Německo od roku 2016, kdy Britové rozhodli v referendu o vystoupení z Evropské unie, zaznamenalo obrovský nárůst žadatelů o repatriaci. Z celkem 3 731 žádostí se 3 408 z nich odvolává na 116. článek německé ústavy, podle kterého mají bývalí občané Německa, kteří museli zemi opustit kvůli „politickým, rasovým či náboženským důvodům”, nárok na obnovení občanství.
Vedle Židů z Německa před nacistickým režimem utíkaly za druhé světové války i další skupiny obyvatel, především Romové, homosexuálové či představitelé politické opozice.
Z vládních údajů vyplývá, že zatímco v roce 2015 o repatriaci v Německu požádalo 59 lidí, rok po brexitu to bylo už 760 navrátilců. Jen do konce září Německo letos obdrželo 1 147 podobných žádostí.
Na problematiku repatriace podle stanice Deutsche Welle v německém parlamentu upozornila Svobodně demokratická strana. Podle jejího mluvčího Konstantina Kuhla nárůst žádostí ukazuje, že si Britové snaží udržet „výhody evropského občanství” v rámci Evropské unie.
AfD se chce zbavit puncu antisemitismu, založí židovské sdružení |
„Není to vůbec překvapivé, vzhledem k chaotickému vyjednávání britské vlády,” uvedl Kuhle s tím, že by EU neměla zapomínat, že má „mnoho lidí ve Velké Británii k EU blízko”.
V průběhu druhé světové války a také po jejím konci uprchly z Německa do Velké Británie desetitisíce Židů. Mezi utečenci bylo také 669 českých židovských dětí, které se do Británie dostaly díky pomoci Nicholase Wintona.
V rámci takzvaných dětských transportů přijelo do Británie mezi lety 1938 a 1939 celkem asi deset tisíc židovských dětí z celé Evropy. Většina z nich se se svými rodinami už nikdy nesetkala.
Od června 2016, kdy se pro vystoupení z EU vyslovilo 52 procent Britů, Německo zaznamenalo také větší zájem o německé občanství ze strany Britů žijících dlouhodobě na jeho území.
