V automobilovém světě patřil do kategorie charismatických vizionářů. Tak jako loni zesnulý šéf Fiatu Sergio Marchionne nebo současný šéf PSA Carlos Tavares. Takových mužů, jakým byl Gérard Detourbet, není v branži mnoho. Úspěšný francouzský manažer minulý týden podlehl v třiasedmdesáti letech rakovině.
Gérard Detourbet
Do druhé poloviny devadesátých let byl Detourbet „jen“ jedním z manažerů Renaultu. U značky začínal v roce 1971, podílel se na celé řadě ikonických aut včetně luxusní limuzíny Renault 25. Na konci 90. let dělal šéfa motorárny. Renault byl v té době jednou z nejúspěšnějších evropských značek. Uhranul veřejnost Twingem, vzápětí Lagunou, bodoval s hatchbackem Mégane a na jeho základu pak postavil střední MPV Scénic, které vytvořilo úplně nový segment trhu.
V té době dostal Detourbet „lákavou“ nabídku od Louise Schweitzera, tehdejšího šéfa Renaultu. Vytvořit z rumunské Dacie, která ještě před pádem železné opony vyráběla licenční předělávky Renaultu 12, lowcostovou značku francouzského gigantu.
Lowcost, který chce i bohatá část Evropy
Schweitzer na toto období vzpomínal v roce 2007 v rozhovoru pro časopis
L´Usine Nouvelle takto: „V roce 1995 jsme dobyli Evropu a já navrhl výkonnému výboru přepracovat naši strategii s cílem internacionalizovat Renault. To způsobilo rozruch v celé firmě. Lidé v té době cítili svým způsobem úlevu, jako když děti dopíšou domácí úkoly. Měli za sebou tvrdou práci, která všaknajednou otevřela nové horizonty a výzvy.“
Detourbet dostal tuto expanzi na starosti. A nástrojem byla právě Dacia. Původně se počítalo, že rumunská auta s renaultím rodokmenem nepřekročí hranice bývalého východního bloku. Jenže ze značky se stal fenomén, který dnes tvoří 40 procent prodejů celé skupiny Renault.
Detourbetovo zadání bylo jednoduché – postavit levné auto s rozumnou kvalitou a užitnými vlastnostmi, které si budou kupovat ti, kdo by jinak museli sáhnout po ojetině. Původní plán byl takový, že základní model bude stát pod 6 000 eur, v té době asi 180 tisíc korun. To se sice úplně nepodařilo – první Logan startoval s cenou 200 000 korun – samotná strategie však zabrala.
V čem se Detourbet zmýlil, byl předpoklad, že o levné Dacie budou mít zájem hlavně zákazníci z ekonomicky slabších zemí. Dnes se Dacia prodává spolu s Renaultem ve většině západoevropských států. Na rozvojových trzích ji pak pod svojí značkou prodává rovnou Renault.
Prodeje za loňský rok dosáhly 655 tisíc vozů. Nejprodávanější „základní“ hatchback Sandero se na nich podílí asi 40 procenty, další třetinu tvoří Duster, který stojí na opačném konci cenové nabídky značky. Na poměry SUV je relativně levný a vydobyl si pověst odolného pracanta, rozhodně už však nejde o auto za pár tisíc eur, jak Renault původně plánoval.
Indická mise splněna. Na elektromobil už nedojde
Detourbet na rozvoji Dacie pracoval do roku 2011. Za tu dobu se prodeje vyhouply z necelých sta tisíc vozů na tři sta padesát tisíc. V tu dobu mohl odejít do důchodu, místo toho kývl na další výzvu – postavit ultralevné auto pro Indii. Letos na jaře se začal prodávat Renault Kwid, malé auto na pomezí hatchbacku a SUV s cenou v přepočtu pod 100 tisíc korun. První čísla nevypadají špatně, za půl roku se prodalo přes 22 tisíc vozů.
U toho už Detourbet osobně nebyl. V roce 2017 se přesunul do Francie, odkud dál přípravu výroby řídil, zároveň se začal léčit s rakovinou. Neúspěšně. Na začátku prosince nemoci podlehl. S jeho odchodem bude muset Renault hledat nového vizionáře, jenž zvládne úkol, který měl Detourbet po rozjezdu prodeje Kwidu před sebou: výrobu levného elektromobilu s cenou kolem 200 tisíc korun.
