„Je zřejmé, že vstup Finska a Švédska do NATO, které, jak dobře chápete, je především vojenským blokem, by mělo vážné vojenské a politické důsledky, které by od naší země vyžadovaly reciproční kroky,“ řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Varovala tak před vojenskou odvetou ze strany Ruska.
Zacharovová připomněla bezpečnostní záruky, které Ruská federace od Západu požaduje. Moskva od NATO i Spojených států očekává, že se Aliance již dále nebude rozšiřovat. Tím Putin narážel především na Ukrajinu a Gruzii, jejichž území si Rusko nárokuje. Nyní se začíná odmítavě stavět také ke sbližování NATO s dvěma skandinávskými zeměmi.
Varování ruské diplomacie před přibližováním Švédska a Finska k NATO zveřejnila mluvčí Zacharovová v momentě, kdy probíhalo jednání lídrů členských zemí NATO. Summitu se jakožto přidružené země účastnily právě Švédsko a Finsko. Představitelé zemí se sešli k projednání současné války na Ukrajině.
Finsko i Švédsko, které jsou členy EU, ale ne NATO, se v posledních týdnech a měsících k Alianci pomalu přimykají, jak postupně zesilovaly nevyzpytatelnost a nebezpečnost Ruska. Přesto však výroky zejména finských představitelů zůstávají v tomto směru opatrné.
NATO kvůli Rusku rozmístí další jednotky na východě. Zásah na Ukrajině nechystá |
V rámci zmíněných bezpečnostních záruk Moskva po Washingtonu mimo jiné chtěla, aby Severoatlantická aliance nerozmisťovala rakety krátkého a středního doletu, které by mohly zasáhnout území Ruska a aby omezila vojenská cvičení u svých východních hranic. Putin de facto požadoval návrat ke stavu z roku 1997, kdy součástí NATO ještě nebyla ani Česká republika a další středoevropské státy. To je pro Severoatlantickou alianci nemyslitelné a ruské nároky rezolutně odmítla.
Putin v případě, že se Západ nepodrobí těmto podmínkám, hrozil válečnou odvetou. „Rusko bude nuceno reagovat, a to i uskutečněním opatření vojensko-technického charakteru,“ řekl. Dva dokumenty s konkrétními požadavky zveřejnil Kreml v prosinci minulého roku.
