Fanoušci volkswagenů o něm tvrdí, že vedle brouka patří mezi největší legendy. Řeč je o mikrobusu T2, kterému v německy mluvících zemích neřeknou jinak než Bulli.
Zatímco jeho výroba v Hannoveru skončila už v době, kdy Německu šéfoval kancléř Helmut Schmidt a východní blok stmeloval svými tanky Leonid Brežněv, svůj nový domov našel bulli v daleké Brazílii. A jestliže evropské silnice brázdí už pátá generace volkswagenovských mikrobusů s označením T5, v Brazílii bulliho s označením T2 vyrábějí dodnes.
Volkswagen T2 alias Kombi je k mání se třemi až osmi sedadly nebo jako obytný mikrobus vybavený postelemi a jednoduchou kuchyňkou.
Nabídnout takové auto Evropanům byl od holandského dovozce jistě dobrý nápad. Sehnat v původním zachovalém stavu auto, se kterým se na západ od našich hranic potkávali dnešní čtyřicátníci na každém rohu, není vůbec jednoduché.
Navzdory tomu, že se jich kdysi v Evropě vyrobily skoro tři miliony, špatná antikorozní ochrana a motor, kterému se přehříval třetí válec až k úplné destrukci, většinu z nich poslala do věčných lovišť.
I když za zadní nápravou brazilské T2 už dávno nebublá vzduchem chlazený čtyřválec, přesto by se kvůli přísným emisním předpisům na evropský trh oficiálně dostat neměla. Jedna-čtyřka spalující biolíh E85 je sice novějšího data, ale Euro 5 neplní. Úředníkům ve Velké Británii to ale podle tvrzení dovozce, které poskytlo médiím, až tak nepřekáží. Náklad brazilských volkswagenů tedy nejprve údajně putoval právě sem. Pokud T2 zaregistrují v Anglii, espézetce v dalších členských státech EU prý už nic v cestě nestojí.
Vymyslel ho HolanďanSlužebák hippíků měl loni šedesáté narozeniny - čtěte ZDE |
Jen reklamní tah?
Přesto nabídka historického mikrobusu z oficiálních stránek nizozemského zastoupení značky po čtrnácti dnech zmizela a na písemné dotazy o dostupnosti auta dovozce nereaguje. Hlavně němečtí zákazníci, kteří už se začali srocovat v diskuzích pod články automobilových portálů, jsou z nečekaného vývoje frustrovaní. Část z nich je přesvědčena, že dovoz auta zatrhla samotná automobilka, další jsou názoru, že to celé byl jen reklamní tah importéra, jak přilákat na své stránky statisíce návštěvníků.
Brazilskou "té dvojku" hyzdí plastová maska, která je produktem moderní doby. Z podivného sklonu nárazníku lze usuzovat, že kvalita evropské produkce Volkswagenu bude na vyšší úrovni.
Možnou příčinu náhlého stažení nabídky poodhaluje Petr Říha ze společnosti Dekra, která se zabývá mimo jiné i schvalováním dovezených aut pro provoz na silnicích. Je přesvědčen, že brazilský volkswagen ve skutečnosti nelze přihlásit ani v Británii. "Podle platné legislativy lze individuálně dovézt do EU jakkoliv staré auto. Platí ale, že jeho výbava musí odpovídat předpisům, které v Evropě platily v době jeho výroby", vysvětluje. "Jestliže jde o auto z roku 2011, pak musí mít mimo jiné i třícestný katalyzátor a plnit emisní normu Euro 5."
Přísné normy lze obejít jen v případě, že by auto bylo registrováno jako historické. V takovém případě by ale v žádném případě nesmělo být nové. Vůz, který je možné přihlásit na veteránské značky, musí být minimálně 30 let starý.
Jako za starých časů: Ošklivé plastové novotvary zadní část vozu nehyzdí, brazilské Kombi je původnímu Volkswagenu T2 z roku 1973 podobné nejvíc při pohledu zezadu.
Fešáci z Brazílie
Brazilský automobilový trh je z pohledu Evropana neobyčejně bizarní, neboť některé prastaré modely mají ve zdejších podmínkách velmi tuhý kořínek. Sto devadesát milionů Brazilců si ročně pořídí tři miliony nových aut, nejčastěji fiaty (přibližně 800 000) a volkswageny (asi 700 tisíc kusů). Nejpopulárnější jsou tu modely stavěné přímo pro brazilský trh, jako je Volkswagen Gol nebo Fiat Palio.
V nabídce obou největších automobilek nechybějí ani auta, která dělala v Evropě parádu i více než před čtvrt stoletím. Typickým příkladem je Evropské auto roku 1984, Fiat Uno. Nejstarším nabízeným Volkswagenem je právě mikrobus T2 z roku 1973, který se v Brazílii jmenuje Kombi.
