Aktuálně jsou všechny výroční buchanky vyprodány. Koncem ledna příštího roku bude vyrobeno posledních 29 kusů jubilejní edice, které už mají svoje zákazníky. Největším odbytištěm zeleno-bílých „bochníčků“ je suverénně Německo, kam míří zhruba 80 % celkové produkce pro Evropu. Svoji zásluhu na tom má i rozsáhlá mediální kampaň tamního importéra. Jen za letošek se totiž na náš kontinent dostalo necelých 80 kusů „jubilejek“. Oznámení výrobce o ukončení produkce vyvolalo jak mezi fanoušky, tak mezi samotnými prodejci velkou nevoli a automobilka zvažuje obnovit výrobu i pro rok 2019.
Tento unikát jsme vyzkoušeli v devítimístné verzi. Ikonický tvar karoserie se po šedesáti letech nezměnil a pravděpodobně ani nezmění. Heslem „neměň, co funguje“, se Rusové řídí od nepaměti. Devítimístný minibus přijíždí v zajímavé bílo-zelené kombinaci známé z edice Heritage „zesnulého“Land Roveru Defender.
Jubilejní buchanka také připomíná Volkswagen Transporter ze slavné éry hippies. Dalšími prvky limitované série jsou bílé ocelové disky, maska, posuvná okna a speciální emblémy odkazující na šedesáté narozeniny. Drobnými, ale praktickými pomocníky jsou přepracované kliky i mechanismus zavírání. Díky nim už nemusíte s dveřmi tolik třískat.
Základ terénního uazu se dvěma palivovými nádržemi zůstal beze změn. Ocelový žebřinový rám hostí kromě karoserie i odpružení pomocí listových per a dvě tuhé nápravy s diferenciály typu Spicer. Zadní soukolí je dokonce vybaveno elektricky ovládanou uzávěrkou Eaton. O zastavení téměř dvoutunového auta se starají kotoučové brzdy vpředu a zadní bubny. Varianta 2206 nabídne také bezpečnostní systém ABS.
UAZ 2206 Bus v číslech
|
Interiér z doby kamenné
Mezi řidičem a spolujezdcem pracuje zážehový čtyřválec s objemem 2,7 litru. Uljanovští specialisté ho naladili na výkon 82,3 kW, tedy necelých 113 koní. Točivý moment 198 Nm přenáší pětirychlostní manuál pomocí kardanové hřídele standardně na zadní kola. Dvě kovové páky vpravo od řidiče slouží k připojení pohonu přední nápravy a přídavné redukční převodovky. Jde o celkem slušný základ pro terénní radovánky.
Uvnitř se téměř zastavil čas. Primitivní volant Ikar bez airbagu drží na fixním kovovém sloupku obehnaným hrubě zpracovanými plasty. Kovová palubní deska se dodává v barvě karoserie v rámci standardní výbavy. Vprostřed najdete sdružený rychloměr s jednoduchým palubním počítačem. Ovládací prvky pod „budíkem“ slouží k zapnutí světel, přepnutí ukazatele stavu paliva nebo aktivaci jednoho ze dvou ventilátorů. U spolujezdce má své místo odkládací přihrádka a vespod se ukrývá nádobka pro ostřikovací kapalinu.
Standardní látkové čalounění sedadel nahradila voděodolná prošívaná tkanina. Stejný typ sezení se objevil také u 469 kusů modelu UAZ 3151 Hunter Anniversary, který oslavil své 45. narozeniny teprve nedávno. Prostor pro zadní pasažéry vyplňuje dalších sedm plnohodnotných míst a integrovaný stolek. Osvětlení zajišťují staromódní kulaté lampičky s nezávislým vypínačem.
Na vlnách
Zajíždění nového uazu s tuhými nápravami se nese v duchu silničního plavání. Trvá zhruba tři tisíce kilometrů, než se vytvoří dostatečné provozní vůle a jízdní vlastnosti se ustálí. Vzhledem k listovému odpružení a vysokému těžišti se minibus na cestách houpe jako Titanic. Pozor na prudké brzdění. Na některých videích z Ruska se starší buchanky postaví na přední kola. Nás při testu nouzového zastavení akorát „nakopalo“ ABS a celé auto se zavlnilo.
Buchanka umí reálně uhánět po dálnici i 130 kilometrů v hodině, navzdory deklarované maximálce 120 km/h. V kabině se i kvůli typickému ruskému dílenskému zpracování promítá značný aerodynamický hluk. Místy dovnitř profukuje přes ledabyle spasované dveře nebo těsnění. Jde o výrobní standard, nikoli závadu, i majitelé to tak berou.
Ergonomie interiér moc nepobral. Spousta ovladačů ještě pamatuje Sovětský svaz.
Krátké převody prvního rychlostního stupně umožní řidiči svižný rozjezd. Křivka točivého momentu dosahuje svého maxima už ve 2500 otáčkách za minutu. Technici tak většinu konstrukčních řešení podřídili hlavnímu účelu – jízdě v terénu.
Výlet mimo silnice je s buchankou místy adrenalinový zážitek. V základní konfiguraci si ruský bochníček poradí s většinou přírodních nástrah. Pro účely expedice nebo náročnějšího „off-roadingu“ je nutné minibus upravit. Standardní kovové nárazníky ochrání v případě drobné kolize. Samotné tělo auta tvoří silný plech, takže promáčklou karoserii opravíte kladivem.
Terénní dobrodružník
Rakovinou ruských uazů je koroze. Výrobce dosud nepoužívá technologii zinkování. Pro exportní trhy se nabízí pouze tovární antikorozní nástřik pro transport na moři. Trvalá cesta k udržení zdravých plechů tkví v každoroční péči o podvozek a dutiny karoserie.
Účelová konstrukce řadí našeho oslavence mezi cenově dostupné terénní vozy. Ve své kategorii nemá přímou konkurenci.
Klasický devítimístný off-road s rámem, tuhými nápravami a cenou do půl milionu korun s daní už jako nový nekoupíte, Buchanka to všechno ve svérázném podání nabídne.
Ikonický bochníček navíc představuje pravé retro v dnešní přetechnizované době. Řízení uazu nabídne mnohým nevšední zážitek. Dobrodruzi nebo fanoušci vyzkoušených tradic naopak UAZ 2206 ocení ve všech směrech.
V České republice se jubilejní UAZ 2206 Bus prodává v závislosti na kurzu rublu od 460 tisíc korun včetně daně. Nejzákladnější dvoumístné provedení vyjde na 420 tisíc včetně DPH, příplatková výbava má čtyři položky, za stříbrnou metalízu se připlácí čtyři tisíce, za vyhřívaná přední sedadla tři.
