I když to tentokrát nebylo snadné, přesto se v diskusi objevily správné tipy. Cesta k nim je až téměř detektivní práce, však posuďte sami: „Špindlerův Mlýn. 1) Krkonoše dané nápovědou. 2) Koryto říčky s můstkem, další obnažené kameny, polozbořená budova => povodeň 3) Říčka, cesta přes můstek, dozadu údolí obdobně vypadá situace ve Špindlu - most přes Labe dozadu údolí Svatého Petra 4) zadávám do Googlu: historické fotky povodeň Špindlerův Mlýn,“ popsal analogii jeden z tipujících v diskusi pod článkem.
Snímek pochází z konce července roku 1897 a jeho autorem je F. Joffe. Patří do kategorie historických fotografií zachycujících následky tehdejší povodně. Na stránkách sbírky se lze dozvědět, že „záplavy (tehdy) postihly téměř dvě třetiny území Čech, část Moravy a Slezska“ a místy byl naměřen úhrn až 345 litrů na metr čtvereční, který je dosud rekordní nejen v Česku, ale i celé střední Evropě.
Původní místo, odkud byl snímek pořízen, se hledalo i kvůli výrazné proměně krajiny velmi těžko. Tehdy to byla největší povodeň, která Krkonoše a Jizerské hory zasáhla a tato oblast patřila k vůbec nejpostiženějším v Evropě. V publikaci Krkonošského národního parku nazvané příznačně „Největší povodně v Krkonoších“ se lze dočíst, že ji způsobily „velmi vydatné deště, které trvaly tři dny (hlavní vytrvalý déšť trval v Krkonoších 36 hodin, s maximem 29. 7.) a zasáhly velkou část střední Evropy“.
„Ve Špindlerově Mlýně (Bedřichově) naměřili dne 29. 7. hodnotu 185 mm srážek (den předtím 63 mm, dohromady tedy 248 mm) a v Obřím dole ještě podstatně více (266,2 mm, den předtím 76,3 mm, dohromady za oba dny 342,5 mm). Na Sněžce naměřili dne 29. 7. o něco méně (239,9 mm), což potvrzuje známou skutečnost, že svahy a někdy i údolní polohy v horách mohou mít často vyšší úhrny než exponované vrcholy,“ stojí dále v publikaci.
Portál iDNES.cz spustil v lednu 2016 seriál nazvaný 100 pohledů na Česko. Měl obrovský úspěch, proto jsme se rozhodli v něm pokračovat, i když v mírně pozměněné formě. Kromě pohledů z České republiky tak letos v seriálu nazvaném jednoduše 100 pohledů najdete i snímky z některých evropských zemí. Většina dosud nepublikovaných snímků pochází z archivu historika Pavla Scheuflera. Text k jednotlivým fotkám, u nichž mohou čtenáři opět hádat, odkud jsou, pak doplníme i o aktuální fotografii a informace o místě. |
