"Ty věty se mi zdají neskutečné a urážlivé, mimo jiné urážlivé i z elementárního lidského hlediska. Hovořit o tom tak zlehčujícím tónem je něco, co by si seriózní člověk, natož člen vlády, neměl nikdy dovolit," řekl na dnešní tiskové konferenci ODS Klaus.
"Pan ministr absolutizuje jediný, a to radikálně ochranářský pohled na věc a zcela pomíjí otázky ekonomické a sociální," uvedl již dříve v prohlášení Klaus. Podle něj jsou Kužvartova slova v přímém rozporu s jeho postavením člena vlády, který má kvalifikovaně hájit zájmy občanů.
Kužvart, odpůrce dostavby Temelínské elektrárny, argumentuje tím, že elektřinu z ní české hospodářství vůbec nepotřebuje. Dále uvedl, že právě ekonomické a sociální dopady měl na mysli, když navrhoval stavbu ukončit. Dostavba Temelína bude mít podle něj špatné důsledky pro strukturu celého českého hospodářství.
Kužvart chce v Temelíně místo jaderné elektrárny průmyslovou zónu
Ministr životního prostředí Miloš Kužvart navrhne vládě, aby byl areál jaderné elektrárny v Temelíně využit jako průmyslová zóna. Kužvart chce stavbu jaderné elektrárny přerušit a svůj názor opírá o ekonomické argumenty. "Mám za to, že s ohledem na zprávu expertní komise je z ekonomických důvodů a rizik s nimi spojených naprosto nevhodné dokončovat dostavbu Temelína," uvedl v písemné odpovědi na otázky MF DNES.
"Otázka případného energetického využití areálu, nebo spíše některých jeho částí, je až ta nejposlednější. Na prvním místě jde vzhledem k tomu, že je přebytek elektřiny, o neenergetické využití areálu jako průmyslové zóny," prohlásil ministr.
Myslíte, že by bylo reálné stavbu zbourat?
Stavbu zbourat... Problém dostavby Temelína nemá dobré řešení, pouze špatná řešení. Jde o to, aby ztráty byly co nejmenší. Čili nikoliv bourání, ale snaha o využití toho, co v Temelíně už je - infrastruktury, technických sítí - právě pro průmyslovou zónu.
Vaši kolegové ve vládě, kteří podporují dostavbu, často argumentují tím, že stavba spolkla už příliš mnoho peněz a na její zastavení je pozdě. Co vy na to?
Finanční prostředky, které už byly v Temelíně vynaloženy, si těžko můžeme vybírat například ve formě pomyslné půjčky z nějaké banky. To znamená, že musíme uvažovat o tom, zda od tohoto data budeme v Temelíně investovat do dostavby jaderného zdroje, nebo do jiného využití areálu. A uvažovat o tom právě v kontextu přebytku elektřiny a postupně liberalizovaného trhu s energiemi v České republice.
A co říkáte na argument, že spuštění Temelína umožní podstatně snížit emise oxidů síry, hlavně v severních Čechách? Není to podstatný důvod pro Temelín?
Problém se snižováním emisí oxidů síry už neexistuje. ČEZ razantním způsobem snížil emise oxidů síry a polétavého prachu a stálo ho to zhruba 47 miliard korun. Problém je v jiné součásti znečištění, v takzvaných skleníkových plynech.
Rovnice "Spustíme Temelín - budeme odstavovat severočeské klasické zdroje" je velmi zjednodušená, dokonce bych řekl chybná. Kromě toho, že není jisté, zda vůbec bude energie z nesmírně prodražené elektrárny Temelín konkurenceschopná, tu jde ještě o sociální důsledky - odstavení klasických zdrojů totiž přinese obrovské zvýšení nezaměstnanosti v severních Čechách. Pokud jde o celkové snížení emisí skleníkových plynů. musíme jít cestou zavádění plošných úspor energií, lepšího využití primárních zdrojů, lepších technologií spalování v klasických zdrojích.
To, co se často v minulosti předkládalo veřejnosti - buď Temelín, nebo severní Čechy -, nebylo a není pravda. Temelín by v energetice zakonzervoval dosavadní neefektivnost a plýtvání.
Když rozhodla Klausova vláda o Temelínu v roce 1993, váš předchůdce František Benda byl sice mírně proti Temelínu, ale nakonec jej vláda "převálcovala". Neobáváte se něčeho podobného?
Neobávám. Pochopitelně - nejen v této kauze - komunikuji s kolegy ve vládě, s řadou poslanců a senátorů nejenom z ČSSD a pochopitelně je na mě určitý nátlak vyvíjen. Ale chtěl bych zdůraznit, že konečné rozhodnutí a mé stanovisko bude dáno podklady, které budu mít k dispozici a ze kterých budu vycházet.
