Zásadní otázka – jak budou po vládních úpravách z úterý vypadat nejen závěrečné, ale i přijímací zkoušky na vysoké školy?
Od 20. dubna se na vysokých školách režim mírně uvolní. Studenti posledních ročníků budou mít povolené individuální aktivity, nejen aby mohli složit státních zkoušek, ale i pro konzultace, nebo aby mohli dokončit závěrečné práce. Vše ale musí probíhat maximálně do pěti lidí. Pokud jde tedy o státní zkoušky, situace se mírně zlepšila. Vysoké školy v tuto chvíli připravují obě varianty pro státní závěrečné zkoušky, kontaktní formu i distanční podobu.
A co termíny?
Pokud jde o termíny státnic, tady většina vysokých škol ještě vyčkává, protože všichni preferujeme klasickou kontaktní formu jak pro obhajobu závěrečných prací, tak pro ověřování znalostí z jednotlivých státnicových předmětů. Podle nejnovějších zpráv vláda předpokládá zahájení maturit počínaje začátkem června. Přijímací zkoušky na vysoké školy na ně musí navázat, takže první termíny si dovedu představit nejdříve v druhé polovině června, spíš ale ke konci června a začátkem července. Od kolegů z České konference rektorů vím, že v reakci na vývoj pandemie postupně posouvají termíny přijímacích zkoušek i státnic až do letních měsíců. Nezbývá nám než do určité míry improvizovat a vyčkávat na vývoj situace a kroky vlády.
Koronavirus umí obranyschopnosti chytře unikat, říká imunolog Zadražil |
Říkáte, že to bude improvizace. Není ale taková nejistota na překážku? Pořád se ještě stoprocentně neví, jestli se školy v deklarovaných termínech otevřou, protože se především epidemiologická situace může vyvinout jinak.
Otázkou je, jestli nám něco jiného než improvizace v tuto chvíli zbývá, protože podobná situace u nás nikdy nebyla. Ale pokud mluvím o improvizaci, mám na mysli především termíny a ne zkoušky jako takové. Technická novela zákona o vysokých školách, která jde v těchto dnech do Senátu, nám hodně pomůže. Díky ní můžeme termíny přijímaček vypsat 15 dní dopředu místo čtyř měsíců a poměrně rychle tak reagovat na měnící se situaci.
Koronavirus v Česku   |
Jiná improvizace není?
Pokud by se ten současný režim neuvolnil dost na to, aby se mohly udělat přijímací zkoušky tradiční kontaktní formou, pak by docházelo k přijímacím zkouškám formou distanční. I na tuto variantu se připravujeme.
To si mám představit jak? Že budou přijímací pohovory přes video?
Ano, například. Také to mohou být testy, které by probíhaly skrze různé aplikace, které už fungují a umějí ledacos ohlídat.
Studenti a lidé obecně ale umějí být vynalézaví co se týká nejrůznějšího „obcházení“ pravidel. Jak chcete ohlídat různé napovídání, opisování, hledání odpovědí na internetu a podobně?
Nepodceňoval bych zkušenosti našich pedagogů. V současné době navíc ministerstvo školství vydalo metodiku, která by měla minimalizovat rizika opisování a podobných prohřešků. Pravda je, že se zkoušením přes video zase takové zkušenosti nejsou, ale používáme tuto formu zkoušek delší dobu například u přijímacích pohovorů se zahraničními studenty. U písemné formy, zejména u testů, máme zkušenosti větší. Velká část vysokých škol je využívá pro vybrané předměty už delší dobu a je to vyzkoušené.
Ty aplikace, které se k tomu využívají, nezabrání podvodů stoprocentně, ale minimalizují je. Pokud se budeme bavit o pohovorech přes video, tak jak jsem říkal, u zkoušek jsou zkušení pedagogové. Ti poznají, jestli student odpovídá na otázku, nebo poslouchá nápovědu a hledá odpovědi někde na internetu.
Jen neotevírat školy zbrkle
Školy jsou uzavřené od 11. března, opatření se dotklo zhruba 1,7 milionu žáků a studentů. Pokud by se školy otevřely v časech, které oznámilo ministerstvo školství, bude to více než dva měsíce po jejich uzavření. Není to tedy už zbytečné školy na měsíc otevírat?
Já si myslím, že by se měly otevírat v souladu s tím, jak bude náš boj s pandemií probíhat a jaké bude mít výsledky. Pokud by platil ten současný průběh, který vykazuje v posledních dnech nadějný trend, tak si dovedu představit, že se opatření v celé republice budou postupně dále uvolňovat.
Česká zemědělská univerzita, kde jste rektorem, se zavřela jako první po pozitivním testu profesora z konference v Udine.
Ano, pan profesor byl jedním z prvních tří případů v zemi. V reakci na to jsme tehdy okamžitě přerušili výuku. Od té doby si velmi dobře uvědomuji, že při boji s koronavirem musíme brát v potaz nejen hygienický nebo lékařský rozměr problému, ale možná především ten psychologický.
Jak to myslíte?
