead má pusu od ucha k uchu. Zkrátka při každém přidání plynu s sebou motorka parádně pohodí do strany. Podélně uložený motor si pochopitelně zaslouží kardan. U modelu, který má na první pohled ambice vyrazit i mimo silnici, je to obrovská výhoda, která majiteli ušetří hodiny času strávené čistěním řetězu.

I když se Stelvio neubrání srovnávání s Mandellem, obě motorky jsou technicky poměrně odlišné. Stelvio má jinou koncepci rámu, jehož nosnou součástí je samotný motor. Ten produkuje 115 koní při 8700 otáčkách. Točivý moment je 105 Nm. Převodovka je pochopitelně šestistupňová a za příplatek může mít quickshifter – i tuto novinku už dostalo starší Mandello.

Moto Guzzi Stelvio

A ještě k věčné diskuzi o chlazení. Jistě, „vodník“ znamená mnohem složitější techniku, na druhé misce vah jsou ovšem parametry, které jednoznačně mluví v jeho prospěch: výkon, jeho průběh a konec klepajících přehřátých motorů při popojíždění v kolonách. Nostalgie tady zkrátka musí stranou, i když pomineme ten nejracionálnější argument – že by se litrový motor zkrátka do emisních standardů Euro 5 nevešel.

Na tomto technickém základu hrdě se hlásícím k orlí tradici v Mandellu postavili hypermoderní motorku, do které mateřská skupina Piaggio narvala to nejlepší, co má. Adaptivní tempomat, hlídání mrtvého úhlu, nejpokročilejší jízdní asistenty. Moto Guzzi se chlubí, že je to poprvé, co se radarové senzory dostaly na motorku. Oproti autu je to mnohem větší věda, musí se zde totiž pracovat s mnohem většími úhly danými náklonem při zatáčení. Běžně proto motorky používají ultrazvukové senzory.

Za zmínku stojí samostatný adaptivní tempomat, který podle výrobce ovlivňuje brzdný účinek motoru, neměl by tedy „sahat“ na brzdy. Dozadu Stelvio „vidí“ až třicet metrů a dokáže efektivně varovat třeba před vozidly schovanými v mrtvém úhlu. Na motorce velmi šikovná věc. Dokud tedy zpětné zrcátko vybavené výstražnou ikonou neurazíte v lese o větev. Ale ať jsme spravedliví – etalon všech endur, nové BMW GS, má blinkry rovnou v blastrech.

Nové BMW GS: nejslavnějšímu motoSUV šel za kmotra německý kancléř

Ostatně tyto motorky stejně ve většině případů budou jezdit po silnicích. Se 170milimetrovými zdvihy a 19palcovým předním kolem to stejně na žádné divočení v terénu nebude, možná na šotolinové cesty a polňačky. Těmito parametry Stelvio očividně míří přímo na svého domácího konkurenta – slabší dvouválcovou Ducati Multistrada.

Má prakticky totožný výkon, zdvihy obou kol i rozměry ráfků. Ve prospěch Ducati mluví hmotnost, Stelvio je docela cvalda, za což dostávala od motorkářů co proto i první generace. Se suchou hmotností 220 kilogramů míří do kategorie velkých a silnějších endur.

Moto Guzzi Stelvio

Stelvio se bude muset porvat i s domácí konkurencí, už pět let totiž v Mandellu vyrábějí menší a jednodušší model V85TT se sympatickým retrovzhledem. Jeho majitelé si musí vystačit sice jen s osmdesáti koni a zapomenout musí i na všechny vyjmenované technické libůstky, zato se ale můžou těšit stále na onen ikonický vzduchový motor, který je přeborníkem v překážkovém běhu evropských byrokratů. Na veletrhu EICMA představili už druhý facelift, tentokrát mandellští vyklouzli eurohrobníkovi z lopaty díky proměnnému časování ventilů.

Ale zpět ke Stelviu. V celé rovnici o charismatickém enduru, které může zatopit ikonám typu Multistrada nebo „géesům“ od BMW, je zatím jedna neznámá. Cena. Pro Evropu prozatím oznámena nebyla, ve Spojených státech bude enduro podle prvotních informací stát o 900 dolarů, tedy asi o 20 tisíc korun víc než V100 Mandello. Pokud podobnou analogii uplatníme na současnou českou cenu Mandella, měl by nový model s cenou začínat zhruba na 430 tisících korunách.

To je o 70 tisíc korun víc než srovnatelná Ducati Multistrada, která se však musí v základním provedení obejít bez řady asistentů, se kterými přijede Moto Guzzi. Jednodušší V85TT se v současné generaci v Česku prodávají za akční ceny od 269 tisíc, je ovšem pravděpodobné, že s příchodem faceliftu cena poskočí k třísettisícové hranici.