"Do práce se chodí pracovat, a ne kouřit. Pro člověka je to jeho soukromá činnost, takže ji nemůže dělat v pracovní době, ale nanejvýš o přestávce jen na vyhrazeném místě," tvrdí Jaroslav Jakubka z ministerstva práce a sociálních věcí, který novelu pomáhal vytvářet.
Zda kouření zakáže, už nebude záležet jen na zaměstnavateli.
Novela ukládá přímo zaměstnancům povinnost nekouřit, pokud spolupracují byť s jediným nekuřákem. Firmy mohou svým pracovníkům zřídit kuřárnu, ale není to jejich povinnost. Kuřáci si tak budou moci zapálit až po skončení pracovní doby za branou podniku.
"U nás kouří třetina zaměstnanců a nařízení či zákazy je to ze dne na den určitě neodnaučí. Nedělám si iluze, že to od Nového roku bude lepší," pochybuje výkonný ředitel hanušovického Pivovaru Holba Jaroslav Vysloužil.
Proto vymysleli motivační program pro nekuřáky.
Nebude-li některý z příznivců nikotinu předpis respektovat, může jej nadřízený za opakované porušení pracovní kázně i vyhodit. Pochybnosti, zda si většina vezme nový předpis k srdci, převažují proto, že už nyní platné zákazy obsažené v zákonu málokdo s výjimkou právě zahraničních firem plní. Za porušování zákazů v zákoně přitom hrozí organizacím až padesát tisíc korun pokuty.
"Bude to fungovat zřejmě jako doposud, kde to budou chtít, tak to zavedou, kde ne, tak to nezavedou. To bychom asi museli posílat lidi do vězení, aby poslechli," přiznává Jaroslav Jakubka z ministerstva práce a sociálních věcí.
Proti kouření se bojuje jen těžko jakýmikoli zákazy proto, že je dosud společensky přijatelné, říkají odborníci. Mnozí kuřáci dosud nepřišli na to, že svým zlozvykem poškozují druhé. Mezi kuřáky je podle průzkumů také velký podíl lékařů (25 procent) a zdravotních sester (40 procent). Ostatní se pak ostýchají říci kuřákovi, aby cigaretu uhasil nebo si ji vůbec nezapaloval.
"Trpíme stále pocitem, že tak druhého omezujeme. Vždyť je to ale přesně naopak, ten člověk omezuje vás. Tady bychom měli nabýt zdravého sebevědomí a bránit si právo na čistý vzduch. Na tom není nic agresivního či fanatického," říká Eva Králíková z Ústavu hygieny a epidemiologie Univerzity Karlovy. "Měli bychom se držet sloganu Tvá svoboda kouřit končí u tvého nosu," dodala Králíková.
Velké naděje na dodržování předpisů si nedělá ani přednosta onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Luboš Petruželka. "Omezení kouření na veřejných místech jde ztuha. Docela dobře se to daří v některých nemocnicích, kde je úplný zákaz.
Ale kdekoli jinde, v restauracích, v kancelářích, to vidím za současného stavu černě, ať na bázi dobrovolnosti, nebo nějakým nařízením," říká Petruželka.
"Boj proti kouření je věčný a marný. Zákazy bohužel příliš nepůsobí," posteskl si ředitel přerovské nemocnice Pavel Václavík, který v účinnost nového předpisu také nevěří. V celém areálu nemocnice platí absolutní zákaz kouření. Václavík však přiznává, že se nedaří kuřáky donutit, aby ho dodržovali.
Za diskriminaci považuje zákaz kouření Přerovan Aleš Nezhyba. "Pokud někdo kouří, nevydrží bez cigarety po celou pracovní dobu.Zákaz vede k tomu, že lidé budou nervózní, roztěkaní a budou chybovat. Sám to znám. V našem velkoskladu kouřit nesmíme a že by nám nadřízení zřídil kuřárnu, pochybuji," řekl Nezhyba.
Lékaři přitom už dlouho upozorňují, že i pasivní kouření zvyšuje pravděpodobnost nejen nádorového onemocnění, především plic, ale také srdečních chorob. "I když je obtížné přesně určit podíl pasivního kouření na daných onemocněních, můžeme říci, že vznik rakoviny plic se zvyšuje v průměru 1,3krát. Odhadujeme, že u nás takto ročně zemře sedmdesát nekuřáků," uvedla Králíková. Měření podle Králíkové dokázala, že nekuřáci v Praze vdechují kvůli bezohlednosti kuřáků ročně ekvivalent kouře až z deseti cigaret.
