Poslechněte si celý rozhovor s akademičkami z Hodiny pravdy v Kontextu:
„Mnoho kolegů bylo zdrženlivých. Ani ne tak loajalitou k instituce, jako spíše ke svému oboru, chtěli se věnovat studentům. Nikdo nechce praštit do stolu a říct ‚Já už tady nebudu učit, studenti dělejte si co chcete.‘ Vždy jsme cítili odpovědnost za rozvíjení našich témat. Ale v tuto chvíli jsme už museli říct, že to tak dál nejde,“ vysvětluje důvody aktuálních protestů Sarkissian.
Jak vypadá situace, ve které se v současnosti akademici nacházejí? „Já jsem vlastně ‚vydržovaná‘ žena, protože můj partner pracuje ve zdravotnictví, kde má daleko lepší plat za svou vysoce kvalifikovanou práci. A to je bohužel obraz fakulty - buď tam jsou lidé, kteří, nechci říct, že ty peníze nepotřebují, ale jsou schopni práci dělat i s ohledem na špatné finační ohodnocení. Ale pak jsou tam kolegové, kteří z nich živí rodiny. A ti jsou na hranici existenčního minima,“ poukazuje na situaci Havelková.
Dodává také případ kolegy, který má tři děti. „Žije s nimi od výplatě k výplatě. To je neudržitelné. Dlouho jsme sami sebe vnímali jako střední třídu, ale dostali jsme se do pozice špatně placeného proletariátu,“ dovává.
Akademici protestovali proti nízkým mzdám, vyzvali Fialu k řešení situace |
Stav podle ní dospěl do bodu zlomu, řada kolegů podle Havelkové pracovala s vírou, že se situace zlepší, protože jejich práce dává smysl, pomáhá kultivovat společnost. „Spousta z nás dělá v podstatě charitativní činnost, ale takový model je neudržitelný,“ varuje.
Sarkissian na vlastním případě ilustruje, jak se akademici snaží svou situaci řešit. Pracuje totiž na katedře divadelní vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ale nejen to. „Tak jako mnoho kolegů mám hlavní působiště na jiné instituci, pracuji ještě ve Filozofickém ústavu Akademie věd. Chodíme na fakultu ‚rozšiřovat bádání‘ z jiné instituce, což je podle mě problém, protože s tím fakulta už předem kalkuluje. Zároveň to, co si tam vyděláme, považujeme za drobný přivýdělek v řádu kapesného,“ přidala vlastní zážitky.
Docenti prchají z univerzit na střední školy. Stát musí pomoci, říká děkanka |
Jak se ale takový způsob života, kdy akademici musí mít více přivýdělků, projevuje na jejich životě a na věhlasu školy a úrovni vzdělávání? „Jeden můj kolega řekl, že má 60 procent důstojné mzdy a měl by odvádět tedy 60 procent práce. To by ale dopadlo negativně na všechny - studenty, rozvoj instituce i jeho samotného, protože by tím blokoval svou konkurenceschopnost na trhu práce, především mezinárodním,“ komentuje souvislosti Havelková.
Nikdo to ale takto podle ní nechce. „Vydáváme se ze všech sil, abychom pracovali dobře. A to za mrzké peníze. Když se podíváte na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, tam se skutečně za malé peníze dělá excelentní věda, po které se neustále volá, a excelentní pedagogická práce. To se dá jasně vyčíst z mezinárodních ocenění našich studentů, dokládá to i mezinárodní audit univerzity,“ ukazuje Havelková konkrétní případy.
Začnou akademici odvádět práci, která by odpovídala jejich aktuálnímu ohodnocení? Jak by to dopadlo na chod univerzit? Jaký dopad má podobný styl práce a života na zdraví? Jak působení „na dvou židlích“ ovlivňuje pracovní uplatnění studentů? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
