Hraběnka vyhrála při o zámek Opočno

Rychnov nad Kněžnou - Průlomový rozsudek vynesl ve středu soud v kauze renesančního zámku v Opočně na Rychnovsku. Stát ho má vrátit dědičce rodu Colloredo-Mansfeldů, Kristině, která se o něj soudí už osm let. Kauza pravděpodobně bude pokračovat, neboť Památkový ústav v Pardubicích se odvolá. "Teď teprve věřím, že vyhrajeme, ačkoli soudy ještě nekončí," komentovala rozsudek Růžena Valášková, která v Čechách opočenskou dědičku zastupuje.

Jednašedesátiletá hraběnka žije střídavě v Rakousku, Řecku a v Opočně. Kromě zámku získala rozsudkem také opočenský letohrádek, park, starou hájovnu a trakt na Trčkově náměstí. V předchozích letech jí už stát vydal deset domů v Opočně, pět domů na Rychnovsku a asi čtyři tisíce hektarů lesa v Orlických horách.

K Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou se případ vrátil poté, co před dvěma lety zrušil Nejvyšší soud předchozí zamítavé rozsudky nižších instancí. "Soud dospěl k názoru, že žalobkyně splnila všechny zákonné podmínky pro vydání zámku, proto jí vyhověl v plném rozsahu," uvedl rychnovský samosoudce Ondřej Rott.

Dcera posledního majitele zámku má podle soudu nárok na vrácení majetku, neboť její otec nikdy nepozbyl českého občanství a rodina přišla o zámek v rozhodném období po roce 1948, ačkoli majetek prvně zkonfiskovali už Němci za války v roce 1942. Zároveň se soudce přidržel závazného výkladu Nejvyššího soudu, že rodina ztratila zámek za protektorátu kvůli rasové perzekuci. Jde tedy o srovnatelnou kauzu jako válečné konfiskace židovského majetku, který se teď vydává.

Josef byl nespolehlivou osobou

Josef Colloredo-Mansfeld přišel o svůj velkostatek pro nepřátelství k Říši a po druhé světové válce ho úřady označily za Němce. Jako nespolehlivé osobě se mu proto majetek nevrátil a rodina s dcerou odešla koncem roku 1947 do Kanady, kde hrabě podnikal. Colloredo-Mansfeld zemřel před dvanácti lety v Rakousku.

Památkáři namítají, že dědička nesplnila základní náležitosti a chtějí se odvolat. Spolu s památkáři se chce odvolat i ministr kultury Pavel Dostál. Míní, že jde o prolomení Benešových dekretů.

Památkáři v posledních měsících dokazovali, že Kristinin otec za protektorátu žádal o německou národní příslušnost, po válce přišel o české občanství a za podivných okolností ho znovu získal. Podle nich zároveň nelze přijmout rasové důvody a jít s vydáním majetku před únor 1948.
 
"Když nejvyšší soud rozhodoval v obecné rovině o rasové perzekuci v tomto případu, neměl k dispozici důkazy, které jsme poté předkládali zdejšímu soudu. Záleží na interpretaci konkrétního případu, takže si netroufám tvrdit, jak vše dopadne," uvedl advokát památkářů Miloš Hošek.

Potomci šlechticů žádají o majetek - čtěte ZDE

Kristina Colloredo-Mansfeldová, která požádala o majetek na Rychnovsku už před jedenácti lety, se prvního úspěchu domohla teprve před dvěma lety, kdy jí a jejímu bratranci soud v jiné kauze navrátil šedesát osm obrazů z opočenských sbírek po dědečkovi Josefu Colloredo-Mansfeldovi. Desetitisíce cenných starožitností včetně známé zbrojnice a etnografických sbírek však zatím čekají na konečný verdikt soudu.

Od loňska stát vydává dědičce lesní pozemky, celkem Colloredo-Mansfeldová požádala o necelých pět tisíc hektarů půdy. V Orlických horách již hospodaří její lesní správa.