„Další článek o tom samém hjondé? To už přehání, ne?“ si možná říkáte a v mnoha případech byste se divili oprávněně. Ne tak v případě Ioniqu 5. Je to totiž první vozidlo nastupující generace elektromobilů Hyundai a KIA, které nejsou konverzí konstrukcí vyvinutých pro zástavbu spalovacím motorem, ale jsou postavené na nové čistě elektrifikované platformě.
Elektromobilita je pro obě automobilky příležitostí, jak hrát první ligu nejen spíše v cenově dostupných modelech, ale i ve vozidlech pro náročnou klientelu. Ioniq 5 je tak doslova naplněn zajímavými technologiemi, které si rozhodně zaslouží označení „hi-tech“ a ještě nedávno bychom je mohli titulovat jako futuristické.
Perfektní přehled o okolí
Dobrou zprávou je, že nejde o „blbiny pro hračičky“. Jako vysloveně povedenou považujeme kombinaci klasických zpětných zrcátek s kamerami: jakmile aktivujete směrová světla, je na displej před řidičem, do kruhového výřezu na straně zamýšleného vybočení, promítnut obraz, ve kterém vidíte bok vozu až přes zadní kolo a část vozovky včetně krajnice/obrubníku – jedním pohledem tak víte, že nikoho nemáte ve slepém úhlu, vidíte vzdálenost od obrubníku a další fajn podrobnosti.
Jak to funguje v reálném provozu, se můžete podívat ve videu.
Kamery sledující okolní provoz jsou vedle řady senzorů jedním ze zdrojů dat pro pokročilý systém asistence řidiči. Na displeji za volant si můžete promítnout jednoduchou vizualizaci jeho výstupu – schematicky vidíte vozidlo v pruhu před sebou a také vozidla v sousedících pruzích, zejména ta, která vás budou míjet nebo budou vámi míjena. Nechybí vizualizace „rizik“ kontrastní červenou grafikou.
Při proplétání se hustým městským provozem i svižné dálniční jízdě tak má řidič k dispozici hodně přehledně podaných informací o svém okolí a možnost něco nebo někoho přehlédnout, nám přišla poměrně nízká. Samozřejmě za předpokladu, že se bude řidič řízení věnovat.
Systémy vozidla potěší i ty, kteří se neradi proplétají podzemními garážemi, parkovišti obchodních center a dalších komplikovanějších prostorů – k dispozici máte skvělou kombinaci parkovací kamery, 360° pohledu z ptačí perspektivy a 3D vizualizace vozu zasazené do reálného okolního obrazu – na jednom displeji, najednou vedle sebe – víc informací o bezprostředním okolí snad už řidič ani nemůže dostat.
Z informačního zázemí by nám tak vlastně mohla chybět jen infračervená kamera „nočního vidění“ s rozpoznáváním lidí a zvířat, kterou může být vybaven například Audi e-Tron.
Detekce lidí a zvířat IR kamerou v elektromobilu Audi e-Tron. Pokud by hrozila kolize, dostane řidič mimo vizualizace také akustické varování, případně je aktivováno nouzové brzdění.
Na druhou stranu, e-Tron je vozidlo z ještě podstatně vyšší cenové kategorie.
Parkování bez řidiče
Systém automatického parkování, kdy s vozidlem projedete kolem volného parkovacího místa a auto tam samostatně zaparkuje, již není nic neobvyklého. V Ioniq 5 je to ovšem dotaženo o trochu dál, než je obvyklé.
Zde projedete kolem řady zaparkovaných aut s volnými místy, na displeji dostanete nabídku těch vhodných k zaparkování. Ťuknutím na displej si vyberete jedno dle svého uvážení, vystoupíte, zabouchnete dveře a stiskem tlačítka na klíčku dáte povel k zaparkování. A pak jen koukáte, jak se liduprázdné vozidlo pohybuje a zajíždí do vybraného místa.
Tedy, přinejmenším při prvních pokusech nervózně pobíháte okolo a hlídáte, že všechno probíhá tak, jak má. Ale nemusíte mít strach, vozidlo se pohybuje, jen když tisknete tlačítko, jakmile jej uvolníte, okamžitě zastaví.
Jak to vypadá, se můžete podívat ve videu.
Systém v době testování nefungoval stoprocentně, leckdy minul dostatečně velké místo bez povšimnutí, jindy podélné parkovací místo vyhodnotil jako příčné – nic se neděje, o všem rozhoduje výběrem na obrazovce řidič, ale není to tak bezchybné, jak by si řidič a určitě i automobilka přála.
Proces podélného parkování je sice pomalejší, než jak zajede zručnější řidič, ale pro toho, kdo to neumí, občas odře disky nebo zajíždí takzvaně „na křup“ je to rozhodně slušný pomocník. Příčné parkování, zejména pokud jde o užší místa, je však často až otravně pomalé a i při natáčení jsem si vysloužit hlasitou nadávku řidiče vozidla, které muselo při průjezdu parkovištěm na nymburském sídlišti chvilku počkat.
Reálně použitelnější je tak možná funkce zacouvání do parkovacího místa nebo vyjetí z parkovacího místa – vozidlo v tu chvíli nikam nezatáčí a samo nic neřídí, pouze poslouchá povely řidiče z tlačítek klíčku – jedním se couvá, jedním jede dopředu. To využijete například, když parkujete natěsno mezi vozidly a špatně by se vám nastupovalo, nebo když vezete dítě na sedačce – prostorově náročnou manipulaci vyřešíte v otevřeném prostoru a pak jen pomocí ovladače vozidlo „zastrčíte/vystrčíte“ z parkovacího místa. Stejným systémem je vybavena také sestra ioniqu, futuristická Kia EV6 (čtěte zde).
Z hlediska praktické použitelnosti je tak možná lepší parkovací automat Hondy E, který je o něco rychlejší a také poměrně precizní, ale musíte sedět uvnitř vozu, takže tomu trochu chybí ten „wow, v tom autě nikdo není a přesto parkuje“ moment.
Velmi pokročilé automatické parkování nabízí třeba i Honda E.
Takto fungující pomocníky lze brát i jako průběžné ochutnávky vývoje hlavního konceptu, ke kterému automobilky směřují, a tím jsou plně autonomní vozidla. K těm je ještě dlouhá cesta, ale i v této podobě asistenční systémy dovedou, zejména méně schopným řidičům, významně usnadnit život. Jak Hyundai Ioniq 5 jezdí čtěte zde.
