"Já koupil středisko především proto, že bylo v havarijním stavu a investice ze strany města byla v nedohlednu," vysvětlil Zamykal (Severočeši.cz), který už před koupí ve středisku ordinoval. Město odsouhlasilo prodej objektu v lednu 2006.
Byty místo lékařů?Pochyby neprovází zdravotnické středisko v Benešově nad Ploučnicí jen kvůli jeho nízké prodejní ceně a nejistotě zachování zdravotní péče. Jeho majitel ve středisku, které se skládá ze tří budov, výrazně zvýšil počet bytů. Někteří benešovští opoziční zastupitelé se obávají, že byty postupem času vytlačí lékařské služby úplně. "Pokud by se personální situace změnila, není problém rozšíření zdravotnických služeb na úkor bytového fondu," ujišťuje Zamykal. |
V posudku od znalce na oceňování nemovitostí se píše, že hodnota střediska byla 11,6 milionu korun. Na konci posudku pak nicméně stojí, že reálná cena k prodeji je 2 miliony. Před samotným prodejem přitom už ale neplatila ani hodnota 2 miliony, majetkový odbor města doporučil snížit cenu na 1,225 milionu.
"Jednalo se o pobídku, aby nemovitosti kupovali lidé místní, a nikoli realitní dobrodruzi," vysvětlila pokles starostka města Dagmar Tesarčíková. Jenže ani odhad odboru nebyl konečný.
Veřejně se zavázal, že zachová původní zdravotnickou péči
Finální cena se neobvykle stanovila bez předchozího projednání přímo na zastupitelstvu, které 18. ledna 2006 středisko Zamykalovi přikleplo. Za 725 tisíc navrhl prodat objekt zastupitel Vratislav Zíval, jehož návrh hladce prošel. "Nevím, jaké detaily máte na mysli," reagoval Zíval na dotaz MF DNES, jak ke konečné ceně došel. Návrh jediného odpůrce, zastupitele Josefa Šumy, prodat objekt za 3 miliony politici zamítli.
"Svým jednáním přinejmenším ochudili příjem města o 1,3 milionu korun," řekl na adresu vedení města tehdejší šéf kontrolního výboru Ivo Mádle, který se prodejem zabýval. Za pozornost také stojí, že před koupí střediska se Zamykal veřejně zavázal, že v případě jeho získání zachová původní rozsah péče. Jenže tento závazek samotná kupní smlouva už neobsahuje. "Splnění této podmínky je tak zcela na vůli kupujících a je nevymahatelné," psal ve své zprávě Mádle.
Smlouvu o koupi připravil pro město jeho někdejší zastupitel a právník Milan Špička (jinak člen ODS). Proč Zamykalův původní příslib do smlouvy nezanesl, odmítl komentovat. "Jako advokát jsem vázán povinností mlčenlivosti. Této povinnosti jsem klientem nebyl zproštěn," sdělil Špička.
Po koupi do domu investoval 5 milionů
Podle Mádleho při prodeji mohlo dojít k trestným činům porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení pravomocí veřejného činitele.
"Považuji to za ukázkový příklad přihrávání malých domů kamarádům," dodal k prodeji benešovský opoziční zastupitel Filip Ušák. Celou transakcí se zabývala i policie, ale případ před několika měsíci odložila.
Zamykal způsob získání objektu obhajuje. "Za navrhovanou cenu 1,2 milionu byla pro mne tato investice nereálná, protože bych nemohl hned investovat do havarijního stavu, a to bylo bohužel nutné. Hned po odkoupení jsem investoval řádově 1,5 milionu do topné soustavy a kanalizace," vysvětlil Zamykal.
K němu se přidává i starostka. "Nový majitel sem investoval cca 5 milionů, v nemovitosti jsou poskytovány zdravotnické služby pro celé spádové území Benešovska - to je onen přínos pro benešovské občany," uvedla Tesarčíková.
Přestože středisko mezitím přišlo o zubaře a diabetologii, Zamykal si za vypuštěním závazku o zachování péče v původním rozsahu ze smlouvy stojí. "Bylo by to pro mne likvidační. Lékaři při zdravotnické politice tohoto státu jsou nedostatkovým zbožím a já s tím nic neudělám," říká. Současně připomíná, že středisko nyní zahrnuje chirurgickou a gynekologickou ambulanci, lékaře pro děti a dospělé a také rehabilitační centrum.