Zažil jsem to u nás, když v těch prvních hodinách po potvrzení koronaviru začali lidé silně panikařit. Tehdy se o tom vědělo ještě málo. My jsme si nejdřív vzali dva dny „na rozmyšlenou“, protože jsme přerušili výuku a poslali většinu zaměstnanců pracovat z domova. Krizový štáb mohl v relativním klidu zasednout a probrat různé možnosti řešení s lékařem a hygienickou stanicí. Během těch dvou dnů jsme se rozhodli protáhnout opatření do konce týdne. V pondělí jsme školu opět otevřeli, ale koncem týdne už situaci začala řešit vláda a přistoupila k tomu, že zavřela školy úplně. Myslím si, že to bylo správné rozhodnutí. Přísnější postup vlády znamená, že dnes patříme k těm zemím, které s koronavirem bojují nejúspěšněji. Tlačit v těchto dnech na úplné otevření vysokých škol není zodpovědné.
Mají se tedy školy podle vás otevřít, nebo ne?
Myslím si, že by se to nemělo zbytečně uspěchat. Co se vysokých škol týká, my už semestr dokážeme ukončit i za současných karanténních opatření. Běžné zkoušky a další potřebné náležitosti dokážeme vyřešit distanční formou. Kvůli tomu nemá smysl nějak předčasně nebo zbrkle otevírat školy kvůli pár týdnům. Ohrozíme tím vše, co jsme doposud dokázali. V těchto týdnech bychom se měli soustředit především na termíny a způsob provedení státních zkoušek a přijímacích zkoušek.
Dobře, ale to se netýká jen vysokých škol, ale i základních a středních, které jsou také zavřené.
Za ostatní školy nemůžu mluvit, ale na žádném stupni by se to nemělo uspěchat. Pro vysoké školy by bylo skvělé, kdybychom vše dokázali zorganizovat tak, abychom nenabourali začátek dalšího akademického roku, tedy aby se všechno stihlo ideálně do začátku října. To by byl velký úspěch. A na to pořád ještě zbývá dost času, když potřebné zkoušky rozprostřeme do letních měsíců.
Je tedy řešením otevřít školy pouze pro žáky, kterých se týkají určité zkoušky? Na první stupeň základních škol se může chodit dobrovolně, vysoké školy budou řešit závěrečné a přijímací zkoušky.
Každá vysoká škola postupuje trochu jinak. U nás na ČZU jsme již dva týdny zpátky oznámili všem, že běžný semestr se dokončí v distančním režimu. To proto, aby měli studenti nějakou jistotu a třeba mohli odjet z kolejí domů. Nemohli jsme jim nadále týden co týden říkat, počkejte ještě chvíli, brzy snad budeme vědět víc. Bylo se třeba rozhodnout.
Někteří lékaři mají tendenci do toho promítat výhradně svou profesi a v tom se s nimi určitě dá souhlasit, ale já sám jsem na škole zažil, co dokáže psychologie davu a panika. Potvrdili mi to i další rektoři. V případě vysokých škol je třeba řídit desetitisícové komunity tak, aby fungovaly i ve složitých podmínkách. Tady nejde o to, kdo je lékař a kdo inženýr.
Dokážu si představit velmi dobře situaci, na kterou se ptáte. Tedy, že budou v následujících měsících vysoké školy otevřené jen pro přijímací zkoušky a končící ročníky. Pak možná u vybraných oborů i pro další studenty, kde povaha oboru vyžaduje osobní kontakt s pedagogem, používání přístrojů v laboratořích a podobně.
No a co ty končící ročníky nebo právě noví uchazeči?
Definitivní termíny a jistotu kontaktního zkoušení jim v tuto chvíli dát neumíme. Děláme vše pro to, aby se to co nejdřív vyjasnilo. Významným krokem je aktuální krok vlády v podobě povolení individuálních aktivit končících ročníků.
Co studenti, kteří mají nějaké praktické zkoušky nebo dělají na svých závěrečných pracích? Což se týká i praktických maturit jaké skládají například zdravotní sestry a další.
To jsme řešili s ministerstvem školství a právě povolení individuálních aktivit pro studenty posledních ročníků pro účely vykonání státních zkoušek, pro konzultace, nebo aby mohli dokončit závěrečné práce, chápeme jako výborný výsledek našich jednání.
Kolika studentů vysokých škol se týkají praktické zkoušky?
S rektory jsme odhadli, že zhruba čtyři tisíce studentů posledních ročníků v tuto chvíli potřebují dokončit své závěrečné práce a diplomové projekty, přičemž k tomu potřebují umožnit vstup do laboratoří, dílen a ateliérů. To není tolik na všechny vysoké školy v této zemi. Samozřejmě bychom garantovali individuální přístup a používání ochranných prostředků.
A to teď nelze? Například po individuálních domluvách?
Nelze. Vysoké školy nejsou v tyto dny mrtvé, jen se zrušila kontaktní výuka. I když velká část zaměstnanců pracuje z domova, někteří zajišťují chod kateder, ústavů a fakult. Pokračují práce na výzkumných projektech, pedagogové přenášejí svůj výklad z laboratoří nebo i pokusných ploch do domovů studentů. Podobně by mohli fungovat vybraní studenti posledních ročníků. Individuálně a bezpečně, po jednom až dvou v laboratoři pod dozorem pedagoga.
