„Nebojím se velkých jmen a zdánlivě lepších soupeřů. Moje výhoda je fyzická připravenost a věřím, že v rukou mám pořádně bomby,“ říká šestadvacetiletý Garba v rozhovoru pro iDNES.cz. Ostatně, coby velitel 153. čety v Olomouci je mu odhodlání vlastní.
Čeká vás nejdůležitější zápas v kariéře?
Určitě. Goran Reljič je legenda našeho sportu, vždyť zápasil v UFC, má titul v polotěžké váze v KSW, z posledních sedmi zápasů jen jednou prohrál, a to s Nikolou Dipchikovem. Je mi ctí se s ním utkat. Na druhou stranu myslím, že mám na to ho porazit.
V RFA 3 se utkají český voják a veterán z UFC. Sledujte stream zdarma |
V čem jste lepší? Plánujete soupeře i vzhledem k tomu, že je o dvanáct let starší, unavit?
Je pravda, že kondici jsme s trenérem Jakubem Müllerem cvičili hodně. Na zápas jsme se připravovali dlouho a poctivě. Tři roky jsem nebyl v zápasovém tempu, teď pro výhru udělám všechno. Myslím, že dokážu překvapit i na zemi. Nechci ale svou taktiku víc prozrazovat.
Goran Reljič (vpravo) a Vojtěch Garba se utkají na RFA 3 v Ostravě.
Ve videu pro RFA jste řekl: Když porazím Reljiče, který porazil Végha a ten zas Vémolu, budu nejlepší zápasník do 93 kilogramů v Česku a na Slovensku.
To bylo myšleno z legrace, rozhodně nejsem tak sebevědomý. Také jsem řekl: Jirko Procházko, neschovávej se mi v UFC! I to bylo myšleno v nadsázce. Nechci působit nafoukaně.
Loni jste získal na mistrovství Evropy v MMA dvě zlaté medaile. V semifinále vám Ital Domen Vergles roztrhl kůži pod okem a vy jste si ji slepil vteřinovým lepidlem, to je běžné?
Vteřinové lepidlo je na tržné a řezné rány skvělá věc. Ránu „sešije“ tak dobře jako rozbité věci. Není to sice nejzdravější způsob, ale fajn nouzová cesta. V zápase jsem dostal úder předloktím, který mi roztrhl kůži pod okem. Naštěstí mě to nechal rozhodčí dokončit. Po zápasu jsme šli s trenérem do obchodu, koupili vteřinové lepidlo a zalepili to. A v dalším zápase to drželo dobře.
Jen mě napadá: jak jste pak lepidlo dostal z tváře dolů?
Po zápase jsem byl hodně zpocený, takže část odpadla a část jsem si sundal. Šlo to dolů v pohodě, moc to nebolelo.
Jak jste se vůbec dostal k MMA?
Hrál jsem fotbal, jenomže na střední škole začali kamarádi chodit víc na večírky než na tréninky a zápasy. Sešlo se nás před zápasem třeba osm, devět, to pak člověka nebaví. Jen jsme prohrávali. Chtěl jsem tedy zkusit individuální sport, abych byl zodpovědný sám za sebe. Přidal jsem se k Víťovi Rajnochovi, který bude shodou okolností taky zápasit v Ostravě, a zkusil jsem jeden MMA trénink.
A začalo vás to bavit.
Je to fyzicky náročné, rád se rozvíjím a zlepšuju. Zároveň se u toho musí přemýšlet, i když to zní možná všelijak. Vím, že řada zápasníků se bavila v mládí rvačkami na stadionu a teď to jen vyměnili za klec. Ale já beru MMA jako plnohodnotný sport. Fotbálek si ale pořád rád zahraju. Za TJ Borovany, klub v jižních Čechách, jsem ještě loni stihl odehrát asi pět zápasů, ale teď se víc věnuju MMA, do toho práce...
Kníže je novou posilou RFA. Legenda československé scény, říká šéf Marhanský |
Jste voják z povolání, velitel čety, co to obnáší?
Starám se o chod celé čety, papírové i materiální věci, speciální cvičení. Studoval jsem na Univerzitě obrany v Brně, jsem dva roky po škole. Nejdřív mě lákalo být hasičem, ale kamarád, který se věnoval požárnímu sportu, mi to rozmluvil. Tak jsem šel do armády.
Jaký jste velitel?
Snažím se být férový. Jak se lidi chovají ke mně, tak já k nim. Myslím, že nejsem přísný, nedupu po nikom. Když mám špatnou náladu, jdu na trénink, tam se vyblázním a jsem spokojený. Mimo klec jsem kliďas a flegmatik, takové štěňátko (usmívá se). Vyhovuje mi, že v armádě platí řád, což v životě potřebuju. Hodí se mi to i v MMA, kde musíte poslouchat trenéra. Nevadí mi to, naopak. Můj trenér sám o sobě říká, že je sadista, a já to můžu potvrdit. MMA je tvrdá dřina. Jen doufám, že se mi v Ostravě vyplatí.
