„Přišli jsme sem říct, že tuniský národ, který vyvezl revoluci do zbytku arabského světa a který bojoval za spravedlnost, důstojnost a lidská práva, nemůže přivítat zločince, jakým je Muhammad bin Salmán,“ řekl pro Al-Džazíru tuniský umělec Hamza Nasri.
Právě v Tunisku totiž před sedmi lety začala vlna revolucí na Blízkém východě, pro kterou se vžil název arabské jaro. Nasri se v předvečer návštěvy převlékl za korunního prince a v ulicích Tunisu obecenstvu přehrával satirické scénky o válce v Jemenu i smrti novináře Chášukdžího. S oběma tragédiemi je spojován přímo Muhammad bin Salmán.
Proti návštěvě faktického vládce Saúdské Arábie známého i pod zkratkou MBS v pondělí i v úterý v Tunisku protestovaly stovky lidí. Mnozí z nich si přinesli plakáty s nápisy „nejsi vítán“, „MBS je vrah“ nebo „ne úpadku svobody slova“. Jiní s sebou měli pily jako symbol brutální vraždy kritika saúdského království.
Při pochodu hlavní třídou metropole volali také „hanba tuniským vládcům“ a nesli transparent, který zobrazoval, jak si jejich prezident po podání ruky korunnímu princi myje ruce od krve. Na budově tuniského syndikátu novinářů v tuniské metropoli se také objevil princův obrovský portrét s motorovou pilou v ruce a nápisem „ne znesvěcení Tuniska, zemi revoluce“ nad hlavou.
Tunisané státní návštěvě nezabránili, v úterý prince přijal prezident Kaíd Sibsí, o kterém MBS podle agentury Reuters prohlásil, že je jako jeho otec.
Tuniský protest byl pro Muhammada bin Salmána přesto nepříjemný a navíc ojedinělý. Princ se poprvé od Chášukdžího vraždy vydal za hranice Saúdské Arábie a na turné po arabských zemích se snaží napravit si pošramocenou pověst.
Ve Spojených arabských emirátech, kde se setkal i s vůdcem Čečenska Ramzanem Kadyrovem, Bahrajnu a Egyptě se jeho návštěva obešla bez problémů. Narazil až v Tunisku. „Provokuje mě, že se Tunisko vzdává svých závazků v oblasti lidských práv výměnou za ekonomické zájmy,“ říká lidskoprávní aktivista Achraf Aouadi.
Saúdská Arábie je totiž dlouholetým sponzorem Tuniska. Například před dvěma lety se Rijád podle agentury Reuters zavázal poslat do Tunisu 800 milionů dolarů na půjčkách a další pomoci. Bývalý tuniský prezident Zín Abidín bin Alí, kterého Tunisané svrhli právě během arabského jara, žije od té doby v saúdském exilu a Rijád jej odmítá vydat zpět do rodné země, kde ho proto soudí v nepřítomnosti. Tunisko je však na druhou stranu také spojencem Kataru a Turecka.
Případ ChášukdžíKOMENTÁŘ: Orientální pohádka o smrti novináře PŘIZNÁNÍ: Vražda byla plánovaná, přiznali Saúdi VYŠETŘOVÁNÍ: Novináři při mučení usekli prsty SAÚDI: Vrahy novináře Turecku nevydáme ZBRANĚ: EU chce potrestat Rijád, Německo je pro zbrojní embargo AKCIE: Smrt novináře ničí saúdskou reputaci na trzích ČESKO: Stáhneme z Rijádu jednoho diplomata MĚSÍC POTÉ: Saúdové se přiznali k vraždě, kde je tělo? |
To je, byť nepřímo, jednou ze zemí, které z vraždy nepohodlného novináře Chášukdžího viní právě saúdského korunního prince. Především turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jej za zadavatele činu několikrát označil, aniž by jej přímo jmenoval.
Oba politici by se poprvé od vraždy měli setkat na summitu G20 v Argentině. Turecký ministr zahraničí Mevlut Çavuşoglu prohlásil, že o schůzku s Erdoganem korunní princ sám požádal.
Nevládní organizace Human Rights Watch (HRW) také požádala argentinské úřady, aby zahájily vyšetřování Muhammada bin Salmána. Podle argentinských médií však není příliš pravděpodobné, že by prokuratura žádosti vyhověla i přesto, že argentinská ústava zakotvuje univerzální jurisdikci pro válečné zločiny a mučení, takže argentinské úřady mohou vyšetřovat a soudit takové zločiny bez ohledu na to, kde byly spáchány.
Muhammad bin Salmán se ve Spojených arabských emirátech setkal i se synovcem zavražděného Chášukdžího Moem. Ten podle tamního serveru The National prohlásil, že korunní princ je „pro mladou generaci jako sen“ a že setkání s ním bylo skvělé.
