Rok a půl po změně takzvaného rozpočtového určení daní (RUD) plynou do obecních kas peníze, na které mnozí dřív neměli šanci dosáhnout.
„Porovnáme-li daňové příjmy roku 2012 s rokem 2013, vzrostly o 24,148 milionu korun,“ uvedla šéfka odboru ekonomiky a financí krnovské radnice Marie Můčková.
Navýšení daní podle ní ovlivnila nejen změna zákona o RUD, ale i jiné faktory, třeba změna sazby DPH nebo počet pracovních míst ve městě. Jak Marie Můčková upřesnila: „Získané peníze město používá na výdaje v rozpočtu, tedy každoročně rostoucí běžné výdaje a také na opravy a investice.“
„Můžeme si dovolit více investovat a také proto jsme si letos troufli jít do opravy historického mostu na Opavské ulici, kterou jsme léta odsouvali,“ doplnila starostka Krnova Alena Krušinová.
To například Český Těšín si po změně RUD polepšil o 29 milionů korun. „Dlužno ovšem podotknout, že město zároveň přišlo o dotaci ve výši zhruba 4,1 milionu korun ročně do školství,“ uvedla mluvčí radnice Dorota Havlíková.
Peníze navíc jdou převážně do oprav
Podle těšínského místostarosty Stanislava Folwarczného je změna RUD pro obce, jimž zvyšuje příjmy, přínosem. „Každá obec je jiná a proč by právě menší měly být poškozovány rozpočtovým určením daní, které se dřív řídilo principem čím víc obyvatel, tím víc peněz. I malé obce musí udržet kvalitu žití a snažit se o zastavení negativního trendu stěhování do velkých měst.“
A co na změnu tedy říkají v malých obcích?
Například v Třanovicích získali od loňska do rozpočtu asi 1,8 milionu korun ročně. „Používáme je na běžné opravy, údržbu obecního majetku a také na uskutečnění rozvojových projektů,“ vysvětlil starosta Jan Tomiczek, který coby předseda Spolku pro obnovu venkova v Moravskoslezském kraji spolu s dalšími volenými šéfy obcí bojoval za změnu RUD. Teď je spokojený. „Nemyslím si, že někdo o něco přišel a jsem přesvědčen, že současný systém je o něco spravedlivější,“ konstatoval starosta Třanovic Jan Tomiczek.
Spokojený je také starosta Bystřice Ladislav Olšar. „Od státu teď dostáváme příspěvek na provozování škol podle počtu žáků a ne podle jejich trvalého pobytu, jak tomu bylo dřív, což vyvolávalo spory mezi obcemi.“
Bystřice v roce 2013 obdržela z RUD o 16 milionů korun víc než o rok dřív. „Nejsem si jist, že tato výše bude konstantní, neboť se RUD skládá i z vybraného DPH a jiných daní, ale nárůst oproti stavu v roce 2012 byl významný, zhruba o třicet procent,“ konstatoval starosta.
Co s penězi navíc? Jako jinde i v Bystřici jdou vesměs na správu a údržbu obecního majetku.
Dva miliony korun chce letos radnice použít na opravy technologií zdejšího bazénu a například další dva miliony půjdou do opravy systému vytápění v místní základní škole.
Bílá přišla o půl milionu korun
Třeba v beskydské obci Bílá ale ze změny RUD nejásají. I když původně mělo být ještě hůř...
„S ohledem na rozlehlost katastru v porovnání s počtem obyvatel jsme původně měli přijít o milion a půl. Pak se ale ještě trochu upravil vzorec pro RUD a v poslední fázi jsme přišli o půl milionu korun,“ prozradil starosta Bílé Karel Matula a hned dodal: „Jistě, že bychom byli radši, kdybychom naopak peníze získali. Bojovali jsme za to i se Starými Hamry a dalšími obcemi z Čech, ale úplně to nedopadlo.“
Původně hrozící černý scénář zahrnující ztrátu takřka miliardy korun se vyhnul také krajskému městu, jehož zástupci iniciovali kampaň nazvanou Ostravu nedáme. Její součástí byla také petice namířena vůči změně RUD, kterou podepsaly tisíce lidí.
Nakonec Ostrava přišla ročně jen o část původní sumy, 158 milionů korun. A náměstek primátora Tomáš Petřík před časem avizoval, že lidé by tento úbytek v rozpočtu města rozhodně neměli pocítit.
