Trh s drogami se po Evropě přizpůsobil lockdownům, omezenému cestování i uzavřeným klubům. Obchodníci se přesunuli z ulic na internet, začali používat šifrované zprávy, sociální sítě a víc se poléhali na kurýry. Vyplývá to ze zprávy EMCDDA, agentury EU pro drogy.
Zájem klesl především o extázi, která je podle přednosty Kliniky adiktologie v Praze Michala Miovského hodně vázaná na prostředí a je typickou sociální drogou.
„Poptávka je po ní hlavně v klubech, barech a obecně na večírcích. To během lockdownu v obýváku neuděláte. O to víc v době epidemie v Česku stouplo užívání alkoholu, který je volně dostupný. Riziková skupina, která čítá zhruba 1,5 milionu lidí, se skokově zhoršila. Ten zásah u alkoholu byl, z pohledu populace a dopadů, dalších služeb či péče, s ostatními látkami nesrovnatelný,“ popisuje Miovský.
Češi loni pili nejvíc za poslední tři roky. V průměru osm litrů alkoholu |
Dokládají to i data Státního zdravotního ústavu, kdy v loňském roce pila denně či obden pětina dotázaných a spotřeba alkoholu na hlavu byla loni nejvyšší za poslední tři roky.
V Česku se podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové dopady koronavirové pandemie u závislých ještě projeví. „Už nyní zaznamenáváme nárůst poptávky po léčbě, a to jak u dospělých, tak i u dětí. Poskytovatelé adiktologických služeb zároveň informují o zhoršení stavu svých současných klientů,“ popisuje Vedralová.
Více drog u stálých uživatelů
Z dostupných dat se podle vedoucího Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktora Mravčíka zdá, že více drog brali především ti, kteří jsou na nich závislí už delší dobu. Týká se to závislostí především na alkoholu, ale také sedativ nebo hypnotik.
„To mimo jiné znamená, že u těchto intenzivních uživatelů došlo ke zhoršení jejich problémů v oblasti závislostí, duševního zdraví i sociální situace a lze očekávat jejich zvýšenou poptávku po adiktologických službách. Tento dopad se aktuálně potvrzuje ve zprávách z praxe,“ popsal Mravčík.
Po karanténě je víc lidí s úzkostmi, udavačů i nevraživosti, říká psychiatr |
Drogy jsou podle evropské zprávy čistší a jsou také stále dostupné. Například průměrná čistota kokainu na maloobchodní úrovni se v celé Evropě v roce 2019 pohybovala od 31 do 91 procent, přičemž polovina zemí uváděla průměrnou čistotu mezi 53 a 68 procent, čistota kokainu rostla pravidelně v posledním desetiletí. V roce 2019 dosáhla úrovně o 57 procent vyšší než index z roku 2009.
Během pandemie se ale u „tvrdších“ drog podle Miovského zvedla jejich cena. Obchodníci jednoduše nemohli stát na náměstí a prodávat, i proto adiktologové pozorují zvýšený nárůst konzumace alkoholu.
„Během pandemie bylo složitější drogy k uživatelům dostat, nebyly povolené akce, kde bylo velké množství lidí, takže se jejich cena zvedla,“ popisuje přednosta adiktologické kliniky. Cenové rozpětí se pohybuje podle kvality a množství od pár set korun, za kterou se dá pořídit například právě extáze, až po tisíce za kvalitní drogy typu kokainu. Mezi uživateli je v tuzemsku populární po alkoholu především konopí.
„To je stále extrémně populární ve velké skupině uživatelů napříč sociálními a věkovými skupinami. Velkým problémem jsou ale léky, kde je stále obrovsky bohatý trh, který je navíc díky zásilkovým službám prakticky neregulovatelný. Jde hlavně o tlumící léky,“ dodává Miovský.
Populární jsou uklidňující léky
Znepokojující je podle protidrogové koordinátorky Vedralové v některých zemích také dostupnější crack. Zneužívání léků, hlavně benzodiazepinů na uklidnění, je podle ní varující.
„Této oblasti jsme se začali více věnovat, a to včetně podrobnějšího monitoringu závislostního chování v souvislosti s nadužíváním psychoaktivních léčivých přípravků,“ komentuje informace ze zprávy národní protidrogová koordinátorka.
Zvýšené užívání drog může být podle ní způsobené nejen jejich vysokou dostupností a nízkou cenou, ale jedním z důvodů můžou být i problémy v oblasti duševního zdraví v období pandemie. Psychických problémů přibylo hlavně při karanténách, kdy lidé nemohli chodit ven.
