Stalo se tak u příležitosti multimediální výstavy Paměť národa, která začíná pod bývalým pomníkem Stalina na pražské Letné a potrvá do 9. prosince. Je to jedna z největších akcí ke stému výročí založení Československa a společnost Post Bellum na výstavu, která stojí téměř 10 milionů korun, shromáždila peníze veřejnou sbírkou www.nastalina.cz. Ta pokračuje právě kvůli plánu na vybudování moderního muzea totalit Institutu Paměti národa.
Výstava vypráví dramatické příběhy z doby 2. světové války a z éry komunismu. Na horizontu Letné u metronomu kvůli tomu také vyrostla padesát metrů dlouhá a pět metrů vysoká zeď. „Symbolizuje totalitní režimy a rozdělenou společnost,“ řekl Mikuláš Kroupa, ředitel společnosti Post Bellum a zakladatel projektu Paměť národa.
K vidění jsou 3D animace historických momentů i krátká svědectví pamětníků. Panely s příběhy pamětníků jsou umístěny jak pod bývalým Stalinovým pomníkem, tak v celém parku na Letné
„Naše volební koalice TOP 09 a STAN s podporou KDU-ČSL má přímo ve svém programu zřízení muzea totalit. Stejně jako moji kolegové jsem přesvědčen, že český národ, Česká republika potřebuje muzeum, kde si bude připomínat tragické chvíle dvacátého století,“ řekl při zahájení výstavy Pospíšil. Dodal, že ho zděsila anketa, jejíž výsledky si přečetl, a podle které až 30 procent mladých lidí neví, co se stalo 21. srpna 1968. „Je třeba, aby se mladí lidé dozvěděli o tragických chvílích naší historie dvacátého století,“ uvedl šéf TOP 09.
„Jsme v době, kdy se totalita, doba komunismu začíná relativizovat. Začínají se ozývat hlasy, že to vlastně nebylo tak špatné. Kolega Pospíšil hovořil o tom, že mladí lidé nevědí, co to bylo. A to je strašidelné. Musíme něco udělat pro to, abychom ty vzpomínky oživili. Muzeum totalitních režimů je jedna z věcí, která by byla skvělá,“ řekl kandidát ODS na pražského primátora Bohuslav Svoboda.
„Myslím, že právě Post Bellum si udělalo průzkum, kde zjistili, že naše zásadní osmičkové roky mladí lidé v podstatě neznají. Je potřeba s tím něco udělat. Ten dluh musíme splatit, myslím, že nejlepší forma je postavit tuhle veleváženou instituci,“ řekl šéf pražské kandidátky ČSSD Jakub Landovský. Dodal, že návštěva takového muzea by měla být pro české občany zdarma.
Zdrženlivě se k myšlence muzea totalitních režimů vyjádřil kandidát Pirátů Zdeněk Hřib. „Mladí lidé nemají takové povědomí o diktaturách, totalitních režimech, jaké by měli mít. Zásadní otázka je, jestli takové muzeum, které bude kamenné a v jednom městě, je nejsprávnější cestou. Myslím, že efektivnější je sdílet takové informace elektronicky, po sociálních sítích,“ tvrdí Hřib.
Hana Třeštíková ze sdružení Praha sobě řekla, že muzeum totalitních režimů by mohlo být v domě v budově sanatoria v Legerově ulici, kde zemřeli jak kněz Josef Toufar, tak Jan Palach, který se v roce 1969 upálil, aby vyburcoval národ z letargie po sovětské okupaci v srpnu 1968.
Lídr ANO Petr Stuchlík na tiskovou konferenci k zahájení výstavy Paměť národa nedorazil, ač původně účast podle pořadatelů potvrdil. Zástupci extrémních stran KSČM a SPD Tomia Okamury pozváni nebyli.