Západní Evropa a zejména pak USA jsou v potírání kouření nejdále. Zapálit si cigaretu na veřejném místě, natož před zraky svých kolegů a šéfů, je tabu, jehož porušení může vážně ohrozit kariéru. Majitelé firem už nechtějí zaměstnávat člověka, který si může za pár let přivodit rakovinu plic. Některé průzkumy přinesly rovněž zjištění, že nekuřáci, kteří dýchali cigaretový kouř, jsou častěji nemocní, než ti v nekuřácké zóně.
Zahraniční firmy sahají k zákazu cigaret na pracovišti i z ekonomických důvodů. Když se nekouří, snižují se náklady na provoz, například na malování a na úklid pracovišť, na výměnu podlahové krytiny nebo záclon. Králíková také upozorňuje na riziko požáru z odhozeného nedopalku a na prokouřenou pracovní dobu - jednu cigareta "spálí" zhruba šest až deset minut pracovního času.
Nekuřáci také začali podávat žaloby na své šéfy, že je nedokážou dostatečně uchránit před cigaretovým kouřem, a tedy ohrožují jejich zdraví. Vedení firem proto sama přicházejí s úplnými zákazy kouření, aby se uchránila případných žalob. Například v Kalifornii (zde už platí úplný zákaz kouření na pracovištích s výjimkou hotelových pokojů) číšník-nekuřák získal osmdesát tisíc dolarů za to, že mu cigaretový kouř v zaměstnání přivodil infarkt.
Eva Králíková neví o jediném případu, kdy by český zaměstnanec žaloval ze stejných důvodů svého zaměstnavatele. "Snažila jsem se několik lidí přesvědčit, aby to udělali, ale u nás bohužel lidem chybí sebevědomí a odvaha se do něčeho takového pustit, i když jde o jejich vlastní zdraví," říká Králíková.
Zahraniční firmy takzvanou non-smoking policy - politiku nekuřáctví - přenášejí i do svých poboček v České republice. A ani českým zaměstnancům nedělá potíže se přizpůsobit, chtějí si totiž zdržet své místo. "Rozdíl je zde obrovský. V cizích firmách je zákaz kouření samozřejmou podmínkou, tak jako daný začátek pracovní doby, a není problém to dodržet," poznamenala Králíková.
Například v holandské pojišťovně Nationale-Nederlanden si kouřící pracovníci musí odejít zapálit na ulici. "Zaměstnanci vzali nepsané pravidlo o nekouření v prostorách centrály zasvé a dodržují je.
Zvláštní sankce jsme nestanovili, ale zatím, pokud je mi známo, se nikdo proti tomuto pravidlu neprovinil," řekla mluvčí pojišťovny Lenka Libánská.
I některé české úřady se postupně snaží vystrnadit cigaretový kouř z vnitřku budov ven, kde tolik neobtěžuje. Například přerovská radnice zřídila kuřárnu s popelníky i s lavičkami ve dvoře radnice. "Mohou si sem na pět minut odběhnout sami zaměstnanci a slouží i lidem, kteří přišli na úřad něco vyřídit, protože v celé budově jinak platí přísný zákaz kouření," řekl tajemník přerovské radnice Jiří Bakalík. Podobně se chystají řešit situaci i v dalších úřadech a firmách.
V hanušovickém Pivovaru Holba chtějí letos na podzim zavést systém, který má zvýhodnit nekuřáctví před závislostí: nekuřáky budou odměňovat například formou kulturního či sportovního vyžití.
A jak je to na zasedání kabinetu ve Strakově akademii v Praze? Mnozí z členů vlády jsou totiž silnými kuřáky a neváhají se i s cigaretou v ruce objevovat v televizních záběrech. "Na zasedání vlády se nekouří, popelníky na stole nejsou. Ale každou hodinu a půl přestávka, a ministři, kteří kouří, si v předsálí nebo na chodbě zapálí," říká mluvčí vlády Libor Rouček.
