netuší někdo, jak se to vyvíjí s Zbuzanským muzeem Praga?

Před časem byla někde zpráva že panu Příhodovi byl po zásahu soudu umožněn přístup k jeho sbírce, jinak to celé co se děje kolem největší soukromé sbírky od jedné značky na světě je hodně smutný příběh.

Tentýž vůz jsme my, dva studenti, koupili za 2000 Kčs v roce 1957 od docenta ČVUT. Byl zelené barvy, říkalo se mu "zelený Anton" a používala ho púvodně pražská policie. Uvnitř jako v salónu, i když už dost vybydleném, ale motor, šestiválec pouhých 1800 ccm byl vylágrovaný. Při parkování, vtipkovali jsme, nepotřebuje elektřinu, světélkuje shnilé dřevo. Ale vůz měl ještě ústřední rám, takže karoserie nebyla samonosná. Do zatáček ukazoval vyklápěcími šipkami, přední sklo se dalo vyklopit dopředu nahoru, takže o čerstvý vzduch nebyla nouze.

Motor jsem tehdy sám rozebral, byl jsem čerstvý absolvent autoškoly ve Střešovicích. Klikovku jsem vyleštil skelným papírem, pánvičky v ojnici trochu zkrátil a přitáhl tak, aby byly bez vůle. Motor byl SV, jako u sekaček Briggs & Stratton, velmi jednoduchý. Po Praze jsme s tím autem jezdili docela suverénně. Až nás jednou napadlo, vyjet si do Jihlavy. U Havl.Brodu se nám ten motor zase vylágroval a tak jsme dojeli na laně. Dotažen zpět na Břevnov stál na ulici, až se tam střechou propadly hrající se děti a to byl konec. Na státovce to auto vyvinulo neobyčejnou raychlost, téměř 90 km/h, ale dnes bych ty jízdní vlastnosti označil za nebezpečné. Zejména v zatáčkách se ta kaleše nakláněla jako kočár.

Ještě jednu zvláštnost měl ten vůz. Vpředu normální lavice, další řada sedadel byla čelem vzad a třetí řada byla opět ve směru jízdy. Zda to bylo speciální uspořádání pro policii, nevím. Vzadu tak seděla skupina lidí kolem středu.

To je ale krasavice.