Jasně to určilo už první kolo volby jejich předsedy, ve kterém uspěli bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola s místopředsedou Janem Hamáčkem. Poté už bylo de facto jedno, kdo z nich se nakonec stane stranickým šéfem a kdo bude „jen“ dvojkou.
Hlavní předsjezdový souboj se totiž neodehrával mezi novým předsedou ČSSD Hamáčkem a Zimolou. Nýbrž mezi nimi dvěma a do té doby úřadujícím šéfem ČSSD Milanem Chovancem.
Jan Hamáček i Jiří Zimola od počátku prosazovali vstup do menšinového kabinetu s hnutím ANO, který by podporovali komunisté. Oba také shodně tvrdili, že by byli schopni akceptovat, kdyby byl premiérem trestně stíhaný Andrej Babiš. Jakkoli Hamáček přímo na sjezdu tvrdil, že to pro socialisty bude neakceptovatelné, byl to spíš taktický tah, který měl sebrat vítr z plachet Chovancovi.
Exministr vnitra se totiž pasoval do role hlavního „babišobijce“. V táboře Hamáčkových podporovatelů panovala obava, že kdyby na účast ve vládě s Babišem tlačili, mohlo by to nahnat hlasy jeho rivalovi. Proto přišel Hamáčkův úkrok stranou. Na rozdíl od Zimoly, jenž netaktizoval a šel do souboje v tomto smyslu s otevřeným hledím.
Už v prvním kole Chovanec drtivě prohrál. V jeho porážce sehrálo důležitou roli i vystoupení Miloše Zemana. Ten sice nikoho nejmenoval, ale z jeho projevu bylo patrné, že si v čele ČSSD přeje Zimolu. K Hamáčkovi zachoval neutrální stanovisko, Chovance pak v jemných narážkách a gestech de facto potopil.
Chovanec to mentálně vzdal
Tím definitivně splaskla aura prezidentova vyvolence, kterou si pro sebe Milan Chovanec v posledních týdnech snažil ukrást. Fakticky však byl spíš pretendentem prezidentova šéfporadce Martina Nejedlého. Ten také podle očitých svědků v okamžiku, kdy Miloš Zeman v projevu srážel Chovance a podpořil Zimolu, jen zlověstně utrousil: „Je to v pr....“.
Babiš bude jednat s Hamáčkem o vládě, svoji neúčast v ní však odmítá |
Při kandidátském projevu už Chovanec působil odevzdaně, někteří delegáti sjezdu se domnívali, že svůj předsednický boj mentálně vzdal.
Vítězný Jan Hamáček a jeho parťák ve vedení ČSSD Jiří Zimola nyní zřejmě utvoří dobře sehraný tandem. Ostatně komplimenty se vzájemně zahrnovali už v posledních pár týdnech před sjezdem. O Zemanově přízni vůči Zimolovi už řeč byla, podobně dobré vztahy má však prezident i s Hamáčkem, jehož si relativně oblíbil, když se s ním setkával coby s předsedou Sněmovny v minulém volebním období. Ostatní místopředsedové byli zvoleni až daleko po uzávěrce tohoto vydání, ale na jejich jménech až tolik nezáleželo. Bylo patrné, že stranu nejspíš opanují dva vítězové čtyřicátého sjezdu ČSSD.
Hamáček i Zimola se nyní musí popasovat především se dvěma věcmi. Tou první je teze Miloše Zemana, že by sociální demokraté neměli chodit do vlády přímo. Že by ji sice měli podporovat, ale účastnit se na ní maximálně z pozic náměstků či nestranických odborníků vyslaných stranou do ministerských funkcí.
Druhou je významný odpor řady socialistů vůči Andreji Babišovi a to, že by měli podporovat vládu ANO, pokud bude premiérem.
Ani jedno zřejmě nebude nepřekonatelnou překážkou.
Co se týče účasti ve vládě, Hamáček se Zimolou na doporučení prezidenta dát mohou, ale také nemusí. V zájmu Miloše Zemana je především mít funkční většinový kabinet, a pokud se socialisté rozhodnou jinak, než by si přál on, nebude s tím zřejmě mít větší problém.
Neúspěšný kandidát na nového předsedu ČSSD Jiří Zimola. (18.2.2018)
Neúspěšný kandidát na nového předsedu strany ČSSD Milan Chovanec. (18.2.2018)
Podmínku neúčasti trestně stíhaného Babiše ve vládě si socialisté klidně mohli v nočních hodinách po uzávěrce tohoto vydání MF DNES na sjezdu odhlasovat. Jenže už před sjezdem představitelé vítězného bloku předpovídali, že to nemusí být definitivní. Nové vedení ČSSD má zkrátka vyjednat co nejlepší podmínky do pokračování sjezdu za několik týdnů. Tam je představí s tím, že ANO na premiérském postu pro Babiše trvá a nejede přes to vlak. Takže buď mohou mít to, co vyjednali, i se šéfem ANO coby předsedou vlády, anebo nic. I Babišovi nejvýraznější odpůrci pro tento případ predikovali, že by delegáti na pokračování sjezdu usnesení nejspíš změnili. Pokud by tak sjezd skutečně rozhodl, neměli by rebelovat ani kritici tohoto řešení z řad poslaneckého klubu.
Pak už jsou na místě jen obavy z toho, zda Andrej Babiš svým vládním partnerům definitivně nevyluxuje voliče. Odpůrci vládní účasti argumentují minulou vládou, v níž měla ČSSD většinu ministrů i premiéra Sobotku, přesto v konfrontaci s Babišem tahala za kratší konec.
Samozřejmě, pro ČSSD je to risk. Ale popravdě řečeno socialisté příliš na výběr nemají. Zůstat s patnácti poslanci v opozici je cesta do neviditelnosti, zvlášť v konkurenci ostatních opozičních stran ve Sněmovně. Zbývá tedy jen upravit styl vládnutí s ANO. Z konfrontačního na konsenzuální. S tím, že když si ČSSD dokáže vyjednat a prosadit své, ale nebude se s Babišem hádat na veřejnosti, může se svézt na jeho vlně. Zvlášť když i vzhledem k ekonomickým prognózám bude vláda nejspíš úspěšná.
