O demolici hrobů příslušníků Zemské armády v Hrodenské oblasti informovali počátkem července představitelé polské menšiny v Bělorusku. Dvaadvacet křížů a náhrobků bylo podle fotografií pořízených na místě zničeno, pietní místo srovnaly buldozery se zemí.
„Vždycky se vědělo, že jsou tady pohřbeni polští vojáci. Běloruské úřady by ale musely provést exhumaci, aby prokázaly opak. Ale to místo prostě zničily a vysypali na něj náklaďák písku,“ řekl portálu Deutsche Welle představitel běloruských Poláků Marek Zaniewski.
Varšava proti „hanebnému incidentu“ okamžitě ostře protestovala a oficiální diplomatickou cestou si postěžovala, že běloruský režim nedodržuje mezinárodní dohody o ochraně válečných památníků.
❗️Barbarzyński akt państwowego wandalizmu wobec grobów żołnierzy Armii Krajowej na Białorusi❗️Jak poinformował Marek Zaniewski, wiceprezes ZPB, kwatera żołnierzy AK w miejscowości Mikuliszki została zrównana z ziemią! To musi spotkać się ze stanowczą reakcją władz Polski. https://t.co/nf1jf0aljP
„Připomíná to nejtemnější epizody období komunismu. Vzhledem k dalším svědectvím o destrukci polských válečných hrobů se můžeme jen domnívat, že se tak děje schválně s cílem dál poškodit vztahy mezi Běloruskem a Polskem,“ uvedla polská diplomacie.
Běloruské ministerstvo zahraničí si v reakci na „nepodložené stížnosti“ předvolalo polského chargé d’affaires a sdělilo mu, že nemá záznamy o žádných vojenských hrobech zahraničních vojáků v obci Mikuliški. Žádné lidské ostatky se tam prý nenašly.
23. května 2022 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPodobných případů bylo za poslední dobu zaznamenáno více. Koncem června si polské ministerstvo zahraničí postěžovalo, že neznámí pachatelé poničili několik polských vojenských hřbitovů v západním Bělorusku. Místní úřady podle něj s akty vandalismu tiše souhlasí.
 |
Podobné incidenty se od začátku války na Ukrajině odehrávají i v Rusku. V polovině dubna přijeli do Katyni ruští nacionalisté na bagrech a vyhrožovali likvidací památníku masakru polských důstojníků, které zde v roce 1940 povraždila NKVD. Koncem června byla z památníku odstraněna polská vlajka.
Rusové si zase často stěžují na vlnu likvidaci sovětských památníků na území Polska. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost po svém nástupu k moci v roce 2015 prosadila zákon o dekomunizaci zakazující používání totalitních symbolů, mezi něž řadí i sovětské pomníky. Těch u našich severních sousedů bylo ještě donedávna asi pět set.
Válka proti mrtvým
Vztahy mezi Minskem a Varšavou se propadly na bod mrazu po mohutné vlně protestů z podzimu 2020, kdy statisíce Bělorusů vyšly do ulic proti zfalšovaným volbám. Polsko opozici mohutně podporuje: poskytlo azyl významným běloruským emigrantům i médiím kritickým vůči autokratickému režimu prezidenta Alexandra Lukašenka, který je dnes totálně závislý na Moskvě.
Napětí mezi oběma sousedícími zeměmi pak přiživila migrační krize, kterou podle Varšavy Lukašenkův režim zinscenoval. Poláci ve snaze definitivně utnout příliv migrantů skrz pohraniční lesy nedávno dokončili 187 kilometrů dlouhou a přes pět metrů vysokou ocelovou bariéru.
Ukrajina bojuje naši válku, další na řadě jsme my, říká polský poradce |
Spekuluje se také stále o tom, jestli se Minsk aktivně zapojí do války na Ukrajině. Ruská agrese je sice vedená i z běloruského území a tamní armáda provádí manévry u jižní hranice, sama se ovšem invaze neúčastní. O to větší roli Bělorusko hraje v eskalujícím konfliktu slov a symbolů mezi Moskvou a Varšavou.
Kromě exportu blízkovýchodních migrantů přes západní hranici se Minsk v posledních dvou letech zaměřil na polskou menšinu a některé její představitele nechal zatknout. Incidenty s vojenskými hřbitovy podle odborníků ukazují, že je za nekompromisní postoj Varšavy ochoten trestat i mrtvé.
KOMENTÁŘ: Ohněm, mečem a Krabem. Jak vzniklo polsko-ukrajinské spojenectví |
„Všechny hroby, památníky nebo historické objekty se mohou stát cílem represí, pokud jsou pro Poláky, Litevce, ale i vlastenecky cítící Bělorusy posvátné,“ uvedl pro Deutsche Welle běloruský historik Alexandr Paškevič.
Zemská armáda (polsky Armia Krajowa), byla hlavní odbojová ozbrojená organizace v Polsku během druhé světové války. Fungovala v součinnosti s exilovou vládou v Londýně a podle některých historiků se jednalo o vůbec největší odbojovou sílu v okupované Evropě.
Zatímco v Polsku jsou její příslušníci uctíváni jako hrdinové, běloruské úřady je často obviňují z válečných zločinů a srovnávají je s fašisty. Loni v dubnu běloruský státní zástupce zahájil trestní stíhání několika bývalých příslušníků Zemské armády za údajnou „genocidu běloruského lidu“ během druhé světové války.
