Návrh rezoluce Česko vyzývá, aby „nejpozději v době přijetí“ do EU odstranili „diskriminační opatření“, založená na Benešových dekretech, pokud v českém právu existují.
„Je to formulováno velmi opatrně, aby to získalo podporu sociální demokracie,“ uvedla Ursula Stenzelová, která je spolupředsedkyní parlamentního výboru pro Českou republiku. Podle ní „je to slabé, ale i slabá formulace je formulace – a její poselství je jasné“.
Návrh rezoluce kriticky poukazuje „například na všeobecné výjimky z trestního stíhání“, jež „jsou v rozporu s acquis communautaire“, tedy s právem unie. Tím poslanci míří proti dekretu o amnestii, který promíjel činy, považované jinak za trestné, pokud k nim došlo v „národněosvobozeneckém boji“. Tento boj podle dekretu skončil k 28. říjnu 1945. Amnestie tak zahrnuje celou dobu „divokého odsunu“.
Poslanci v diskusi nijak nereagovali na poslední výroky Miloše Zemana a Vladimíra Špidly, i když v zákulisí neskrývali své rozhořčení. „Kvůli tomu máme politické problémy,“ řekla Stenzelová a divila se, že Zeman „mluví o vyhnání jako o oprávněném (politickém) nástroji“.
„Česká republika by měla být velmi šťastná, že diskuse proběhla takto. Je pozoruhodné, že poslanci postupovali tak klidně,“ uvedl zdroj EU, přítomný diskusi.
„Nejde o to, abychom se pouštěli se do emotivní debaty o minulosti, ale abychom se dívali do budoucnosti,“ uvítal kompromisní znění rezoluce německý poslanec Jürgen Schröder. Ten zpracoval její původní znění, ostře napadající dekrety. Tím vyvolal velkou politickou bouři.
Poslanci ale potvrdili, že jejich rezoluce je v otázce dekretů jen dočasná. Konečné stanovisko bude přijato až po předložení nezávislé právní analýzy. Ta má být hotova v červenci. První právní posouzení dekretů mají však poslanci dostat už ve středu.
