Petr Pavel

Petr Pavel | foto: Jan Kříž

Vojenský výbor NATO vedl před Pavlem i Hitlerův generál

  • 554
Prezidentský kandidát Petr Pavel se v poslední době snaží rozptýlit pochybnosti ohledně minulosti u komunistické vojenské jednotky. Podle jeho zastánců Pavel jako pozdější předseda vojenského výboru NATO musel projít nejpřísnějšími bezpečnostními prověrkami. Média však nyní upozornila, že na stejný post prošel prověrkou i bývalý generál wehrmachtu Adolf Heusinger, který připravoval plány na invazi do Polska a Sovětského svazu.

Kromě Heusingera úspěšně prověrkou na stejný post prošel i Johaness Steinhoff, který byl stíhacím pilotem luftwaffe. Oba však minulosti zastávali post předsedy vojenského výboru aliance, informoval server Echo24.cz.

„Tato životopisná fakta obou generálů však byla členům Vojenského výboru a veřejnosti v době jejich volby v 60. a 70. letech 20. století nepochybně známá. Nebyly to skryté skutečnosti, které by se objevily až po jejich zvolení,“ reagovala na informace mluvčí prezidentského kandidáta Eva Hromádková. Proto podle jejích slov nelze říct, že jejich prověrka nebyla dost přísná.

Od té doby se standardy mnohokrát změnily

Důvodem, proč byli tito generálové i se svou minulostí zvoleni do čela vojenského Výboru NATO, je však podle Hromádkové úplně jiná otázka, která s prověrkou či důvěryhodností generála Pavla nemá vůbec nic společného. „Šlo o kombinaci taktických, strategických a geopolitické důvodů v kontextu probíhající studené války,“ komentovala s tím, že od té doby se standardy, metodiky a podmínky mnohokrát změnily.

Ohledně minulosti prezidentského kandidáta Petra Pavla je známo, že byl od poloviny 80. let minulého století členem KSČ. To Pavel obhajuje slovy „nutné zlo“, které musel jako tehdejší příslušník Československé lidové armády podstoupit, a to kvůli kariéře. Pavel však opakovaně zdůrazňuje, že nikomu neubližoval.

Jenže média později přišla na to, že některé informace Pavla vykreslují jako příslušníka komunistické vojenské rozvědky. Podle daných zpráv se ukázalo, že například prošel Zpravodajským institutem při generálním štábu. To bylo tehdejší školící středisko pro budoucí vojenské špiony. Pavel to ani nijak nepopírá.

Nikdo neměl vzdělání na to dělat diplomaty

„Chtěl jsem pracovat jako vojenský diplomat v zahraničí. Kdekoli, kam bych byl vyslán a kde bych mohl uplatnit některý z jazyků, které jsem v té době ovládal, tedy angličtinu, francouzštinu a ruštinu,“ vysvětloval Pavel pro Týdeník Echo.

Tuto verzi ale nabouralo svědectví jednoho z jeho bývalých kolegů ze zpravodajského kurzu. „Nikdo z nás neměl vzdělání na to dělat diplomaty, my jsme byli vojáci školení na to být pomocníky vojenských přidělenců, být jejich očima při výkonu výzvědných činností na území cizího nepřátelského státu v zájmu Varšavské smlouvy,“ řekl někdejší spolužák Petra Pavla (v letech 1988 a 1989) z elitního zpravodajského kurzu Pavel Beneš pro Právo.

Prezidentské volby by nyní vyhrál Petr Pavel, Babiš oproti červenci ztrácí

Podle něj vystupoval Pavel ještě v září 1989 jako loajální komunista. Nakonec si Beneše předvolal výbor KSČ, kde byl tou dobou Pavel jako předseda. Prezidentský kandidát se nyní verzi svého spolužáka snaží vyvrátit a označuje jeho výpověď za „spekulativní vyjádření“.

Podle webu Echo24.cz však samotný fakt, že byl generál Pavel zvolen do čela vojenského výboru Severoatlantické aliance (ve funkci byl jako první Čech mezi lety 2015 a 2018), mnoho neříká o tom, zda byla jeho někdejší příslušnost ke komunistickému režimu skutečná, nebo pouze předstíraná. Ze seznamu předchůdců vyplývá, že to nemusí hrát roli.

Na začátku 60. let minulého století vedl vojenský výbor aliance třeba i bývalý generál nacistického Německa a svého času jeden z nejvýznamnějších představitelů wehrmachtu Adolf Heusinger. Překážkou tehdy nebyla ani jeho účast na plánování invaze do Polska a spolupráce na řízení operací při invazi do Sovětského svazu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video