Na sociálních sítích o tom informoval předseda sněmovního volebního výboru Tomáš Martínek.
Neuspěla tak moderátorka Martina Kociánová ani Zdeněk Musil ze spolku Naděje v pohybu.
V Radě ČRo mohou Arenbergera nahradit Kociánová, Musil nebo Šuchman |
Šuchman při červnovém veřejném slyšení řekl, že pokud ho poslanci zvolí, skončí jeho členství v dozorčí komisi Českého rozhlasu. Při veřejném slyšení se vyslovil mimo jiné pro zvýšení rozhlasových poplatků. „Já jsem zastáncem toho, že by se měly zvednout,“ řekl tehdy. Poukázal přitom na to, že od roku 2005 jsou na stejné úrovni. Upozorňoval i na to, že letos skončí možnost Českého rozhlasu (ČRo) uplatňovat širší nároky na odpočty daně z přidané hodnoty, a rozhlas tak přijde asi o 130 milionů korun. Bude podle něj muset svůj rozpočet přehodnotit.
Šuchman vystudoval ekonomii a působil hlavně v telekomunikacích. Do rozhlasové rady ho navrhla Nadace Charty 77.
Rada Českého rozhlasu má devět členů. Jejím prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontrolovat veřejnoprávní médium. Do působnosti rady náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu.
Poslanci vybrali i kandidáty do vysílací rady
Poslanci poslali do RRTV exředitele ČT Janečka i předsedkyni ženské lobby |
Poslanci také vybírají kandidáta na jmenování do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Do funkce je po zvolení jmenuje předseda vlády. Do druhého kola volby se podle Martínka dostali kandidát ANO Daniel Köppl a kandidát TOP 09 Jiří Koubek.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání má 13 členů. Na návrh Sněmovny je jmenuje a odvolává premiér. Rada mimo jiné uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání, dohlíží na pluralitu programové nabídky a informací a dbá na obsahovou nezávislost vysílání. Sleduje také obsah rozhlasového a televizního vysílání, za porušení vysílacích zákonů ukládá sankce.