Zřízení bariéry bude stát asi 1,62 miliardy zlotých (devět miliard korun). V Sejmu má těsnou většinu vládní tábor kolem národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost, kdežto Senát, kam zákon týkající se stavby zdi poputuje nyní, ovládá opozice. Jeho osud v horní komoře parlamentu není jasný, podotýká agentura Reuters.
Polsko v srpnu na hranici s Běloruskem začalo stavět plot z ostnatého drátu, zeď vybavená monitorovacím systémem a zařízením pro detekci pohybu má bezpečnost v této oblasti zvýšit.
O záměru vystavit na hranici zeď se vláda dohodla v úterý, informoval ministr vnitra Mariusz Kamiński. Sdělil, že jde o postavení „pevné, vysoké bariéry, která bude vybavena sledovacím systémem a detektory pohybu“.
„Navzdory skutečnosti, že polsko-běloruský úsek státní hranice byl zabezpečen ostnatým drátem a drátěným plotem..., počet pokusů o ilegální překročení hranice neklesá, nýbrž stoupá,“ uvádí se v odůvodnění návrhu zákona, zveřejněném na internetových stránkách parlamentu.
Česko pomůže Litvě s ochranou hranic. Migranti trápí i Polsko a Lotyšsko |
V podobné situaci jako Polsko jsou také Litva a Lotyšsko. Jejich hranice se snaží z Běloruska překročit lidé z Blízkého východu nebo z Afghánistánu, kteří do Minska přijíždějí na turistická víza. Podle Varšavy i Evropské unie jde o formu hybridní války, kterou se režim autoritářského běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka snaží sedmadvacítce mstít za sankce, jež na něj uvalila.
V polsko-běloruském pohraničí už několik migrantů zemřelo, když je běloruští či polští pohraničníci vytlačovali do druhé země.
Německo viní aerolinky
Do Německa od srpna přicestovalo přes Bělorusko a Polsko více než 4300 migrantů. Německý ministr zahraničí Heiko Maas vyčetl leteckým společnostem, že přepravou migrantů do Běloruska napomáhají jejich nelegálním vstupům do Evropské unie.
„Každý den přilétají na letiště v Minsku stovky zoufalých lidí. (Běloruský prezident Alexandr) Lukašenko je láká falešnými sliby, aby je pak poslal na nebezpečnou a ilegální cestu do Evropské unie,“ řekl Maas německému listu. Aerolinky, které tyto lidi přepravují, se stávají Lukašenkovými pomocníky, tvrdí šéf německé diplomacie.
2. září 2021 |
„Tyto firmy se musí ptát, zda chtějí být součástí bezskrupulózní mezinárodní sítě pašeráků lidí pod vedením Lukašenka a jaké důsledky to pro ně může mít,“ řekl Maas. Tuto otázku prý chce probrat s kolegy na pondělním setkání unijních ministrů zahraničí.
Od srpna podle německé policie přišlo nedovoleně do Německa přes novou uprchlickou trasu z Běloruska a Polska více než 4300 lidí. Většinou přišli z Iráku, Sýrie, Jemenu a Íránu. Jejich přílivem jsou zasaženy hlavně spolkové země Braniborsko, Sasko a Meklenbursko-Severní Pomořansko.
