„Situace je skutečně vážná. Dělali jsme anketu a ptali se lidí, jak jsou na tom s vodou ve studních. Naprostá většina z nich už má problém,“ uvedl starosta Trnavy Martin Kašpárek.
Malá obec na Zlínsku nemá vybudovaný vodovod a lidé využívají vlastní zdroje vody. V budoucnu je čeká napojení na vodní dílo Karolinka.
„Zastupitelé už to odsouhlasili, budeme vybírat projektanta,“ konstatoval Kašpárek.
Vedení Zlínského kraje před časem oslovilo obce do dvou tisíc obyvatel s dotazem na stav vody. Z 255 obcí obratem odpovědělo 190. Z nich hned 57 se s nedostatkem vody potýká nebo je problému blízko.
„Pro malé obce bude finančně velmi náročné zásobování vodou vyřešit. Proto jsme otevřeli dotační titul, který mohou využít na projektovou dokumentaci,“ uvedl náměstek hejtmana odpovědný za strategický rozvoj a územní plánování Josef Zicha.
Obce do tisíce obyvatel mohou získat až sedmdesát procent nákladů, větší obce od jednoho do dvou tisíc obyvatel šedesát procent. Hlásit se mohou také svazky obcí. Maximální částka činí milion korun.
„Jsou to peníze určené na projekty, které řeší napojení na vodovod. Obce je mohou vyúčtovat i zpětně za loňský rok,“ upozornil Zicha.
Studny ve vesnicích vysychají
Napojení na vodovod je jednou z možností. V nejbližších letech ji využijí i další vesnice, například Nedašov a Nedašova Lhota, kde byli loni v létě dlouhé týdny odkázaní na mobilní cisterny.
Jiné obce nadále spoléhají na vlastní zdroje, pokud k tomu mají podmínky. V Kateřinicích udělali loni a předloni sedm nových vrtů, které postupně napojí na obecní vodovod.
„Dva z nich se použít nedají, jeden nemá dostatečnou kapacitu a u druhého by bylo komplikovanější vodu upravit. Ostatní ale využít můžeme,“ uvedl starosta Vojtěch Zubíček.
„V tuto chvíli tak máme dostatečnou zásobu, je ale otázka, jak se to bude vyvíjet do budoucna,“ dodal.
Kateřinice leží na kopci a napojit obec na vodárenskou soustavu by bylo technicky sice možné, ale velmi nákladné.
Na dotaz kraje se ozvaly také Žeranovice. Momentálně obec zásobuje vodou letitý podzemní vrt, který se v roce 2018 podařilo obnovit. V té době už studny na pozemcích obyvatel přestávaly stačit a některé domy byly v letním období zcela bez vody.
Teď je akutní nebezpečí zažehnáno. Nikdo ale neví, jak dlouho vrt vydrží. Důvod, proč obce lpí na vlastních zdrojích, je především finanční. Ve zmíněných Žeranovicích lidé platí za kubík vody z obecního vodovodu 35 korun. Při napojení na obecní vodovod zlínských Vodáren a kanalizací by aktuálně zaplatili 90,88 koruny. Od května pak cena klesne na 86,93 koruny.
Zároveň bývá problém s tím, přes který pozemek vodovod povede. „Lidé chtějí vodu, ale vodovod na pozemku ne. Zažili jsme to po povodních, kdy lidé volali po protipovodňové ochraně obce. Jenže než vznikl projekt, už na to zapomněli a odmítali zpřístupnit pozemky,“ popsal starosta Trnavy.
Současná podoba zimy hladiny podzemních vod nezvýší
Problém s vodou je napříč Zlínským krajem a sužuje nejen malé obce. Kraj chce vyjít vstříc i místním částem větších obcí. Příkladem mohou být Kvasice, pod něž patří dvě osady. Jednou z nich je Nový Dvůr. Dříve to bývala rekreační oblast, dnes tam žijí rodiny s dětmi.
Místní studna vysychá a voda, která v ní zbývá, je nekvalitní. „Potřebujeme vybudovat vodovod v asi půl kilometru dlouhé trase, aby se mohly ty domy napojit. V letošním roce by to mohlo být hotové,“ uvedl místostarosta Kvasic Lubomír Musil.
Jde o stavbu za zhruba 1,4 milionu korun, na niž se obec pokusí získat dotaci.
Ani výhled do budoucna není, co se zásob vody v přírodě týká, příliš pozitivní. Současná podoba zimy zcela jistě hladiny podzemních vod nezvýší. Chybí zásoby sněhu nejen v nížinách, ale i na horách.
„Právě postupné odtávání sněhové pokrývky má na množství vody zásadní vliv,“ řekl Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu. „Obecně platí, že Morava je na tom o něco lépe než Čechy, protože tam byly vydatnější srážky před koncem roku,“ dodal.
Ani regionální předpověď na nejbližší období však zásadní zlom ve vývoji počasí neslibuje.
