Mnohým z nich však před několika dny vytrhlo trn z paty rozhodnutí belgického nejvyššího soudu, který ve svém rozsudku zrušil donedávna platné ustanovení, že roky strávené v Belgii prací pro evropské instituce se nezapočítávají do doby pobytu.
To je vedle dalších podmínek nutné k tomu, aby si mohli podat žádost o belgické občanství. Belgické orgány před rozsudkem žádost několika britských úředníků o udělení občanství odmítly. Zdůvodňovaly to tím, že úředníci unijních institucí mají diplomatický status, což znamená, že v zemi mimo jiné neplatí daň z příjmu, která je v Belgii jedna z nejvyšších v Evropě.
„Když se zpráva o rozsudku rozšířila, tak někteří britští kolegové otevírali šampaňské,“ říká jeden z Čechů pracující v úřednickém aparátu bruselské centrály EU.
Stále je ovšem dost takových, kteří britské občanství měnit nechtějí, ale chtějí dál pracovat pro EU. I ti mají velkou šanci, že svoji dobře placenou práci ani po vystoupení Británie z Unie neztratí.
Podle Junckera mohou britští úředníci přijít v EU o práci
„Panuje tady tendence britských úředníků se nezbavovat, a pokud to jde, tak je v aparátu Evropské komise i dalších unijních institucí ponechat,“ říká jeden vysoký úředník Komise.
Británie chce rozšířit svou diplomatickou síť o 1000 lidíBritský ministr zahraničí Jeremy Hunt pět měsíců před odchodem své země z EU oznámil "nejvýraznější rozšíření britské diplomatické sítě během této generace". Plány souvisí se snahou Londýna posílit po brexitu britský vliv ve světě. Podle Hunta chce Británie najmout nejméně 1 000 dalších diplomatů, otevřít nové ambasády a posílit výuku jazyků. Celkem by mělo být otevřeno 12 nových zastupitelských úřadů. Mluvčí britského ministerstva zahraničí sdělil, že po zamýšleném rozšíření diplomatického sboru bude mít Londýn představitele v 83 procentech zemí Organizace spojených národů. Hunt uvedl, že nová pracovní místa vzniknou do konce roku 2020 a konkrétně půjde o 335 pozic ve světě, 328 v Londýně a 329 pracovních pozic vytvořených pro místní obyvatele v cizích zemích. Podle údajů z poslední doby ministerstvo zahraničí zaměstnávalo v letech 2016 až 2017 po celém světě 12 865 pracovníků. Zdroj: ČTK |
Šéf Komise Jean-Claude Juncker ale varuje: „Zaměstnanecký poměr úředníků EU s britskou státní příslušností může být v případě brexitu ukončen podle pravidel služebního řádu.“
Juncker vyzval Belgii, aby úředníkům EU vyšla při udělování občanství vstříc. „Britští zaměstnanci mohou ale požádat o výjimku,“ dodává zároveň šéf Komise. To se také v mnoha případech děje a úředníkům je vyhověno.
Zájmu o Brity pomáhá to, že angličtina i po odchodu Londýna z unijního spolku zůstane jedním ze dvou oficiálních jazyků EU a stále i hlavní komunikační řečí Komise. „Rodilý anglický mluvčí je vždy potřeba a není realistické, aby všechna tato místa zaplnili Irové a Malťané, což jsou jediné dvě země EU, kde je angličtina mimo Británii oficiálním jazykem,“ říká česká úřednice Evropské komise, která si nepřála být jmenována.
Co nejvstřícnější přístup k britskému úřednickému aparátu má však své hranice. Nejhůř jsou na tom paradoxně ti, kteří na tom byli dosud nejlépe. Tedy ti Britové, kteří byli v rámci unijního aparátu na vysokých postech. Pro ty bude znamenat brexit většinou stopku.
Lidé na vysokých postech dostali nabídku na místa poradců
„Některým byla nebo ještě bude nabídnuta funkce poradců, ale je otázka, zda ji přijmou. Je to přece jen propad, jak pokud jde o prestiž, tak samozřejmě i v příjmech,“ vysvětluje vysoký úředník Komise situaci některých svých britských kolegů. „A je také fakt, že při obsazování nových míst se už s Brity tak trochu nepočítá,“ dodává.
V Londýně protestovalo až půl milionu lidí, chtějí nové referendum o brexitu |
Na druhé straně v hyperkorektní atmosféře, která v úřednickém aparátu v Bruselu panuje, Brity nikdo nebude z bruselských orgánů Evropské unie po brexitu vyhazovat, pokud splní podmínku v podobě „vyreklamování“. Podle toho, co zaznívá v Bruselu, se dá říci, že ten, kdo přežije samotný brexit, tak pak může pro Evropskou komisi pracovat až do důchodu.
Vzhledem k tomu, že do penze se v orgánech Evropské unie chodí v 65 letech a některým Britům pracujícím v Bruselu není ani 25 let, je možné s trochou nadsázky říci, že poslední Brit skončí v EU až někdy za čtyřicet let. Tedy kolem roku 2060. Pokud ovšem nebude v té době Británie už zase zpátky v Evropské unii.
