V pondělí 1. listopadu to budou tři měsíce od okamžiku, kdy jste se stal mluvčím ministerstva zdravotnictví. Nepřijde vám to jako kratší doba?
Určitě. Ale rychlé tempo mi problém nedělá. Máte ale pravdu, že je to tady hodně speciální. Vyžaduje to hodně energie, úsilí a pokory.
Na ministerstvu zdravotnictví jste v době, kdy jste dostal nabídku na práci mluvčího, pracoval v jiné roli. Proč jste se rozhodl přijmout tuto roli?
Já začal s komunikací Chytré karantény, takže jsem to měl trochu jednodušší. Měl jsem možnost poznat, jak to zde funguje a zároveň jsem byl v pozici „vyslance“ z ministerstva obrany. Mým hlavním úkolem bylo pracovat na kampani na podporu očkování proti covidu. Takže v momentě, kdy bylo potřeba personálně vyřešit pozici tiskového mluvčí, tak to bylo takové přirozené. A navíc dělat pro ministra, který má přirozený respekt, je nabídka, kterou by podle mého byla chyba odmítnout...
A jak zvládáte práci mluvčího nejvytíženějšího ministerstva současnosti?
Nechci si stěžovat. Myslím, že je to spíše tlak na mé okolí. Často totiž uprostřed rozdělané práce nebo něčeho musíte vzít telefon, volat a shánět informace, protože je některé z médií potřebuje. Já osobně s tím problém nemám. Kolegové z jiných resortů uznávají, že se toho na nás valí hodně.
Mgr. Daniel Köppl (48 let)
|
Novým mluvčím ministerstva zdravotnictví je Daniel Köppl |
Při náročnosti této pozice musí být pro mluvčího adrenalin kamarádem. Máte adrenalin rád?
Když se podíváte na mojí profesní kariéru, tak to tak může vypadat. Ale jedna věc je, že je jistě zábavné žít v prostředí, kde se věci dějí rychle a vy musíte umět udělat rychlé rozhodnutí. Ale pak je tu druhá věc, a to je strategické uvažování. Musíte to umět vyvážit a pamatovat po celou dobu na strategii, kterou si definujete. Hodně si v tomto vzpomínám na jednu z úvodních scén z filmu Sedm statečných, jak jedou na hřbitov s pohřebním vozem. A jeden z nich říká „Nemám strach, že bych tam nedojel, ale nerad bych tam zůstal“.
Překvapilo vás něco na této pozici, když jste nastoupil?
Už při prvním pohledu z venku vám musí být jasné, že ten nápor médií je velký. Ale upřímně, nečekal jsem, že bude zase až tak velký. Ten tlak je obrovský. Všichni spěchají, každý potřebuje trochu něco jiného a hlavně, ke každému musíte mít jiný přístup. To je jedna rovina, ale kromě těch, kteří potřebují informace, je pak řada novinářů, kteří často třeba ve spěchu použijí staré informace a nebo si je naopak nedohledají. I jim je třeba někdy zavolat a promluvit s nimi. A pak je tu ještě třetí rovina – a to je část novinářů, která čeká na jakoukoliv vaší chybu nebo nepřesnost.
Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Na ministerstvu začínáme někdy okolo půl sedmé. Ale už před tím odpovídáte na otázky spojené s aktuálními čísly nakažených a dáváte novinářům i další aktuální statistiky. Okolo sedmé už běží ať už porady Centrálního řídícího týmu nebo jiné aktuální briefingy k epidemii. Mezi devátou a jedenáctou člověk řeší největší nápor novinářů, kteří si domlouvají témata, jež dostali zadaná na poradách. Pak většinou nastává čas na řešení aktuálních věcí okolo kampaně na podporu očkování.
Zároveň jsou porady, na kterých musíte být, abyste věděli, co se aktuálně řeší. Odpoledne musíte být v pohotovosti, protože mají všichni uzávěrku a potřebují podklady. Poté nastává čas večerních vstupů do televize, kdy musíte připravit podklady pro lidi z ministerstva, kteří jdou do médií, aby měli informace. Musíte odhadnout otázky, které od novinářů ministr nebo jiní zástupci ministerstva dostanou. Mezi osmou až devátou nastává čas vyřizovat e-maily, smsky. Okolo desáté půl jedenácté pak končíte. Dříve to fakt nejde.
Vydavatel Týdne prohrál soud s bývalým redaktorem, který upozornil na cenzuru |
A tyto večerní věci řešíte už z domova, nebo stále z kanceláře?
