Balíkovo schválení do funkce se očekávalo, protože ve středu ji podpořil ústavně-právní výbor. Už dříve souhlasil i výbor pro lidská práva.
Sedmačtyřicetiletý advokát a právní historik Balík nikdy nebyl členem politické strany. Nejprve, od roku 1979, byl podnikovým právníkem, advokátem se stal o deset let později.
Vyučuje právní etiku a dějiny na právnických fakultách Západočeské a Masarykovy univerzity, je členem rady Justiční akademie. V čele advokátní komory stál v letech 2002 a 2003, dnes zastupuje české advokáty při Radě evropských advokátních komor.
Mejstřík připomněl starý skandál
V debatě před hlasováním se připomněl bezpartijní senátor Martin Mejstřík. Připomněl velkou aféru fiktivních darů pro ODS, za nimiž stál podnikatel Milan Šrejber a která skončila v roce 1997 pádem Klausovy vlády.
"Pan doktor Balík byl Šrejbrovým obhájcem v kauze tunelování investičních fondů. A mně toto vadí," prohlásil Mejstřík.
V horní komoře, kde sedí nejvíc senátorů ODS, jako by tím škrtl sirkou: občanští demokraté začali nesouhlasně hučet a bouchat do lavic. "Mluv k věci!" pokřikovali na Mejstříka. "Naše diskuse je zneužita, aby se tady otevřela kauza, která se nazývá sponzoring ODS z let 1996 až 1997," zlobil se místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.
Připomenutí sedm let starého skandálu, který je dodnes pro občanské demokraty nepříjemnou stranickou etapou, vyčítali Mejstříkovi i politici z dalších stran. Nejčastěji zdůrazňovali, že advokáta nelze soudit podle jeho klienta.
"Vůbec by mně nevadilo, kdyby obhajoval masového vraha," řekl například lidovec František Kroupa. "Mě by zajímalo pouze to, zda nalezl jako advokát vše, co může jeho mandantovi ve sporu pomoci, protože to je role advokáta," dodal.
Útok proti Mejstříkovi vystupňoval Jaroslav Mitlener z ODS, když řekl, že "občas mívá v Senátu pocit, jako by mu někdo obklopil lebku a vrtal v mozku drátem". A pak dovysvětlil: "Bývají to okamžiky, kdy vystupuje pan kolega Mejstřík."
Soud stále není zcela funkční
Ústavnímu soudu chybí třetina z 15 členů. Proto nerozhoduje v plénu o složitějších ústavních stížnostech. K obnovení činnosti pléna by ale zřejmě pomohlo až případné schválení nominace Michaely Židlické z Právnické fakulty Masarykovy univerzity, kterou prezident navrhl koncem dubna.
Její nominaci ve středu podpořil senátní výbor pro lidská práva hlasy šesti z devíti přítomných členů. Její kandidaturu má Senát jako celek schvalovat 3. června.
Klaus předložil od svého nástupu do funkce senátorům celkem 15 kandidátů na ústavní soudce, z toho advokáta Aleše Pejchala dvakrát neúspěšně. Z 12 projednaných kandidátů tak horní komora odmítla pět, sedm jich schválila.
Zdeněk Bárta z KDU-ČSL vypracoval na prezidenta kvůli výběru kandidátů dokonce ústavní žalobu pro velezradu. - více zde
Prezident a jeho lidé se brání tím, že vyhledávat vhodné adepty je obtížné.
