Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Je třeba posílit americké dělostřelectvo, za ruským příliš zaostává

Plukovník Collins a kapitán Morgan z US Army varují, že západní armády se v příštích letech mohou srazit s početnými dělostřeleckými a raketovými jednotkami nepřítele. A jako by to nestačilo, dělostřelectvo států NATO svými schopnostmi příliš zaostává za tím ruským.
Cvičné noční střelby americké artilerie

Cvičné noční střelby americké artilerie | foto: US Army, Spc. Evan D. Marcy

Plukovník Liam Collins a kapitán Harrison „Brandon“ Morgan ve svém článku King of Battle: Russia Breaks Out the Big Gun upozorňují na sílu ruského dělostřelectva. Američtí autoři varovně ukazují na jeho nasazení na východní Ukrajině v roce 2014.

Konkrétně připomínají událost z 11. července 2014, kdy se ukrajinské prapory z 24. a 72. mechanizované brigády shromáždily u města Zelenopól, které se nachází asi pět kilometrů od ruských hranic. Ukrajinské jednotky se zde shromáždily po útocích na proruské jednotky v Doněcku a Luhansku, aby provedly další útok na separatisty.

Ruskému raketovému přepadu raketomety BM-21 Grad předcházelo nasazení průzkumných dronů, které určily pozice Ukrajinců. To vše za působení ruských prostředků radioelektronického boje (REB) proti ukrajinským velitelským, řídicím a komunikačním systémům.

Následná ohnivá smršť trvala dvě nebo tři minuty a zemřelo při ní nejméně třicet ukrajinských vojáků. Stovky dalších byly zraněny. Bylo zničeno také mnoho vozidel, včetně obrněných. „Útok zanechal ukrajinské síly zdecimované a demoralizované a způsobil největší ztráty ukrajinské ofenzívě,“ píší Collins a Morgan.

Video: Pozice ukrajinských jednotek u města Zelenopól po útoku ruských raketometů

Za posledních 25 až 30 let dělostřelectvo při bojových operacích západních armád nehrálo větší roli, ať už to byla operace Pouštní bouře nebo operace v Afghánistánu a Iráku.

Absence masivního nasazení západního dělostřelectva je dána doktrínou NATO, která spoléhá na mohutné a moderní letectvo. V případném střetu totiž alianční letouny mají vybojovat absolutní vzdušnou nadvládu a pak ve spolupráci s pozemními jednotkami ničit nepřítele ‒ tak to bylo naplánováno během studené války.

Naopak Rusko se spoléhá na kombinaci pokročilé protivzdušné obrany (PVO), zbraně velmi dlouhého dosahu a mohutné dělostřelectvo. V případném střetu (zjednodušeně řečeno) bude ruská PVO krýt dělostřelecké jednotky, které budou „čistit“ cestu ruským motostřeleckým a mechanizovaným jednotkám. Současně pak zbraně dlouhého dosahu zaútočí na vzdálené vojenské, průmyslové a dopravní objekty či uzly.

Jak připomínají oba autoři, početné a kvalitní ruské dělostřelectvo má „taktickou nadřazenost“ nad svými konkurenty z americké armády (nota bene nad konkurenty z evropských armád).

Oba autoři uvádí (jako důkaz vyspělosti ruského dělostřelectva) některé zajímavé ruské dělostřelecké systémy, jako je mobilní houfnice 2S7 Pion ráže 203 mm s maximálním dostřelem 37,5 km. Ruská armáda také opět zavedla do aktivní služby těžký minomet 2S4 Tulpan ráže 240 mm s dostřelem až deset kilometrů (dvacet kilometrů se speciálním střelivem).

Video: 2S4 Tulpan

Autoři uznávají, že jsou to systémy s nízkou rychlostí palby. Jde však také o zbraňové systémy s velkým účinkem v cíli. Při nasazení většího počtu takto výkonných děl a minometů se účinek v cíli podobá efektu leteckého úderu.

Americké dělostřelecké jednotky pracují na úrovni brigády. Ruská armáda však začleňuje dělostřelecké jednotky přímo do praporů. Výsledkem je větší pružnost na moderním dynamickém bojišti a rychlejší reakce při palbě na „pomíjivé“ cíle. Rusové navíc začlenili drony, dělostřelecké návodčí a centra řízení palby přímo do dělostřeleckých a raketových baterií.

Další klíčovou technologií na východní Ukrajině se staly ruské dělostřelecké radiolokátory, které pomáhaly odhalovat (s pomocí dronů) pozice ukrajinských děl. „Tato jedinečná schopnost umožňuje ruským silám rychle zacílit a zničit nepřátelskou sílu s minimální potřebou zdlouhavého rozhodovacího procesu nebo složitých manévrovacích plánů,“ píšou ve svém článku Collins a Morgan.

