V roce 2010 dobyl NV200 dokonce titul dodávka roku, a není to náhodou. Roli auta pro rodinu umí ten hranatý nissan zahrát skvěle. Jako londýnský taxík bude třeba málo stylový, ale určitě praktický a pohodlný. Někteří výrobci možná umí při zcivilňování dodávky její původní pracantský charakter zamaskovat líp. Ale sladit všechno dohromady a postavit svižné, prostorné a obratné auto, které se neztratí ve většině situací, umí jen někdo... Pro partu řemeslníků je to ideál, pro rodinu, která nehledá hogo-fogo kočár, ale praktický dostavník, taky.
Vrcholové osobní provedení v Barcelonské fabrice Nissanu vyráběné dodávky se prodává pod jménem Evalia. Je to nejvyšší výbavový stupeň modelu. Zvenku vypadá NV200 spíš jako vagonek metra nebo příměstského vlaku. Podporují to i proporce: vysoká úzká karoserie na malých kolech. Hranatým a jednoduchým proporcím se ale podařilo designérům japonské automobilky dát vcelku moderní tvary.
Auto, které je krátké jen 4,4 metru, ale ohromí prostorností interiéru. Svislé boky a pravidelné tvary využili interiéroví architekti geniálně. Otevřete přední dveře, zadní pár odsunete a nastoupíte do autobusu. A to skoro doslova. Do auta se nastupuje hodně vysoko. A když si to pak šinete po dálnici, má řidič pocit, jako by seděl za volantem karosy. I kvůli hodně naplocho umístěnému volantu, za kterým pak má šofér sklony sedět jak na židli, s hodně vzpřímenými zády a nohama dolů.
Někomu může být nepříjemné uchycení pedálů. Musíte na ně šlapat shora, takže si třeba spojkovou nohu nezapřete o patu. Nakonec si na ten posez zvyknete; pro manévrování v provozu, o kterém tak máte dokonalý přehled, je to parádní.
Řidič si bude chvilku zvykat na volant, na kterém je hodně tlačítek ovládajících rádio a další výbavu. A ještě jedna drobnost: stahování oken je u řidiče a spolujezdce umístěno na výstupky ve dveřích, trčí tak nešikovně, že si o ně otlačí vnější koleno.
Spousta místa
I další taxikářskou disciplínu zvládá evalia na jedničku: prostornost a variabilitu interiéru. Auto stojí na vcelku malém půdorysu, ale uvnitř je pocitově místa víc než v kterémkoliv sedmimístném MPV. Cestující v druhé řadě mají do všech směrů spoustu prostoru. Na nohy je ho tam akorát tak na londýnský taxík. Nechybí stolečky a pro dva sedící úplně vzadu dokonce samostatně ovládaná klimatizace.
U všech sedadle můžete nastavovat sklon opěradla. Do prostřední řady se díky plochým bokům a tence obestavěnému interiéru pohodlně vejdou tři dospělí. Všechna sedadla jsou nečekaně pohodlná. Jen na řezání zatáček nejsou připravená, nemají skoro žádné boční vedení.
Dvojice sedadel v třetí řadě je sklopná. Zaujme jejich uchycení v kufru, na místě je drží pásek. Když je potřebujete, sklopíte je třemi jednoduchými pohyby a nepotřebujete na to ani sílu. To samé s lavicí druhé řady dělenou v poměru 3:2. Všechno to sklápění, vyklápění, skládání, překlápění je geniálně rychlé, jednoduché a funkční, obejdete se bez četby návodu a zvládnete to skoro jednou rukou. Komu se zdá uchycení zadních sedadel trochu krkolomné a nepotřebuje je, může je vymontovat. Je to náročnější operace, potřebujete k ní nářadí, ale pro kutila nic složitého. Ale i když jsou složené na svém místě, vejde se mezi ně třeba nesložený kočárek. Však taky Nissan udává objem kufru v sedmimístné konfiguraci 900 litrů a v pětimístné dva tisíce.
