Když se turisté z Mexika, Británie a Číny stali během března a dubna prvními oběťmi koronaviru v peruánském Cuzcu, vypadalo to, že se oblast stane ohniskem nemoci. Město se čtyřmi sty tisíci obyvateli leží tři a půl tisíce metrů nad mořem v andském údolí a ročně ho navštíví kolem tří milionů návštěvníků.
Od zmíněných tří úmrtí ale v celé oblasti kolem Cuzca podle listu The Washington Post nikdo další na nemoc covid-19 nezemřel. Na celostátní úrovni si přitom koronavirus vyžádal více než čtyři tisíce životů. Také počet infekcí nenarostl, z Cuzca pocházelo 1 062 ze 164 tisíc případů v Peru.
Relativně nízké množství nakažených a mrtvých ve vysoko položených oblastech vyvolal v Peru spekulace, že koronavirus trpí výškovou nemocí. A podobnou statistiku zaznamenali odborníci také jinde v Andách nebo v Tibetu. Začínají proto vztah mezi koronavirem a nadmořskou výškou zkoumat.
Skupina mezinárodních vědců v magazínu Respiratory Physiology & Neurobiology publikovala studii, v rámci které sledovala epidemiologická data z Bolívie, Ekvádoru a Tibetu. Zjistila, že populace žijící nad třemi tisíci metrů nad mořem uváděly mnohem méně potvrzených infekcí než oblasti v nížinách.
Míra infekcí v Tibetu byla podle vědců radikálně nižší než v nížinné Číně, třikrát nižší v bolivijských Andách než ve zbytku země a čtyřikrát menší v ekvádorských Andách. Ekvádor se přitom stal jedním z nejhorších ohnisek v Latinské Americe. Onemocnělo tu 38 tisíc lidí a tři tisíce z nich zemřelo.
Muž v andském Cuzcu dohlíží na pořádek:
“From the Andes to Tibet, the coronavirus seems to be sparing populations at high altitudes” https://t.co/ZVIrMqQBSw https://t.co/c8qHzyWaer
Infekce tu nejvíce zasáhla tichomořský přístav Guayaquil. Také v Bolívii se většina z deseti tisíc případů soustředila do oblasti Santa Cruz pár set metrů nad mořem. Region La Paz pod náhorní plošinou, nacházející se čtyři tisíce metrů nad mořem, naopak zaznamenal jen něco přes čtyři sta případů.
Horské oblasti jsou na tom lépe
Podle vědců mohou populace žijící ve vysokých nadmořských výškách pravděpodobně těžit z kombinace schopnosti vyrovnat se s hypoxií (nízkou hladinou kyslíku v krvi) a přirozeného prostředí nepřátelského k viru, například suchého horského vzduchu, vysokých úrovní UV záření a také možnosti, že nižší tlak vzduchu snižuje schopnost viru setrvat ve vzduchu.
Jiní odborníci však roli faktorů prostředí zpochybňují s tím, že k většině infekcí koronavirem dochází ve vnitřních prostorách, což činí UV záření irelevantním.
Zároveň ale nabádají k dalšímu zkoumání reakcí vysokohorských populací na koronavirus. Je totiž možné, že nemoc má u lidí v těchto oblastech mírnější průběh a tudíž nevyhledají lékařské ošetření nebo testování.
Pohřebáci nestíhají odvážet těla. Peru čelí koronaviru:
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tv„Virus má rád lidi. Nezáleží na výšce,“ myslí si odborník na infekční onemocnění Peter Chin-Hong z Kalifornské univerzity v San Francisu. „O nemoci covid-19 se však stále učíme a tato zjištění nám dávají možnost zase o něco více porozumět jejímu vývoji,“ říká Chin-Hong.
Ekvádorský „Wu-chan“ připomíná peklo, nemocnice hromadí těla v koupelnách |
Pouze tři populace na světě mají genetickou adaptaci na nadmořskou výšku, a to Himálajci, Etiopané žijící v horách a obyvatelé v Andách.
Podle amerického pneumologa Clayton Cowla však může trend pravděpodobně souviset spíše s aklimatizací – schopností těla se dočasně přizpůsobit nadmořské výšce – než s DNA.
Delší expozice nadmořské výšce podle Cowla vyvolává řetězovou reakci v plicích zahrnující protein ACE2, jenž možná zabraňuje plicnímu zkratu – respiračnímu problému častému u pacientů s covid-19, při kterém nedochází k výměně plynu v plicích, což vede k nízkým hladinám kyslíku v krvi.
Nadmořská výška může mít podle Chin-Honga a Cowa přínos při zvládnutí infekce pouze za předpokladu úplné aklimatizace, která obvykle trvá tři měsíce. Ten, kdo do vysoko položené horské oblasti s koronavirem už přicestuje, bude podle odborníků čelit obvyklému průběhu nemoci.