Podle obou autorů musí být americká armáda připravena na návrat „Královny bojiště“ a upravit taktiky, výcvik, doktríny i celkovou kulturu boje. Obnoveno musí být například umění kamufláže a klamání. Americké jednotky se musí maskovat před ruskými průzkumnými drony a před prostředky REB a kybernetického boje. To znamená zavést moderní fyzické maskovací prostředky a maximálně potlačit elektromagnetické vyzařování.

Výcvik amerických jednotek musí počítat s masovým nasazením dělostřelectva nepřítele. Například po odhalení svého stanoviště se musí velitelé a štáb naučit okamžitě opustit své pozice. Nelze čekat na přesun celého velitelství, ale vzít jen to nejpodstatnější.

Americké dělostřelecké jednotky se musí také naučit pracovat v prostředí s masivním působení prostředků REB. Dále je nutné v americké armádě obnovit komplexní výcvik za použití dělostřeleckých radiolokátorů, protože takový výcvik měl za posledních 20 let boje proti terorismu nízkou prioritu.

Oba autoři také doporučují přesunout dělostřelecké jednotky z brigád na úroveň praporů. Takový krok si vyžádá detailnější plánování „geometrie bojiště“ (omezení ve vzdušném prostoru a v operačních zónách). Dělostřelecké jednotky na úrovni praporů však mohou rychleji reagovat na měnící se situaci na bojišti.

Na závěr zdůrazňují, že americká armáda musí vytvářet nové dělostřelecké a raketové jednotky, zejména na úrovni praporů, které pak budou působit samostatně nebo na úrovni brigád a divizí. V boji s rovnocenným protivníkem se jednoduše americká armáda nemůže spoléhat na letectvo, které bude vytíženo především bojem proti strategickým cílům v hloubce nepřátelského území.

Zdroj: AUSA

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Autor:
  • Nejčtenější

KVÍZ: Zapomenuté funkce domácí techniky, po kterých se už nikomu nestýská

13. května 2024

Byly běžnou součástí životů vás, vašich rodičů nebo prarodičů. Většinu z nich dnes však nikdo...

Sověti neuměli zkonstruovat těžký tank. Pomohl jim až německý inženýr

19. května 2024

Když je řeč o sovětských těžkých tancích, výčet zpravidla začíná pětivěžovým typem T-35. Jenže...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pět věcí, které byste s Windows měli dělat, ale možná neděláte, a naopak

15. května 2024

Možná prakticky ihned po instalaci, při prvním spuštění nového PC nebo později deaktivujete některé...

Umělá inteligence od OpenAI má nový pohon. A rovnou ho dává zadarmo

13. května 2024  20:34

Společnost OpenAI vůbec poprvé pořádala živé představení svých pokroků. Hlavní novinkou se stala...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jakou výzbroj má země, jejíž historie je protkána bojem o vlastní existenci

12. května 2024

Izraelské obranné síly byly oficiálně ustanoveny 26. května 1948, krátce po vzniku novodobého...

Beneš se Mussoliniho neštítil. Před 100 lety s ním vyjednal mezistátní smlouvu

19. května 2024  10:30

V polovině května 1924 jednal československý ministr zahraničí Edvard Beneš v Římě s italským...

Sověti neuměli zkonstruovat těžký tank. Pomohl jim až německý inženýr

19. května 2024

Když je řeč o sovětských těžkých tancích, výčet zpravidla začíná pětivěžovým typem T-35. Jenže...

Jak Muskova firma vyřešila problém prvního čipu v mozku člověka

18. května 2024

Neuralink je jedna z firem Elona Muska, o které se mnoho mluví. V lednu totiž zavedli její...

Panasonic překvapil, jeden opuštěný operační systém nahradily dva nové

17. května 2024

Düsseldorf (Od zpravodaje Technet.cz) Když odhlédneme od kvality zobrazovacího panelu a obvodů zpracovávajících obraz, je operační systém...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Bohužel nám to nevyšlo, oznámili manželé Pagáčovi rozchod po šesti letech

Herečka Patricie Pagáčová (35) a dramaturg Tibor Pagáč (32) se rozešli po pěti letech manželství. Žádost o rozvod zatím...

Moderátorka Petra Křivková-Svoboda přišla při tragické nehodě o manžela

Moderátorka poledních zpráv televize Nova Petra Křivková-Svoboda (41) v neděli ztratila svého manžela Ondřeje Křivku...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...