Zatímco ostatní řeky jsou téměř na suchu, jediná Vltava má vody dost. A to díky Vltavské kaskádě, která drží hladinu na normálu. Lipno a Orlík vypouštějí dohromady denně více než 1,5 milionu kubíků.
Přehrady mají dost vody, aby zvládly sucho, i kdyby trvalo ještě mnohem déle. Jiné řeky jsou na tom ovšem podstatně hůř.
„Přítok Lipna se nyní pohybuje mezi jedním a dvěma kubíky a odpouštíme šest. V Budějovicích přitom teče pouze osm. Pokud by Lipno nebylo, měla by Vltava v Budějovicích jen tři kubíky, což si už nikdo asi neumí představit,“ poukazuje ředitel hornovltavského závodu Povodí Vltavy Zdeněk Zídek.
Jaké dopady to má na Lipno?
Každý den klesá hladina zhruba o centimetr. To znamená, že denně ubývá asi 600 tisíc kubíků. Ale díky tomu vypadá Vltava pořád jako řeka. Dobrou zprávou je, že na Lipně je vody dost. Za chvíli přijde podzim a stejně začneme vyprazdňovat pro akumulaci vody ze sněhu, který možná přijde. Takže Lipno určitě vydrží. I když bude sucho pokračovat, na Vltavě se to díky kaskádě výrazně nepodepíše. Ostatní toky na tom jsou mnohem hůř a někde už jako řeky ani nevypadají.
Zdeněk Zídek je starostou Lipna nad Vltavou a ředitelem hornovltavského závodu Povodí Vltavy.
Po povodních jste zdůrazňoval, že přehrady tu jsou primárně kvůli suchu. Osvědčují se tedy podle vás za dané situace?
Jednoznačně. Už jen proto, že pouze Lipno a Orlík mají na Vltavě vymezený retenční prostor proti povodním.
Jaká je tedy v současné chvíli situace na jihočeských řekách?
Už to není pouhé sucho, ale kritický stav. Je to naprostá anomálie, kterou nepamatuji.
Na mnohých tocích je výška hladiny pod mírou, která se označuje za suchou. Znamená to, že je tam nulový průtok?
Sucho se označuje, pokud je tam méně než takzvaná 355denní voda. To znamená, že to je stav, který je v dlouhodobém průměru překročen 355 dní v roce. Teď máme na mnohých místech už 364denní vodu. Takový stav se v běžném roce statisticky nevyskytuje.
Co to pro řeku to znamená?
Pro každou to má jiné následky. Například pro Lužnici, kde je spousta tůní, to nemá takové dopady. Spousta živočichů přežije právě v těch tůňkách. Ovšem pro řeky s rychlejším spádem, jako je Otava, Křemelná nebo Vydra, je to problém, protože tam moc úkrytů pro faunu nezbývá. Pro ekosystém je to horší stav než povodeň.
Na víkend hlásí bouřky a přeháňky. Mohou takové srážky současnou situaci zvrátit?
To, co meteorologové předpovídají, bohužel nebude stačit k doplnění toků. To, co naprší, spolkne vegetace. Půda je tak vyschlá, že do řek se toho moc nedostane. Pomohl by tak týdenní déšť.
Ten ovšem jen tak nepřijde.
Kam předpověď sahá, je to bez zásadních srážek. Minimálně dalších 14 dní bude sucho pokračovat.
Na kterých řekách je situace nejhorší?
Největší sucho zasáhlo Nežárku a Lužnici. Tam to bylo jako první. Šumavské řeky se držely přece jen o něco déle, ale dnes už je situace kritická i na Otavě, Blanici - do Husince máme minimální přítoky. Nádrže vydrží, o ty strach nemáme, ale mezipovodí nedává vůbec nic.
Jak dlouho tedy může takový stav trvat?
Sucho je oproti povodním dlouhodobější záležitost. Povodeň přiteče a odteče, je to rychlé. Přináší také okamžité škody. Sucho je dlouhodobější a následky nejsou okamžité. I proto se tomu nevěnuje taková pozornost. Ale když se člověk podívá, jak se hájily profily pro akumulaci vod a kde se nesmělo stavět ani dělat sítě, je jasné, že je ten problém podceňován. Za Rakouska-Uherska bylo na území Česka 350 profilů, v roce 1953 277, v 70. letech 271, v roce 1988 se to zredukovalo na 210, před deseti lety už jen na 186 a v roce 2011 to kleslo na pouhých 65. Věci se tu neřeší moc systémově.
Můžeme proti suchu bojovat?
Jedině stavět nádrže. Jako Krčín a naši předkové, když později stavěli přehrady.
