Dělostřelectvo hraje ve válkách klíčovou roli. Žádný jiný zbraňový systém nedokáže tak rychle, účinně a také v podstatě levně šířit zkázu na vzdálenosti několika desítek kilometrů. Technický pokrok však dokáže udělat dělostřelectvo ještě smrtonosnější.
Jeho schopnosti do blízké budoucnosti předvádí například testy nové munice společnosti BAE Systems, která ji vyvinula ve spolupráci s americkou firmou United Technologies Corp. Munice nese název MS-SGP (Multi-Service Standard Guided Projectile, tedy "Standardní naváděná munice pro různé armádní složky") a výrobce doufá, že by mohla sloužit u všech složek amerických ozbrojených sil a výhledově i v jiných armádách.
Sabotje v anglické terminologii zařízení používané u projektilových zbraní, jako jsou pušky nebo děla. Sabot slouží v hlavni k vystředění a stabilizaci projektilu o menším průměru, než je průměr hlavně. Sabot má často tvar jakéhosi středícího 3D prstence, který obepíná projektil. Zdroj: Wikipedia |
BAE udává, že maximální dolet munice by měl být zhruba 95 kilometrů, a to v případě použití námořního děla Mark 45 Mod 4. Při použití speciálního pouzdra sabot lze MS-SGP střílet i z pozemních 155mm houfnic M777 a M109A3. V tom případě se dostřel pohybuje kolem 70 kilometrů. Kruhová odchylka je v obou případech pouze 5 metrů. To jinými slovy znamená, že polovina nábojů vystřelených na cíl by měla dopadnout do kruhu o poloměru pěti metrů se středem v cíli.
Hlavním prostředkem zvýšení dostřelu je použití aerodynamických plošek, které umožňují náboji z vrcholu balistické křivky k cíli klouzat jako kluzáku. Samozřejmě, kluzákům se rovnat nemůže. Ale díky výšce, jaké granát dosáhne, je výsledkem výrazné prodloužení doletu.
Už zkoušíme
Zkoušky munice, které teď probíhají na vojenské střelnici White Sands Missile Range v Novém Mexiku, zatím pravda nejsou na tak impozantní vzdálenosti. Pro otestování munice posloužilo upravené námořní dělo Mark 45 Mod 4 ráže 127 mm. Při testech bylo odpáleno celkově 110 kusů munice na vzdálenost 38 kilometrů.
MS-SGP konstrukčně navazuje na 155mm granát LRLAP (Long Range Land Attack Projectile). Stejně jako on je naváděn družicovým systémem GPS a inerčním navigačním systémem. Nový náboj má také stejnou technologii pomocného pohonu. Na dně náboje se nachází hnací prachová náplň, která hoří ještě za letu. To zlepšuje obtékání vzduchu kolem granátu a umožňuje mu doletět výrazně dále než kolik činí dolet klasické dělostřelecké munice.
Granát MS-SGP měří na výšku měří 1,5 metru a má hmotnost 50 kilogramů. Bojovou hlavici tvoří v případě námořní verze 11,7 kg vysoce explozivní výbušniny, 11,8 až 22,6 kg v případě munice určené pro pozemní houfnice. Pozemní verze MS-SGP dokáže podle výrobce zasáhnout cíl vzdálený 70 kilometrů za 3 minuty a 15 sekund.
Bude levnější?
Použití přesně naváděných střel se hodí především v oblastech, kde hrozí smrt civilistů, nebo při blízké palebné podpoře vlastních jednotek. Podle BAE Systems je munice MS-SGP vhodná i proti pohybujícím se cílům.
"V současné době USA a jeho spojenci používají výrazně dražší řešení, která umožňují palebnou podporu a zasahování taktických cílů," vysvětluje Chris Hughes, viceprezident a generální manažer Zbraňových systémů u BAE Systems. "Projektil MS-SGP může americkým jednotkám poskytnout cenově dostupnou dalekonosnou a precizně naváděnou projektilovou munici umožňující rozšířit schopnost palebné podpory."
Hughes naráží především na přesně naváděnou munici M982 Excalibur od firmy Raytheon. Excalibur dokáže na vzdálenost 40 kilometrů zasahovat cíl s kruhovou přesností 5 metrů. Avšak cena za jednotku se na konci roku 2012 pohybovala na úrovni 54 tisíc dolarů, tedy více než milion korun za jeden kus.
U řízené munice to není nezvyklá cena. Například cena laserem naváděného ruského granátu Krasnopol podobné velikosti se pohybuje údajně kolem 40 tisíc dolarů, tedy 800 tisíc korun. Raytheon v současné době také připravuje laserem naváděnou verzi Excaliburu, u které se dá čekat vyšší cena.
Cena běžného granátu této ráže se na mezinárodním trhu pohybuje kolem tisíce dolarů, tedy zhruba 20 tisíc korun. Ovšem taková munice je mnohem méně přesná. Zcela neřízená munice má na vzdálenost 30 kilometrů střední kruhovou odchylku kolem 250 metrů (polovina munice spadne dále než 250 metrů od cíle).
Existují i levnější systémy navádění, třeba systém PGK, který lze dodatečně namontovat na stávající munici a který přesnost zvýší na zhruba 20 metrů. Pro ničení bodových cílů, jako jsou bunkry, je ovšem žádoucí ještě větší přesnost. A tu nabízí například právě nově zkoušený typ munice MS-SGP.
Autor je redaktorem serveru Armádní noviny, pro který text vznikl. Text prošel redakční úpravou.
