Dívku v úterý zahlédl v rozbouřených vlnách mezi těly pasažérů a troskami francouzský záchranář. Když ji vytahoval, třásla se. "Pokusili jsme se jí hodit plovák. Nemohla ho ale chytit. Musel jsem skočit do vody, abych ji vytáhl," popsal. "Pořád se jen třásla. Zabalili jsme ji do prostěradel, dali jí teplou vodu s cukrem a zeptali se jí, jak se jmenuje a odkud je."
Lékařka Ada Mansourová poté ošetřovala dítě v místní nemocnici. Dívka je podle ní prochladlá, ale při vědomí a mluví. Má pořezanou tvář a zlomenou klíční kost. "Její život není v ohrožení. Je velmi klidná na to, jaký šok prožila," popsal místní chirurg Ben Imani.
KompenzaceLetounem cestovalo 66 Francouzů a na palubě byli také Kanaďané, Komořané, Etiopané, Indonésané, Maročané, Palestinci, Filipínci a Jemenci. Yemenia zaplatí v rámci kompenzace pozůstalým po 20 tisících eur (přes půl milionu korun). |
Jmenuje se Bahia Bakari a žije v Marseille, na Komory cestovala se svou matkou, aby poznala kulturu předků. Dívka, jejíž jméno v překladu znamená "naděje", už mluvila telefonicky se svým otcem. Řekla mu prý, že pád letadla přežili i další cestující. "Tatínku, spadli jsme do vody. Slyšela jsem lidi, jak mluví. Ale nikoho jsem neviděla. Okolo mě bylo všechno černé."
Devatenáct let starý Airbus 310 směřoval v úterý z jemenské metropole San’á do města Moroni na Komorách. Pár minut před plánovaným přistáním se za velmi špatného počasí zřítil do moře. - čtěte Čtrnáctiletá dívka přežila pád airbusu u Komor
Záchranáři kromě dívky vylovili z vody několik těl a trosek letounu. "Do teď jsme nenašli žádné další přeživší, ale nevzdali jsme naději," řekl agentuře Reuters viceprezident Komor Idi Nadhoim. Francouzský ministr dopravy Dominique Bussereau dopoledne oznámil, že pátrací týmy zachytily signál jedné z černých skříněk. Ta by mohla pomoci objasnit nehodu.
Francouzský státní tajemník Alain Joyandet ale později informace ministra vyvrátil s tím, že se podařilo zachytit jen signály záchranných bójí.
Co se stalo, zatím není jasné. Letoun se v Moroni pokusil přistát za velmi silného větru. Stroj podle svědků přeletěl v malé výšce letiště a zmizel nad mořem. Tam se několik kilometrů od pobřeží zřítil, podle některých expertů možná během pokusu o přistání na rozbouřené moře.
Příbuzní a přátelé obětí leteckého neštěstí společnosti Yemenia na letišti v Paříži
BBC na svých internetových stránkách píše, že se letoun pokusil přistát dvakrát. Joyandet uvedl jako možné příčiny špatné počasí, ale také špatný stav airbusu.
Po nehodě se objevila řada otázek ohledně bezpečnosti havarovaného letadla a celé společnosti Yemenia. Airbus, který se v úterý zřítil, měl kvůli špatnému technickému stavu zákaz létat do Francie. Technici našli na stroji v roce 2007 závady, které vedly k vyšetřování celé společnosti.
Mnoho z pasažérů osudného letu zahájilo svou cestu právě na francouzském území - v Paříži či Marseille v jiném letadle jemenských aerolinek. Teprve v San’á přestoupili do Airbusu A310 a pokračovali do Moroni.
Francouzský ministr dopravy chce proto vyšetřit, zda je přípustné, aby cestující nastoupili ve Francii do jednoho letadla a potom museli přesednout do dalšího, možná méně bezpečného, stroje v jiné zemi. - více o podezřeních ohledně bezpečnosti letadla a aerolinek Yemenia se dočtete zde
Letadlo jemenské letecké společnosti Yemenia
Kvůli údajně neuspokojivému stavu letadla se aerolinie Yemenia dostaly pod palbu kritiky, zejména ze strany pozůstalých. Skupina Komořanů dnes protestovala na pařížském letišti a pokusila se zabránit startu dalšího stroje společnosti. Ten musel nakonec odstartovat z jiného terminálu.
Pád jemenského letadla je už druhou tragickou nehodou airbusu za poslední měsíc a několik dalších strojů firmy Airbus muselo v posledních týdnech nouzově přistát.
Na začátku června spadl do Atlantiku Airbus 330 společnosti Air France, který směřoval z Rio de Janeira do Paříže. Zemřelo všech 228 lidí. Po černých skříňkách záchranáři stále pátrají, leží totiž na hlubokém a velmi členitém dně oceánu. A vzhledem k tomu, že skříňky vydávají detekční signál jen třicet dní, je šance na jejich nalezení minimální.
Černá skříňkaČerné skříňky jsou v letadle uloženy na místě, které s největší pravděpodobností nehodu přestane bez větší úhony - typicky na konci kabiny pro cestující na stropě pod svislou ocasní plochou. Obvykle jsou uzavřeny do titanové krabice obalené tepelnou izolací, uvnitř je páska či jiné záznamové médium. Izolace musí chránit skříňku před teplotou 1 100 °C po dobu 30 minut (teplota hořícího leteckého benzinu) nebo 260 °C po dobu deseti hodin (hoření zavazadel). Kromě ohně musí černá skříňka přežít náraz, vibrace a obrovský tlak. Musí rovněž vydržet ve vodě v šestikilometrové hloubce po 30 dní. "Černé skříňky" jsou ve skutečnosti oranžové s reflexními plochami, které pomáhají jejich nalezení. Jsou označeny dvojjazyčným nápisem "Flight Recorder - Do Not Open" a "Enregistreur De Vol - Ne Pas Ouvrir" (záznamník letu - neotevírat). Při pádu letadla do moře je při kontaktu s mořskou vodou aktivován ultrazvukový vysílač, který po třicet dní vysílá impulzy. Záznamová zařízení v letadle uchovávají mimo jiné hovory pilotů, hlášení k pasažérům a množství letových údajů, jako jsou čas, výška, rychlost, směr, nápor každého motoru, stav autopilota, pozice vzdušné brzdy, akcelerace, venkovní teplota, poplach, tlak v hydraulickém systému, natáčení letadla vzhledem ke všem třem osám. |
