Proč jste nerezignoval na funkci poslance?
Všichni, se kterými jsem to probral, říkali, že přece mandát je na čtyři roky. Tohle je půlrok. Zároveň je to spojené s budoucím výkonem mandátu poslance. Ve chvíli, kdy bych rezignoval, tak zklamu primárně své voliče. Chápu, že bych tím potěšil voliče jiných stran. To není výlet, to je vědecká stáž, která se, doufám, promítne do politiky České republiky.
Jak na to reagoval předseda strany Vít Rakušan? Bavili jste se spolu o tom, zda máte, nebo nemáte rezignovat?
Bavili. Jak Petr Fiala a Petr Pithart, se kterým jsem to konzultoval, tak Vítek Rakušan, všichni říkali, že vůbec nemá smysl rezignovat. To je to, co by bylo špatně. Říkali: Jeď na vědeckou stáž týkající se budoucnosti Evropské unie, je to půl rok ze čtyř let. Ustavme Sněmovnu, dejme vládě důvěru a pak jeď.
Vy jste už uvedl, že v případě zásadního hlasování v Poslanecké sněmovně jste připraven kdykoli přiletět zpět. Co to znamená? O čem by to hlasování mělo být, abyste přiletěl?
Pro mě byl zásadní rozhovor s panem premiérem a on mi říkal, že potřebuje, abych tady byl na hlasování o důvěře vládě.
To bude zítra.
Ano, takže tady budu. A kdyby byl nějaký průšvih, měl bych být schopný přiletět. Sám říkal, že si ale při stoosmičkové koalici nedovede představit, co by to bylo. To je naše dohoda s panem premiérem.
Takže konkrétní představu, kvůli čemu byste měl být ve Sněmovně osobně, nemáte?
Ne, nestanovili jsme si jméno konkrétního zákonu, na který se budu vracet.
V koaliční smlouvě, kterou uzavřeli Starostové s Piráty, stojí, že povinností kandidáta je brát práci poslance jako prioritu a zařídit si své ostatní aktivity tak, aby výkonu funkce mohl věnovat dostatek času. Nepovažujete svůj odlet do Ameriky za porušení této smlouvy?
Nejedu tam na výlet. Jdu tam dělat na fakultu Political Science Research v oblasti federalizace Evropské unie. To je moje práce. Zároveň chápu, že to může někdo tak vykládat, ale koaliční smlouva není nad Ústavou.
Jak tedy váš výkon poslaneckého mandátu z Oregonu bude vypadat?
Vím, že to bude omezené. Nebudu předstírat, že to bude ve stejné síle, jako bych tady byl fyzicky. Takže i to je důvod, proč jsem řekl, že se poslaneckého platu vzdám ve prospěch neziskových organizací, aby tady nevznikl blbý pocit z toho, že beru dva platy nebo že to nepovažuji za úplnou práci. Přišlo mi nejčistší to udělat takhle.
Budete alespoň online v kontaktu se svými politickými kolegy?
Úplně stoprocentně. Vezměte si, že většinu posledního roku jsme prožili na vzdáleném připojení a naučili jsme se dojednat mnoho věcí. Zároveň ale říkám, že nejsem člověk, na kterém stojí a padá svět. To vím. Kvůli mně se svět nezhroutí.
Co přesně vaše stipendium v USA obnáší?
Sepsal jsem projekt, který se jmenuje Jak překlopit zkušenosti z 250 let americké federalizace do příštích 25 let Evropské unie. Ten projekt má tři pilíře. Jeden z nich je bezpečnost. To je oblast společné evropské obrany, jestli mít společnou evropskou armádu, nebo ne, jak si v tomhle pomáhat. Zároveň je to otázka vysokého a středního školství ve vojenské oblasti, které speciálně v Americe funguje jako výtah k sociálně-diplomatickému vzdělání. Druhý pilíř je chybějící instituce Evropy, která chybí k tomu, aby Evropa byla ještě silnější. A třetí věc je demokratický deficit, což je něco, co se v Evropě skloňuje výrazně, v Čechách nejvýrazněji. Všichni o tom mluví, ale nikdo to nepopisuje. Takže mě zajímá, jestli je to i v Americe a jakým způsobem to tam řeší. Je to spojené se studiem podkladů, se schůzkami s guvernérkou a místní politickou reprezentaci.
Kdy jste o to stipendium žádal?
Už asi před dvěma lety. To jsem dával dohromady projekt. Vy ho napíšete, k tomu musíte mít tři doporučení, potom je projekt hodnocený na amerických univerzitách, tam ho dají k oponentuře, pak vás z něho zkouší, procházíte debatou s americkými akademiky, a potom teprve rozhoduje komise. Vše by mělo být anonymní. Teď to ještě bylo kvůli covidu komplikované. Lidé, kteří měli odjet předloni v září, ještě loni v březnu neodjeli. Je to hrozně nejisté a až do prosince jsem neměl jistotu, jestli odjedu. A popravdě řečeno, i když mám ve čtvrtek odjíždět, ani dnes to nemám jisté. Musím jít na PCR test, ten nemusí dopadnout.
Když jste tedy na podzim kandidoval, počítal jste s tím, že byste mohl na půl roku odjet?
Nebylo to vůbec jisté. Těch proměnných bylo hrozně moc. Úplně na rovinu, ten zásadní cíl byl dosáhnout co nejlepšího výsledku. Nebylo to o mém mandátu, ale cílem bylo udělat co nejlepší volební výsledek a dát s koalicí Spolu ve Sněmovně většinu. To se podařilo. V Libereckém kraji jsme udělali druhý nejlepší výsledek v rámci České republiky a snad jsem tomu i trochu pomohl. To byl cíl, ale v tu chvíli jsem nevěděl. Kdybychom měli 100 nebo 101 poslanců, tak by to nepřipadlo v úvahu. Do toho covidová situace. Těch proměnných bylo tolik, že se s tím nedalo počítat.
Kdyby vládní koalice neměla 108 poslanců, tak byste se Ameriky vzdal?
Byla to jedna z variant, ale nemusel jsem nakonec takhle uvažovat.
A Víta Rakušana jste před volbami připravil na možnost, že na půl roku odletíte, nebo to bylo tak nejisté, že jste nepovažoval za důležité to s ním dopředu řešit?
Řekl jsem mu, že se to může stát. Zároveň v tu chvíli to byla tak malá pravděpodobnost, že jsme do toho nijak nevstupovali.
Ani po té dnešní kritice ze strany voličů a i některých politiků ze stran vládní koalice nezměníte názor a poslancem zůstanete?
Ano, protože bych potěšil voliče jiných a zklamal voliče vlastní. Nechci odmítat mandát, který mi dali.
