Teď Miroslav Třmínek atakuje svůj vlastní rekord. A možná už letos zápis v knize rekordů změní.
„Zatím jsem napočítal asi sto dvacet zvířecích druhů. Kolik jich nakonec bude? Uvidíme. Možná půldruhého sta, možná víc. Kromě zvířat vyřezávám i rostliny, ozdobné reliéfy, keltské ornamenty či různé jiné motivy. Pro televizní pohádku Lesapán jsem zhotovil kravatové bolo s hejkalem. Myslím, že už jsem celkem vyrobil více než dvě tisícovky různých ozdob,“ říká amatérský umělec.
Inspiraci hledá v přírodě, a to nejen v té české. Zajímá ho i exotická fauna. V jeho rukách se kus paroží, kost či kel mění na jeleny, kance a tetřevy, ale také soby, bizony, levharty nebo slony. K vyřezávání jej před lety přivedl zájem o přírodu.
„Od mládí jsem se pohyboval mezi myslivci. Hodně jsem kreslil a pracoval se dřevem. Sbíral jsem samorosty a zhotovoval štítky pod paroží. Pak jsem vystudoval dřevařinu ve Volyni. Když jsem pracoval u Lesů, objevil jsem v Teplé člověka, bylo mu tehdy asi sedmdesát let, který vyřezával z paroží nádherné věci,“ vzpomíná Miroslav Třmínek.
„Nikdy mi ale neukázal, jak se to dělá. Měl jsem ohromnou chuť to také zkusit. Tak jsem se do toho pustil. Doopravdy jsem ale začal vyřezávat až tehdy, když jsem získal svou první mikrovrtačku. Podobné mají v zubních laboratořích. Používají je při výrobě zubních náhrad,“ říká.
Postupně získával zkušenosti a zručnost. Přibylo i volného času. Zazlobila záda, a tak musel z práce odejít do invalidního důchodu.
„Najednou se to rozjelo, lidi se začali ozývat, že by chtěli vyřezat to nebo ono. Také jsem začal spolupracovat s nožíři, kterým vyrábím a zdobím rukojeti. Vedle parohů a kostí jsem už pracoval s exotickými dřevy, želvovinou, mamutovinou, s mrožími kly nebo se semeny ořechu tagua. To je vlastně taková náhrada slonoviny. Teď se mi rýsuje práce se zubem z hrocha,“ těší se řezbář, jehož snem je vyzkoušet si práci s rohovinou ovce tlustorohé. „Je to poměrně velké zvíře s extrémně silnými rohy. Chtěl bych z takového materiálu zkusit něco vytvořit, ale zatím jsem neměl příležitost,“ vyznává se řezbář.
Jeho práce je možné najít v řadě zemí světa – od Severní Ameriky přes Evropu až po Jižní Afriku. Těší se z nich lidé například v USA, Kanadě, Izraeli nebo Grónsku. Jeho brože či kravatová bola nosí bývalá první dáma Livia Klausová, manželky někdejších prezidentů Slovenska, Chorvatska a Srbska, prezident Tádžikistánu, herečka Klára Jandová nebo herec Václav Vydra. Vyřezával i pro Dominika Haška, který se ve volných chvílích věnuje myslivosti. Na kravatové bolo ztvárnil jeho dlouhosrstého ohaře. A to včetně hnědých skvrn na srsti.
„Miluju les a zvířata. Letos to je šestačtyřicet let, co dělám aktivně myslivost. Díky operaci páteře už pro mě dlouhé procházky a pozorování života mezi stromy nejsou tabu. Už z nich můžu mít opět radost,“ dodává Miroslav Třmínek.
