Opravdu za vámi chodí lidé, aby se nechali vyfotit při orgasmu?
To jsou léta dřiny, odříkání a práce na tom, abych měl dobrou pověst. Já si nemůžu dovolit udělat nepřístojnost, s někým tam překročit čáru. Tak to nefunguje. Vědí, do čeho jdou. Už jsem měl první výstavu orgasmických portrétů, znají mou práci.
Podívejte se na orgasmické portréty Petra Jedináka |
Kdo do vašeho ateliéru tedy chodí?
Orgasmy jsou různé, párové, masturbační, heterosexuální, i lesby jsem tam měl.
Vy však fotíte zvláštní metodou, na skla, při níž je na udělání fotografie pět minut. Takže ony holky mají pět minut, aby dosáhly orgasmu, ano?
Ano, ale holky jsou v pohodě, protože jsou multiorgasmické. Takže když se to nestihne napoprvé, vezmu další sklo a ony začnou třeba dřív. Fotím i mužské orgasmy, ale s chlapy je strašnej problém.
Celý rozhovor s Petrem Jedinákem na ÓčkuPetr Jedinák se narodil v roce 1963. Sedmnáct let šéfoval fotografům v časopisu Reflex, poté mu učaroval svět tělesných modifikací a erotických fetišů, odtud jeho přízvisko „dekadentní fotograf“. Fotí historickou technikou z roku 1851. Bude jedním z hostů pořadu Drive televize Óčko v neděli 1. ledna ve 22:00 hodin. Povídat si s ním bude Ivo Rafan Traxmandl. |
Baví vás pánské orgasmy méně?
Mně jde o prožitek na fotkách. A onen vše vypovídající výraz tváře mají muži taky, jenže oni se kontrolují. Chlap se dokáže udělat a nikdo v podstatě nic nepozná. Takže mužský orgasmus nemůže být masturbační. Vždycky je to orální sex. A to je potom složitá kombinace, on, partnerka... a dodržet při tom oněch pět minut, to je vždy peklo, peklo.
Nestává se, vrátím-li se k ženám, že orgasmus předstírají?
Orgasmických portrétů mám nafocených přes osmdesát. Mám už to tak nakoukané, že poznán, když ty holky lžou. Když předstírají, je následná reakce úplně jiná, než když orgasmus opravdu mají.