Nechceme posouvat začátek akademického roku
Mohly by vysoké školy odsunout přijímací zkoušky na září a začátek nového semestru třeba až na listopad?
Dovedu si to sice představit, ale pořád dáváme přednost ukončení všeho do začátku nového akademického roku. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se vývoj pandemie u nás měl dramaticky zvrátit. V tuto chvíli proto nevidím důvod, proč bychom neměli stihnout vše, co máme. Snad jen kromě těch zhruba čtyř tisíc studentů, kteří nestihli dokončit práce na bakalářkách a diplomkách a pro které by se státnice musely posunout. Ale ani to není nic mimořádného, i v normálních časech jsou běžně dva termíny pro státnice za rok, jeden v květnu až červnu a druhý třeba v lednu či únoru.
A co středoškoláci, kteří by v září udělali reparáty, i na ně počkáte?
I to se již dříve dělalo, že se žák přijal na základě přijímací zkoušky a čekalo se, jestli úspěšně složí reparát z maturitního předmětu, který napoprvé neudělal. Na to jsme připraveni a očekávám, že až se schválí technická novela zákona o vysokých školách, bude situace ještě jednodušší. Uchazeč nebude muset mít maturitní vysvědčení v době přijímací zkoušky, ale postačí, když ho dodá až k zápisu.
V tomto vláda vysokým školám vyhověla, ale jak s vámi komunikuje v dalších oblastech?
Ministerstvo školství s námi komunikuje vstřícně. Velmi dobře například zafungovala komunikace k technické novele zákona. Stejně dobře funguje i Česká konference rektorů, kde společně ladíme kroky, které jsou potřeba. Je třeba říct, že významným znakem vysokých škol je jejich poměrně silná autonomie. Přístup jednotlivých vysokých škol k přijímačkám nebo ke státnicím se často významně liší. Liší se ale i přístupy jednotlivých fakult nebo oborů v rámci jedné univerzity. Univerzita je zpravidla velmi rozmanité mraveniště oborů, které vlastně nejdou moc svázat nějakými jednotnými metodickými pokyny. A to je dobře.
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima by chtěl školy otevřít co nejdříve.
To je pravda, on nechtěl vysoké školy na začátku ani zavírat. Nesouhlasím s ním v této věci. Jak už jsem řekl, výzvy na rychlé uvolnění režimu na vysokých školách v tuto chvíli považuji za zbrklé a nepříliš odpovědné. Dosavadní vývoj u nás i ve světě dává za pravdu těm opatrnějším přístupům. Všichni si pamatujeme na hlasy, které na samotném počátku šíření koronaviru u nás vyzývaly k co nejrychlejšímu promoření populace. Patřily často významným lékařům. Kdybychom na ně tehdy dali, čekala by nás patrně v lepším případě britská cesta, kolaps zdravotnictví a výrazně větší počet obětí. V tuto chvíli je třeba vydržet, být trpěliví a dotáhnout to, co v této zemi úspěšně praktikujeme až do konce.
Dobře, ale rektor Univerzity Karlovy a další lékaři ve vedení vysokých škol mají v této otázce asi větší přehled než vy jako inženýr, který se soustředí na ochranu krajiny a životní prostředí.
Někteří lékaři mají tendenci do toho promítat výhradně svou profesi a v tom se s nimi určitě dá souhlasit, ale já sám jsem na škole zažil, co dokáže psychologie davu a panika. Potvrdili mi to i další rektoři. V případě vysokých škol je třeba řídit desetitisícové komunity tak, aby fungovaly i ve složitých podmínkách. Tady nejde o to, kdo je lékař a kdo inženýr. My v těchto podmínkách praktikujeme krizové řízení, které si žádá různé odbornosti a možná především cit pro situaci. I v našem krizovém štábu na ČZU je zkušený lékař a hygienik, ale i jiné profese.
Pro každé rozhodnutí je třeba zvážit různá hlediska a každé rozhodnutí musí být učiněno s vědomím obrovské odpovědnosti za zdraví a život našich studentů, kolegů i dalších spoluobčanů. S ohledem na hustotu populace ve vysokoškolských kampusech, na počty ubytovaných na kolejích, na mezinárodní charakter, vysoké školy se mohly stát ohnisky šíření koronaviru. Nejenže se jimi nestaly, ale naopak významně přispěly k boji s koronavirem.
Petr Sklenička (56)prof. Ing. Petr Sklenička, CSc. se narodil 1. února 1964 v České lípě. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze a od 1. února 2018 rektorem České zemědělské univerzity. Je také koordinátorem Centra pro vodu, půdu a krajiny při ČZU a od 1. srpna 2019 předsedou České konference rektorů, kde nahradil rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimu. Je odborníkem na ochranu půdy. Specializuje se na ochranu krajiny a půdy z pohledu krajinně-ekologického, krajinně-architektonického, ekonomického i plánovacího.  |
