Pro prodloužení výjimečného stavu hlasovalo 237 polských poslanců, 179 jich zvedlo ruku proti němu a 31 se zdrželo hlasování.
Polsko zavedlo výjimečný stav 2. září a jeho platnost měla vypršet v pátek. Režim umožnil úřadům omezit lidem vstup do určených oblastí, což má podle agentury PAP umožnit pohraniční stráži, armádě a policii účinněji střežit hranice. Opozice a nevládní organizace za tento krok vládu kritizují, jelikož na místo se nemohou dostat ani novináři či humanitární pracovníci.
Obhájci lidských práv kabinet kritizují také za zacházení s migranty. Polské nevládní organizace varují, že na hranici - kde už zemřelo na následky chladu, hladu a vyčerpání šest lidí - hrozí humanitární krize, podotkla agentura AFP.
U polských hranic umírá před zraky svých pěti dětí. Pomozte, žádají aktivisté |
Podle ministra vnitra Mariusze Kamińského se od začátku roku pokusilo bělorusko-polskou hranici překonat 11 500 migrantů, z nichž 1 500 polské bezpečnostní složky zadržely na svém území. Mnoho z nich je podle šéfa resortu vnitra napojeno na „radikální nebo zločinecké skupiny“. Vláda v úterý požádala prezidenta Andrzeje Dudu o dvouměsíční prodloužení výjimečného stavu, přičemž Duda příslušný výnos podepsal o den později. Posvětit ho musel ještě parlament.
Podobná opatření jako Polsko přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů, zejména z blízkovýchodních zemí, kteří ilegálně přicházejí přes Bělorusko. Rovněž obě pobaltské země viní režim běloruského autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka z toho, že migranty posílá do unijních zemí organizovaně a mstí se tak za sankce uvalené na Minsk evropskou sedmadvacítkou.
