Za kampaň utratila ČSSD přes 200 milionů. Tolik jako ostatní dohromady

Předvolební reklama ČSSD má podle výpočtů jen za poslední čtyři měsíce hodnotu 207 milionů, tedy zhruba tolik, kolik utratí ostatní strany dohromady. Náklady stran přitom mohou být vyšší, k 19 milionům za antikampaň se totiž nikdo nezná.

Předvolební kampaň. Ilustrační foto | foto: Radek Miča, MAFRA

Oranžové moře – a pak dlouho, dlouho nic. Letošní předvolební kampani na první pohled dominuje sociální demokracie. Laický dojem, který ze záplavy oranžových billboardů a plakátů v ulicích získá zřejmě každý, teď potvrdila také statistická čísla.

Lidový dům podle analýzy společnosti Kantar Media vložil do reklamy jen od ledna do dubna 207 milionů korun. To je ohromující suma, všechny ostatní strany tolik peněz neutratily ani dohromady. Agentura přitom sleduje jen inzerci v tisku a venkovní reklamu. "Jsou to hrubá ceníková čísla bez zohlednění slev či bonusů," říká Robert Bartušek z Kantar Media. Strany tak mohly dostat například množstevní slevy.

Výdaje za reklamu

Kolik strany platí za inzeráty v tisku
a veškerou venkovní reklamu včetně billboardů

Údaje jsou
v milionech za leden až duben:

ČSSD ... 207,7
ODS ... 122,6
Věci veřejné ... 34,0
Zemanovci ... 10,6
TOP 09 ... 7,3
Suverenita ... 5,2
KSČM ... 3,0
KDU-ČSL ... 0,8
Svobodní občané ... 0,5
Strana zelených ... 0,5

Zdroj: Kantar Media, a.s.

Pozn.: hrubé ceny bez bonusů a slev

Co tvrdí strany
Kolik politici říkají, že vloží do celé
kampaně - tedy i mítinků a všeho
ostatního (opět v milionech):
ČSSD ... 200
ODS ... 200
KSČM ... 30
TOP 09 ... 30
Věci veřejné ... 10

Přesnější závěr analýzy by tedy měl znít takto: ČSSD nakoupila větší množství inzerátů a billboardů než všechny konkurenční partaje dohromady. I kdyby absolutní částky v penězích neseděly, podle Bartuška pořád platí proporce – tedy odstupy mezi jednotlivými stranami. "Slevy na reklamu pro politické strany mohou dosáhnout maximálně 45 procent," říká hlavní manažer ODS Jan Kočí.

Výdaje na reklamní kampaň si každá strana pečlivě střeží. Podle lidí z marketingové branže politici úmyslně uvádějí nižší výdaje, než kolik skutečně utratí. Jedním z důvodů je, že stamiliony na kampaň – zvlášť v době ekonomické krize – špatně vnímají voliči.

Čísla mění "tajná kampaň"

Většina stran je hodně finančně vyčerpaná a zadlužená po loňském roce, kdy se konaly eurovolby a běžela také kampaň před nakonec zrušenými podzimními volbami.

I proto ČSSD předčasné volby loni v říjnu nakonec odmítla a spolu s ostatními si mohla dát "reklamní pauzu". Pokud by kampaň běžela dál a volby opět odložil na poslední chvíli Ústavní soud, strany by vyplýtvaly další desítky milionů. "Kdyby Ústavní soud zrušil volby podruhé, kvůli nákladům na kampaň bychom asi šli do konkurzu," přiznává zdroj blízký vedení ČSSD.

V případě úspěchu se velké strany dostatečně "zahojí" díky štědrým státním příspěvkům. Například socialisté mohou jen za hlasy a mandáty dostat přes 200 milionů.

Čísla, kolik kdo investuje do masivní reklamy, letos mimořádně oslabuje nebývalý rozsah utajované antikampaně. To jsou billboardy zesměšňující soupeře, k nimž se však nikdo oficiálně nehlásí.

"Je to absurdní, protože vždy musí někdo přijít, objednat a zaplatit," říká ředitel agentury Konektor Martin Charvát. Některé billboardové agentury to začaly v dubnu poprvé alespoň sledovat. Spočítaly, že tajní klienti, kteří si přejí zůstat v anonymitě, jen za duben objednali reklamu za 19 milionů korun.

Strop pro cenu kampaně

Zakažme si další utrácení, vyzývají se politici navzájem

Jako by si politici dva týdny před volbami uvědomili, že jejich stranické pokladny nejsou bezedné. Po zatím nejdražší volební kampani (po zrušených předčasných volbách trvá prakticky už rok) začínají někteří z nich říkat, že by stálo za to, stanovit přesné finančních stropy pro kampaň.

Zdůvodňují to většinou bojem proti korupci, ale logicky se nabízí i jednodušší vysvětlení: chtějí zabránit vlastnímu finančnímu "vykrvácení", protože strany se před volbami trumfují stále dražšími a dražšími akcemi.

Finanční stropy fungují například ve Francii, kde každá strana smí za propagaci jednoho kandidáta utratit maximální částku v řádu desetitisíců eur.

"Měla by existovat dohoda stran, aby náklady klesaly, a tu by nikdo neměl porušovat. Na to dám ruku," řekl ve středu v České televizi místopředseda ČSSD Milan Urban, jehož strana utratila za kampaň podle výpočtů zdaleka nejvíce peněz.

Návrh podporují i menší strany. Stropy prosazují i Věci veřejné, rovnou navrhují zákaz kampaní dražších než sto milionů korun. Podobně KDU-ČSL, ta navrhuje, aby kampaně byly na příště časově a finančně omezené, např. na 4 týdny před volbami a maximálně 80 mil. Kč pro každou kandidující stranu nebo koalici. Zelení chtějí kromě zavedení maximální částky také povinné zřizování volebních bankovních účtů, jejichž bilance by byla volně přístupná na internetu.

ODS je k návrhům skeptická. "Jsou to proklamace malých stran, které vědí, že na rozpočty těch velkých nikdy nedosáhnou. Takové návrhy v praxi nikdy nepomohly, politické strany by je mohly snadno obcházet," myslí si ekonomický expert strany Martin Kocourek.

Naráží tím na fakt, kvůli kterému je omezení kampaní zatím zřejmě utopie. Velké strany by na tom prodělaly – sice by ušetřily peníze, ale nemohly by "převálcovat" malé strany, které si nákladnou kampaň nemohou dovolit a jsou logicky méně vidět.