Při protestech, které zahraniční agentury označily za největší protivládní demonstrace na Kubě za tři dekády, policie zatkla podle deníku El País přes sto lidí a několik lidí, včetně španělského reportéra agentury AP utrpělo zranění.
„Pokyn k boji je dán: revolucionáři do ulic,“ prohlásil v neděli po vypuknutí demonstrací prezident Díaz-Canel, který je i šéfem jediné povolené strany v zemi - komunistické. Prezident řekl, že mnoho demonstrantů je upřímných, ale zmanipulovali je „žoldnéři“ v terénu a kampaně na sociálních sítích, za kterými stojí Spojené státy. Varoval přitom, že další „provokace“ nebudou tolerovány.
Podle serveru BBC Mundo je důvodem protestů výrazné zhoršení epidemické situace, která je poslední kapkou nespokojenosti Kubánců sužovaných léta nedostatkem základního zboží a léků. Pandemie také omezila cesty turistů do této země závislé na cestovním ruchu.
Protesty začaly ve městě Antonio de los Banos v provincii Artemisa, jež sousedí s Havanou. Na sociálních sítích se následně objevilo video z demonstrace, při níž stovky lidí skandovaly protivládní slogany. Mnozí požadovali, aby se zrychlilo očkování proti covidu-19 a aby skončily neustálé výpadky proudu.
„Právě jsem prošla městem, abych nakoupila potraviny. Bylo tam hodně lidí, někteří měli transparenty, protestovali,“ řekla Reuters po telefonu obyvatelka Claris Ramirezová. „Protestují proti výpadkům a proti nedostatku léků,“ dodala.
Na Kubě skončila éra Castrových, komunistická strana má nového vůdce |
Protesty se konaly také ve městech Palma Soriano a Santiago de Cuba na východě země. Videa z těchto demonstrací se také objevila na sociálních sítích a místní obyvatelé Reuters potvrdili, že k protestům došlo. „Protestují proti krizi, proti nedostatku jídla i léků a tomu, že všechno musíte kupovat v obchodech, kde se platí zahraniční měnou. Ten seznam je dlouhý,“ řekla Claudia Perezová.
Podle agentur AP a EFE vláda v neděli začala vypínat internet či elektřinu v některých obcích, aby zabránila dalšímu šíření protestů. Ty pokračovaly ale i večer přes masivní nasazení policie a armády a přesto, že v noci je na Kubě zákaz vycházení zavedený kvůli šíření koronaviru.
Protivládní protesty na Kubě v neděli podpořili i lidé v zahraničí, demonstrace se konala například v Miami, kde žije početná komunita kubánských emigrantů. Starosta Miami Francis Suárez, jehož otec se narodil na Kubě, v neděli na tiskové konferenci řekl, že kubánský režim nyní „ukáže svou pravou tvář“, pokud „tvrdě potlačí pokojné manifestace žádající svobodu“.
Obavy z výzvy kubánského prezidenta k revolučnímu boji vyjádřila Julie Chungová z amerického ministerstva zahraničí, šéf Organizace amerických států (OAS) Luis Almagro či český ministr zahraničí Jakub Kulhánek. „Podporujeme Kubánce a jejich právo se shromažďovat a vyjádřit svůj názor. Odsuzujeme jakékoliv výzvy k násilí vůči pokojným protestům,“ napsal Kulhánek dnes ráno na twitteru.
Kuba se nyní potýká s nejhorší ekonomickou krizí za 30 let, v zemi je nedostatek potravin i základního zboží. Přispělo k tomu hospodářské embargo, jež USA zavedly v 60. letech minulého století ve snaze přivodit pád komunistické vlády, a také pandemie covidu-19, která omezila cesty turistů i do této země závislé na cestovním ruchu.
