Když si před sedmi lety tehdy dvaačtyřicetiletá Markéta Klierová vyjela s rodinou k Ústí nad Orlicí ke kamarádce, odnesla si ze sekání trávy klíště na lýtku. Po dvou týdnech se objevily první příznaky nemoci, pak se přidala vysoká teplota, průjem, únava, bolesti hlavy i zad.
„Když už jsem kvůli bolestem ani nemohla mluvit a ztuhla mi šíje, odjela jsem do nemocnice, kde se konečně přišlo na to, že jde o klíšťovou encefalitidu,“ vypráví.
„V Česku jde o nejzávažnější onemocnění přenášené klíšťaty. Postihuje centrální i periferní nervový systém s rizikem trvalých následků,“ shrnuje za protiepidemický odbor krajské hygienické stanice jeho ředitelka Renata Ciupek.
Klierová vzpomíná, že v nemocnici ani nemohla otevřít oči a ochrnula jí pravá noha. Že klíšťová encefalitida nejprve připomíná chřipku, pak nastane několikadenní klid, aby vypukla druhá fáze velice silných bolestí, závratí nebo dezorientací, je jak z učebnice.
Nicméně ani po propuštění z nemocnice se člověk necítí zdravý. „Bylo mi hodně zle od žaludku. Zároveň mě stále bolela hlava v zátylku a nebyla jsem schopná ujít více než pár metrů,“ líčí Klierová.
Očkovaných je málo
Učila se tak znovu chodit, berle odložila až po čtvrt roce, musela navíc trénovat mozek, chodila k psychologovi.
„Trápilo mě, že jsem na obtíž a nedokážu se postarat o sebe, natož o syna. Hodně času jsem probrečela. Trvalo deset měsíců, než jsem se mohla vrátit zpátky do práce,“ dodává žena, která má dodnes problém se stabilitou, a tak může zapomenout na brusle nebo podpatky, špatně spí a při únavě pokulhává a zakopává.
Nakazit encefalitidou se může každý, i děti, závažnost průběhu onemocnění a riziko trvalých následků stoupá s věkem. Jediná spolehlivá cesta, jak se chránit, je očkování. Pro lidi nad padesát let jej kompletně hradí pojišťovny, pro mladší mají alespoň různé příspěvky.
Klíšťata přenášejí nečekané patogeny. Přibylo i problematické encefalitidy |
V jihomoravském regionu je proočkovanost 39 procent, tedy o trochu vyšší, než je současný celorepublikový průměr. Podle expertů je to však pořád málo. „Přestože je očkování k dispozici již mnoho let, není využíváno dostatečně a počet případů tak neubývá. Jedná se o zbytečná onemocnění, kterým bylo možné včas předejít,“ poukazuje Ciupek.
Ochranná imunita proti onemocnění vzniká až po druhé dávce vakcíny, kterou lékař podává po jednom až třech měsících od prvního „píchnutí“. Sezona klíšťat začíná, když jsou denní teploty dlouhodobě nad pět stupňů, zima je tedy pro očkování nejvhodnější.
„Jihomoravský kraj se řadí k regionům s vyšším rizikem. K významným přírodním ohniskům klíšťové encefalitidy nepatří jen přírodní lokality a rekreační oblasti, ale i městské parky,“ podotýká Ciupek. Nicméně výskyt klíšťové encefalitidy je na našem území prakticky plošný.
O pár procent naopak klesl počet případů lymské boreliózy, další nemoci přenášené klíštětem. Na rozdíl od encefalitidy je možné ji léčit antibiotiky.
Šest rozšířených mýtů o klíšťové encefalitidě
|
