V pátek uplyne přesně pět let od chvíle, kdy umírněný pragmatik Rúhání usedl do křesla prezidenta. Na oslavy ale nejspíš nemá chuť.
V pondělí se íránská měna propadla na nové minimum, na černém trhu se dolar prodával za 122 000 riálů. Přitom ještě v sobotu stál o 24 000 riálů méně a na konci loňského roku stál 43 000 riálů.
Lidé vidí, jak jim úspory mizí pod rukama, a proto rychle nakupují cizí měny a zlaté mince. Obchodníci začínají stahovat z nabídky určité druhy zboží, protože si nejsou jistí, jaká je vlastně jeho cena.
„Pokud se kurz bude dál vyvíjet tímto tempem, tak nikdo neví, co se stane. Lidé by měli na chvíli přestat kupovat věci. Pokud přestanou nakupovat, ceny se zase sníží,“ řekl agentuře AP obyvatel Teheránu Rasúl Šádí.
Bezpečnostní složky pozatýkaly už dvě desítky podnikatelů, kteří se údajně pokusili ekonomických potíží země zneužít. Počátkem července policie chytila šmelináře, který nahromadil dvě tuny zlatých mincí s cílem hýbat s místním trhem.
V úterý proti rostoucí inflaci protestovaly stovky lidí v Isfahánu, Šírázu či Ahvázu. Už počátkem tohoto roku režim znejistily masové demonstrace proti vysokým cenám, nezaměstnanosti a omezeným dodávkám vody a elektřiny. Při protestech tehdy zahynulo 25 lidí, dalších pět tisíc skončilo za mřížemi.
Od pondělka opět platí sankce
Íránská měna se výrazně propadla letos v květnu. Tehdy americký prezident Donald Trump oznámil, že odstupuje od jaderné dohody s Íránem. Světové velmoci se ve tři roky staré smlouvě zavázaly ke zrušení většiny sankcí výměnou za omezení íránského jaderného programu.
Trumpovi však vadilo, že teokratický režim nijak neomezil svůj raketový program ani své angažmá na Blízkém východě, které tolik znervózňuje Saúdskou Arábii a Izrael. Trump proto od dohody odstoupil a dal americkým firmám tři měsíce na to, aby se připravily na opětovné zavedení sankcí.
Saúdové zastavili tankery. Kvůli útokům na lodě nepluje v klíčové úžině ropa |
Jejich první vlna bude platit od pondělí a bude se týkat oceli, hliníku, zlata, ale třeba i dovozu perských koberců do USA. Další vlna přijde 4. listopadu a pro Íránce bude daleko vážnější, protože je cílená na ropu. Očekává se, že vývoz íránské ropy by mohl spadnout o dvě třetiny, takže ceny ropy na světových trzích v posledních dnech vytrvale rostou.
Další signatáři dohody (Británie, Německo, Čína, Francie, Rusko a EU) by chtěly jadernou dohodu zachránit. Pokud by ale například evropské firmy dále obchodovaly s Íránem, musejí počítat s tím, že mohou přijít o přístup na americký trh.
Jestřábi posilují
Trump a jeho poradci vidí Írán jako říši zla, která podněcuje nestabilitu na celém Blízkém východě. Poradci nedávno zahájili kampaň s cílem podkopat íránské vedení a vyvolat v zemi nepokoje, v Bílém domě se údajně domlouvá vojenská aliance s osmi sunnitskými státy Blízkého východu (více zde: Trump plánuje „arabské NATO“)
Poslední zprávy z Íránu naznačují, že sílící americký tlak nahrává konzervativnímu křídlu teokratického režimu, které jaderný program omezovat nechtělo. Rúhání dostal předvolání do parlamentu, aby ospravedlnil postup svého kabinetu v boji s krizí.
Tři drápy perského lva. Čím udeří íránská armáda, až vypukne válka |
Ozvaly se i Revoluční gardy, elitní bezpečnostní složky ovládající velkou část ekonomiky. „Rozhodování v dnešních obtížných podmínkách vyžaduje revoluční odhodlání a rozhodnost v boji proti některým manažerským nedostatkům,“ napsal v otevřeném dopise prezidentovi šéf Revolučních gard Mohamad Alí Džafárí.
Vláda zatím vyměnila guvernéra centrální banky a uvolnila pravidla pro přísun valut do země. Kritikům to však nestačí a požadují hlubší personální změny, například výměnu ministrů hospodářství, financí a obchodu.
V uplynulých dnech poutaly pozornost především Trumpovy slovní přestřelky s íránským vedením. Šéf Bílého domu v pondělí otupil ostří svých tweetů, nabídl Teheránu novou jadernou smlouvu a dokonce vyjádřil ochotu se s Rúháním setkat (psali jsme zde: Trump nabídl Rúhánímu setkání. Podpořte jadernou dohodu, reaguje Írán).
Íránci nabídku k jednání rázně odmítli. „Sankce a nátlak jsou pravým opakem jednání,“ prohlásil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Bahrám Kasemí. Také představitelé umírněného křídla uznávají, že jednání s Američany by pro Írán nyní bylo ponižující. „Pokud by Trump neodstoupil od jaderné dohody a neuvalil na Írán sankce, tak by jednání s Američany nebylo žádný problém,“ řekl místopředseda parlamentu Alí Motahtarí.
Podle USA čeká Írán finanční tlak:
21. května 2018 |