Líbí se nizounká nákladová hrana a obrovitánské svislé dveře. Když ještě překlopíte dopředu prostřední lavici (to jediné vyžaduje víc síly), lehne si do zavazadlového prostoru dospělý do nějakých metrpětasedmdesáti. Evalia má vždy dveře do zavazadlového prostoru výklopné vzhůru. Praktičtější řešení nabídne verze NV200 Combi, která může za sedmitisícový příplatek dvoukřídlé asymetricky rozdělené dveře.
Stěhovavý sprinter
Pod kapotu je vybírání jednoduché, k objednání je pro evalii 110koňová (81 kW) benzinová šestnáctistovka, anebo diesel 1,5 dCi z produkce Renaultu se stejným výkonem. Většina kupců se asi rozhodně pro diesel, už pro větší sílu (točivý moment), kterou s nissaní krabicí hýbe (240 Nm oproti 153). A nutno uznat, že překvapí. S vysokým krabicovitým autem cvičí překvapivě suverénně, jde hezky za plynem a k tomu nežere. Může za to určitě i muší váha, čtrnáct metráků pohotovostní hmotnosti vůbec není hodně. Naložit může evalia dalších šest set kilogramů.
Při velmi svižném ježdění po dálnicích a poskakování po Praze si motor řekl o šest a půl litrů nafty, s trochou snahy vystačil s pěti a půl.
Kdo za volant evalie usedl, nevěřil, že má pod kapotou "jen" jedna-pětku. Může za to i krátké zpřevodování šestistupňové manuální skříně. Jen jí chybí jakýsi dálniční "rychloběh", takže při stotřicítce motor točí 2 700 otáček. Když evalii rozparádíte na německé dálnici, začnou se otáčky nepříjemně blížit červenému poli. V dokladech udávanou maximální stošedesátku pokoříte hravě.
Výtka jde na vrub otáčkoměru: evalia nemá v přístrojovém štítu klasický budík, ani jiný ukazatel. Titěrný otáčkoměr je skrytý jako položka palubního počítače v malém displeji napravo. Tak se radši naučíte jezdit podle sluchu.
Pohodlná, jistá
Osobní dodávka je na dálnici i za vysokých rychlostí obdivuhodně suverénní, jen je dost citlivá na boční vítr. Líbí se pohodlný podvozek, který je ale nečekaně jistý a hezky poddajný. Samozřejmostí jsou velké náklony a bohužel asijským standardem mizerně odhlučněné podběhy kol. Ty zadní nemají ani dnes běžné plastové výstelky, takže odletující kamínky buší do plechu.
Obvykle autům doporučujeme obouvat menší kola, kvůli pohodlí. Pro evalii jsou jedinou volbou malinkaté čtrnáctky. Jiný rozměr než 175/70R14 specifikace vozu nepovoluje. Auto je na něm pohodlné, má to ale jednu nectnost. V dírách občas trochu zakopává a na roletě se houpe odpředu dozadu. Za to ale možná víc než kola může absolutně jednoduchá zadní náprava s torzní příčkou odpružená listovými pery. Není to však nic tragického. Pozitivní dojem z jízdy rozhodně převáží, od úzkého a vysokého auta takovou jistotu a obratnost nečekáte.
Dojem rychlosti ještě umocňuje vyvýšený posez posádky. Řidič si chválí skvělý výhled a přehlednost karoserie se svislými boky. To ocení hlavně ve městě při proplétání se uličkami mezi auty. Při parkování pomůže kamera instalovaná na zádi. Je součástí multimediálního centra na přístrojovce, které dostanete v provedení evalia automaticky. Vypadá sice předpotopně, ale funguje dobře, jednoduše a rychle. Jediné, co mu vytknout je, že za plného denního světla na displej občas praží slunce a není vidět, co zobrazuje.
