Problematika rovných pracovních podmínek pro ženy je jedním z hlavních témat lidskoprávních organizací. V posledních letech se situace začíná pomalu ale jistě zlepšovat. Ne však ve všech koutech světa. Zejména v afrických státech mají ženy za úkol hlavně péči o domácnost a budování kariéry je jim až na výjimky odpíráno.
Mezinárodní soudRusko nebude muset plnit rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a dalších mezinárodních soudů, pokud ústavní soud shledá, že odporují ruské ústavě. Umožní to novela zákona o ústavním soudu, kterou na sklonku loňského roku podepsal prezident Vladimir Putin. Podle opozičního poslance Dmitrije Gudkova zákon umožní libovůli při uznávání verdiktů mezinárodních soudů, a tak omezí práva ruských občanů, kteří patří k nejčastějším stěžovatelům ve Štrasburku (více zde). Štrasburský soud loni Moskvě nařídil zaplatit 1,9 miliardy eur (v přepočtu přibližně 51 miliard korun) akcionářům někdejší největší ropné společnosti Jukos, kterou stát po uvěznění ropného magnáta a oponenta Kremlu Michaila Chodorkovského úmyslně přivedl k bankrotu (více o případu zde). Moskva také odmítá verdikt arbitrážního soudu v nizozemském Haagu, který loni v červenci nařídil Moskvě vyplatit akcionářům za vyvlastnění ropné společnosti Jukos 50 miliard dolarů (více čtěte zde) |
Pro příklad nerovných podmínek při zaměstnávání žen však nemusíme pátrat jen u kulturně odlišných kontinentů. Kritika se v tomto ohledu snáší také na Rusko. Tamní zákonodárci v roce 2000 schválili novelu zákona, která ženám znemožňuje pracovat v 38 odvětvích čítajících více než 450 pracovních pozic, píše server Rádio Svobodná Evropa.
Důvod je podle ruských politiků prostý. Některá zaměstnání jsou pro ženy příliš nebezpečná. K zakázaným zaměstnáním patří například povolání hasičky, tesařky či řidičky velkých autobusů. Kontroverzní zákon mnozí přirovnávají k podobným legislativním nařízením z dob Sovětského svazu, kdy ženy měly za cíl dodržovat „tradiční roli ženy, která vychovává děti pro vyšší dobro společnosti“.
V říjnu loňského roku Světová banka označila Rusko za zemi s největším počtem na pohlaví založených restrikcí v oblasti zaměstnání. OSN pak v březnu letošního roku apelovala na Rusko, aby zkrátilo seznam povolání zapovězených ženám (zprávu v angličtině najdete zde). Diskriminaci žen v Rusku kritizuje také organizace Human Rights Watch.
Sen o práci kapitánky
V obsáhlé zprávě OSN se objevilo také jméno 30leté Rusky Světlany Medveděvové. Zástupci OSN ji označili za oběť genderové diskriminace. Snem statné matky svou dětí byla práce kapitánky na jedné z lodí, které každý den proplouvá po Volze přes její domovské město Samara. V roce 2005 složila všechny potřebné zkoušky.
Pro povolání kapitánky je však podle lokálních pravidel nutná také praxe lodní mechaničky. Ta však figuruje na seznamu pro ženy zakázaných povolání. Paradoxní je, že Medveděvová už coby lodní mechanička před časem téměř pracovala. Až na poslední chvíli ji však kvůli legislativě odmítli.
Medveděvová se však nechtěla vzdát. Se stížnostmi se obrátila na Kreml, ministerstvo práce i ministerstvo zdravotnictví. Úředníci ji však vždy odkázali na platné zákony. Obrátila se proto na soud. Ten však její stížnost zamítl. Trval na tom, že práce na lodi je pro ni příliš nebezpečná. Údajná nebezpečnost tohoto povolání přitom podle ruské legislativy spočívá v nadměrném hluku.
„Nemyslím si, že bychom měli mít povolání, která nesmí vykonávat ženy,“ míní Medveděvová. Po neúspěšném soupeření s ministerstvy a soudem se rozhodla kontaktovat ruskou neziskovou organizaci Memorial. S její pomocí se později o případu dozvěděli pracovníci OSN, podle kterých nic nenasvědčuje tomu, že by Medveděvová nemohla vykonávat své vysněné zaměstnání.
Legislativa, která ženám zakazuje vykonávat určitá povolání, sahá podle Jeleny Gerasimové z moskevského Centra pro lidská práva až do dob Sovětského svazu. „Restrikce se měnily postupem let. Některá povolání ze seznamu zmizela, jiná přibyla. Obecný přístup k celé problematice se však nemění,“ vysvětluje.
Připomíná také paradox, jakým se Sovětský svaz snažil světu prezentovat svůj boj za rovnoprávnost žen a mužů. Dobrým příkladem je příběh kosmonautky Valentiny Těreškovové, která se roce 1963 stala vůbec první ženou ve vesmírů. Jen pro srovnání - Američané vyslali svou první ženu do vesmíru až o dvacet let později.
Lady Metro a tradiční hodnoty
Zřejmě nejznámější zákaz přišel v 80. letech, kdy novela zákona ženám zapověděla řízení vlaků, tramvají a metra. Až do té doby přitom ženy všechny tyto dopravní prostředky běžně řídily. Postupem let tak řízení městské hromadné dopravy převzali muži.Tedy s čestnou výjimkou. Na jedné z linek moskevského metra až donedávna jezdila Natalja Kornijenková, kterou ruské sdělovací prostředky v roce 2007 překřtili na “Lady Metro”, připomíná MK.ru.
Putinovi popi vyhlásili svatou válku, žehnají bombám padajícím na Sýrii |
Podle Gerasimové však ruské ženy mají do budoucna naději na rovnoprávnost. Úřady by totiž měly do půl roku zareagovat na výtky ze strany OSN, která vyzývá ke změně zákonů. Medvěděvová je však skeptická. „Pokud by se jednalo o velký problém, někdo už by se ozval přede mnou, protože zákon je v platnosti už 16 let. Já mám problém, ostatní ho však podle všeho nemají,“ myslí si.
Otázkou tak zůstává, jak se Rusko ke kritice ze zahraničí postaví. Vhledem k současné vyhrocené rétorice na poli mezinárodní politiky však lze očekávat, že kontroverzní zákon zůstane v platnosti. Podle kritiků režimu jde ruku v ruce s tím, jak Putin ve spolupráci s představiteli ortodoxní církve v posledních letech volá k návratu k tradičním ruským hodnotám.
