Automatická nákladní loď (ATV) Jules Verne je první z nejméně pěti plánovaných bezpilotních zásobovacích lodí Evropské vesmírné agentury (ESA), které budou schopné dopravovat na orbitální komplex až devět tun jídla, paliva, vody, kyslíku a materiálů pro vědecké experimenty, což je zhruba třikrát více než v současnosti využívané ruské lodě Progress.
Díky své kapacitě bude moci stálá posádka stanice ATV využívat i jako další modul k provádění pokusů ve stavu beztíže.
S ISS se Jules Verne spojí nejdříve za tři týdny, až se od komplexu odpoutá raketoplán Endeavour, který by měl odstartovat v úterý. Během této doby bude ATV kroužit okolo Země a pozemní řídící středisko bude prověřovat automatické přistávací mechanismy. U stanice bude loď "na jedno použití" kotvit asi půl roku. Postupně ji naplní odpadky, které spolu s plavidlem shoří při návratu do zemské atmosféry.
Hlavní uplatnění pro ATV nastane po roce 2010, kdy americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) plánuje ukončit provoz raketoplánů a tyto nákladní lodě budou jedinými dopravními prostředky, schopnými dopravit na ISS i větší konstrukční prvky. ESA počítá, že na oběžnou dráhu vyšle každý rok jeden tento stroj, jehož hodnota se pohybuje okolo miliardy eur (přes 25 miliard korun).
Start deset metrů dlouhého a 4,5 metru širokého válce byl několikrát odložen vinou technických problémů na zařízení a také kvůli katastrofě raketoplánu Columbia v únoru 2003, která zdržela úpravu ISS pro přistávání ATV.
Dnešní start byl premiérou i pro vylepšenou raketu Ariane 5 ES. Ta byla speciálně upravena pro vynesení 20 tun vážícího ATV. Raketa Ariane ještě nikdy nenesla tak těžké zařízení, jako je toto.
Vyslání Julese Vernea do kosmu je v krátké době druhým významným příspěvkem Evropanů pro fungování ISS. V únoru dopravil raketoplán Atlantis na orbitální komplex evropskou vědeckou laboratoř Columbus, která umožní astronautům provádět více vědeckých experimentů.