Praktičnost nade vše
Vnitřek evalie nezaujme, je hodně plastový a hlavně "užitkový". Těm vepředu se bude líbit spousta odkládacích schránek, i když zrovna malinké úzké kapsy ve dveřích jsou nanic. Odkládací prostory jsou navíc nezakryté. Evalia nemá interiér vyšlechtěný jako moderní MPV, posádka ale zjistí, že jí nic nechybí.
Při jízdě vnitřek rezonuje, velká krabice karoserie totiž funguje jako ozvučnice. Nejnovější MPV s hodně obestavěným interiérem se tohoto neduhu zbavil, většina běžných rodinných velkoprostoráků ale při dálničním kalupu duní podobně. Interiér je ale smontovaný pečlivě a poctivě. Vrzání a jiné pazvuky nezná.
Jednoduchý ceník
Nissan NV200 si můžete koupit jako zaplechovanou dodávku, která odveze až dvě europalety. Ta teď startuje v akci s benziňákem na 340 tisících s DPH. Kdo hledá osobní verzi, vybírá mezi verzemi combi a evalia. První má blíž k dodávce, druhé má být "osobákovější". U nich se ale v sedmimimístném provedení (+16 720 korun) a nafťákem pod kapotou vždy podíváte kousek za čtyřsettisícovou hranici.
V bezpečnostní výzbroji má evalia čtyři airbagy, EBS, ESP. Evalia má jako vrcholové provedení v základní výbavě automatickou klimatizaci, navigační systém, tempomat, bezklíčkové odemykání a startování i vyhřívaná přední sedadla. Připlatit se dá jen za třetí řadu sedadel, klimatizaci dozadu a mezalízu. Dieselová evalia vyjde podle aktuálního akčního ceníku na 486 112 korun. Pokud chcete ušetřit a obejdete se bez vyhřívaných sedaček, parkovací kamery a třeba i klimatizace, hledejte v ceníku užitkové NV200. K mání je i varianta se slabším turbodieselem 1,5 s výkonem 66 kW (89 koní), ta úplně nejzákladnější pak vyjde na 364 tisíc.
Taxikářské speciályNissan NV200 se už představil jako oficiální taxík pro Tokio a New York. Nově má namířeno do Londýna. Newyorský kontrakt je pro Nissan skvělým obchodem. Po náročném dvouletém výběrovém řízení vybral New York Nissan NV200 Taxi jako výhradní vůz taxislužby, s počátkem platnosti na konci roku 2013 a s trváním na dalších deset let. Standardní vybavení bude zahrnovat airbagy pro řidiče a spolujezdce a airbagy namontované v sedadlech pro přední řadu, plus okenní airbagy pro cestující na předních i zadních sedadlech. Pohon obstará dvoulitrový zážehový čtyřválec. Výrobu dostane na starosti fabrika v mexickém městě Cuernavaca. Provedení NV200 Black Cab je zas verzí nissaní dodávky pro Londýn. Auto muselo stejně jako v New Yorku projít modifikacemi podle specifických požadavků. Patří mezi ně možnost vzít do vozu cestujícího na invalidním vozíku a dosáhnout poloměru otočení 7,6 m, což je zákonný požadavek pro všechny vozy londýnské taxislužby, který údajně vyplývá z rozměru malého kruhového objezdu před hotelem Savoy na The Strand, kde je třeba, aby vozy taxislužby plynule projížděly. Přední náprava londýnské NV200 má tak větší rozhod kol. Ve verzi "London Taxi" se usadí pět dospělých osob: tři na zadní lavici a dva na sklápěcích sedadlech obrácených dozadu. Sedadlo na místě spolujezdce vpředu bylo odstraněno, čímž vznikl prostor pro uložení zavazadel. Pod kapotou mají taxíky pro Londýn 1,5litrové dCi ve verzi s výkonem 89 k a šestistupňovou manuální převodovkou. Nově pak Nissan představil plně elektrickou dodávku E-NV200, která dostala pohon z elektromobilu Nissan Leaf. Výrobce slibuje, že 80 % kapacity nabije elektrododávka za pouhých 30 minut. |