Ne ne, většinou v kanceláři. I když zrovna dnes jste mě zastihl na chalupě (rozhovor vznikal v pátek 29. října, pozn. aut.). Ale upřímně řečeno, od rána je vše stejné, jako bych byl v kanceláři. Jen je to zábavnější. (smích)
Máte čas na odpočinek?
Odpočinek? Právě včera probíhala diskuze s partnerkou na toto téma. Mám na to takový hezký příklad z doby kampaně na očkování.
Povídejte.
Spouštěli jsme očkovací místo bez registrace na pražském Chodově. Od myšlenky po spuštění očkovacího místa bez registrace do provozu uběhlo vždy maximálně osm dní. A jak jsme to spouštěli, tak za námi přišel majitel jednoho z největších obchodních center v ČR a říkal, že to je poprvé v jeho životě, kdy zažil tak rychlé spuštění obchodního místa s takovou profesionalitou.
To nám udělalo velkou radost. Ale byl bych nerad, aby to znělo jen jako moje práce, skvělou práci odváděl celý tým, který dělal kampaň. Bez nich by to vůbec nešlo.
Když vás tak poslouchám, necítíte se jako workoholik?
Myslím, že ne.
A jak se udržujete v psychické kondici, aby toho na vás nebylo moc?
Někdy jedu do práce hodně brzo ráno. Ale ne autem nebo tramvají, ale vezmu si sdílené kolo a jedu. Najednou vám vznikne čas, kdy si můžete ujasnit věci. Spousta věcí vám pak také dojde. Napadnou vás různá nová řešení. To pomáhá hodně. Je to jako dvacet minut z jiného světa.
Místo po Arenbergerovi v rozhlasové radě obsadí šéf dozorčí komise rozhlasu |
Řešil jste svoji nabídku na mluvčího ministerstva zdravotnictví i s vaší maminkou? (Barbara Köpplová - vyučuje na Univerzitě Karlově mediální studia a na toto téma píše i knihy, pozn. red.).
Ona to nemá ráda. (smích)
Nerada se doma baví o mediální scéně?
Ne ne, to my to doma řešíme. Ona z té nabídky moc velkou radost neměla, ale má ráda Adama (Vojtěcha, pozn. aut.). On u ní studoval, pokud se nepletu. I proto vnímala, že je v určité fázi potřeba jim jít pomoct a udělat některé věci, které byly potřeba.
A jak tedy komentovala váš záměr?
To se snad ani nedá publikovat. (smích) Ale vážně. Mluvili jsme o tom doma. Vždy stojím o to, aby s tím, že půjdu dělat podobnou věc souhlasila nejen partnerka, ale především děti. I jich se totiž taková práce dotýká.
Průměrná životnost mluvčího ministerstva zdravotnictví je za poslední dobu čtyři a půl měsíce...
(Se smíchem přerušuje otázku) Ano, to si myslím, že sedí.
Už víte, jestli setrváte v této pozici i za nového ministra, nebo počítáte s koncem?
Důležitý je vždy určitý soulad mezi tiskovým mluvčím a tím, koho zastupuje. Musí se společně „cítit“, to je nesmírně důležitá věc. Takže logicky počítám, s tím, že si nový ministr přivede svůj tým. A pokud jde o mě? Odvedli jsme dobrou práci. Když dáte stranou všechny politické proklamace a podíváte se na to bez emocí, tak téměř 70% proočkovanost populace není vůbec špatný výsledek.
Podívejte se na Slovensko, jejichž kampaň nám tu všichni předhazovali. Pro kavárnu je krásná, ale nefunguje na lidi. V rámci východního bloku jsme dosáhli, bez započtení negativní motivace, suverénně nejlepšího výsledku. To je práce týmu, který na očkovací kampani dělal. Z mého pohledu je splněno.
Nicméně po mírném létě asi můžeme očekávat další omezení, pomalu nám nastupuje čtvrtá vlna. Jak náročné období to pro vás či vašeho nástupce může být?
Myslím, že to bude hodně podobné. I když upřímně řečeno, když srovnávám současnou situaci s tím, co se dělo na ministerstvu na jaře, nebo loni na podzim, tak si říkám, že vůbec nechápu, jak to tehdy mohla Gabriela Štepanyová (bývalý mluvčí ministerstva zdravotnictví, pozn. aut.) zvládat s takovou nonšalancí.
